Co se děje uvnitř areálu, je člověku skryto. Plot oddělující soukromý pozemek od veřejného prostoru zakrývala narychlo připevněná tmavá textilie. Ze silnice, která prochází jen pár metrů od drůbežářských hal, jsou tak vidět jen velká hasičská auta.
Hned před firmou stojí specializované nákladní auto, z něhož se od rána odčerpává kysličník uhličitý, jimž se zvířata v utěsněných halách hubí. Tato metoda byla v Česku poprvé vyzkoušena ve stejných halách v roce 2007, kdy v Kosoříně stejně jako letos udeřila ptačí chřipka.
„Je to nejhumánnější způsob usmrcení. Dochází k postupnému navyšování objemu oxidu uhličitého v atmosféře, kterou zvířata dýchají,“ řekl šéf krajských veterinářů Radek Axmann.
Smrtící akt přirovnal k syndromu vlakového kupé. Stejně tak jako v něm sedí cestující a postupně vydýchávají vzduch a usínají. Stejně tak u zvířat, ovšem s tím rozdílem, že se hladina oxidu uhličitého zdvihne na takovou úroveň, že postupně dochází k zástavě dechového centra. „Zvířata tedy usnou a následně dojde k jejich usmrcení ve fázi bezvědomí,“ upřesnil Axmann.
Kmen ptačí chřipky, který veterináři v Kosoříně zjistili v jedné z hal, má velmi vysokou až pětadevadesátiprocentní úmrtnost.
Po sedmnácti letech na tomtéž místě
Výskyt ptačí chřipky se prokázal pouze v jedné z deseti hal, v dalších se prozatím příznaky neobjevily. To ale podle Axmanna neznamená, že další drůbež není v inkubační době nemoci. I proto nařídili usmrtit všechna zvířata.
Že se po 17 letech objeví ptačí chřipka opět tady, veterináři nečekali. Nákaza byla specifikem drobnochovů, kde přece jen chovatelé tak nedodržují ochranná pravidla jako ve velkochovech. „V případě takto zajištěného rodičovského velkochovu, kde je úroveň ochrany vysoká, je to vždycky do jisté míry překvapení,“ řekl šéf krajských záchranářů.
Mrtvá zvířata se pak převážejí do asanačního podniku v Žichlínku ve specializovaných nepropustných kontejnerech. Odhadem půjde asi o 300 tun drůbeže. Než opustí kosořínský areál, budou zevně dekontaminované.
Do kafilerie také poputují všechna násadová vejce, z nichž se líhnou brojleři.
Haly se po likvidaci budou čistit. Podestýlka a vnitřek objektů se pokropí dezinfekčním roztokem, který bude působit 24 hodin, následně se může vše vyklízet a omýt. Závěrečná dezinfekce následuje po týdnu, poté musí hospodářství zůstat 30 dnů bez zvířat a teprve potom je možné začít chov obnovovat.
Přísné hygienické předpisy se týkají také samotné likvidace. Vše začalo dnes ráno. Hasiči museli utěsnit otvory v halách a připravit vše na zaplynování.
„Před sedmnácti lety jsme tuto technologii použili poprvé, teprve jsme se ji učili. Nyní už jsme dobře zabezpečeni, což je ještě podpořeno dobrou technikou,“ řekl hasičský velitel zásahu Milan Vincenc.
Hasiči drůbež nevynášejí, to dělají zaměstnanci firmy. Čtyřicet hasičů však má na starosti přípravu pro likvidaci zvířat. V dýchací technice a bílých overalech chodí i pracovníci drůbežářské firmy. I samotní hasiči uznávají, že dýchání v této masce není vůbec jednoduché.
„Půl hodiny se oblékají, dvě hodiny pak pracují, půl hodiny na dekontaminaci,“ popisuje tříhodinový pracovní cyklus velitel jednotky Hasičského záchranného sboru z Hlučína Břetislav Kroulík.
Podle optimistického scénáře by likvidace zvířat mohla skončit v sobotu, horší počítá s nedělí.
Tříkilometrové ochranné pásmo
Kolem ohniska nákazy bylo vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V nich platí mimořádná veterinární opatření, která omezují přesuny drůbeže, provádějí se soupisy chovů drůbeže a je zakázáno pořádání hromadných akcí, jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže.
Na likvidaci komerčního velkochovu v Kosoříně se podílejí kromě hasičů z Pardubického kraje a pracovníků pardubické Krajské veterinární správy také hasiči záchranného sboru z Hlučína a Jihlavy. Ve středu vybudovali dekontaminační stanoviště a zázemí pro štáb, hasiče a další osoby podílející se na řešení mimořádné události.
Společnost Mach Drůbež patří k největším producentům jednodenních brojlerových kuřat v Česku i na Slovensku, podle informací na webu má na trhu přibližně 35procentní podíl.
Týdně dodá chovatelům 2,5 milionu kuřat. Kapacita farem je až 2,1 milionu slepic, které ročně snesou až 300 milionů vajec. Firma má i vlastní výkrmy brojlerů.
Společnosti vznikne likvidací chovu vyšlechtěných slepic a kohoutů určených na produkci násadových vajec škoda v desítkách milionů korun.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), který o výskytu viru H5N1 na farmě v úterý informoval, bude stát firmě vše kompenzovat. Obnovení standardní činnosti farmy v Kosoříně se plánuje na květen.
