Snad nejvíc se kola půjčují v Nizozemí, Německu, Francii nebo Skandinávaii. V Čechách a na Moravě se první půjčovny objevily před pár lety. Teď o půjčování kol uvažuje i parta nadšenců v Pardubicích.
"Pokud se do takového projektu pustíme, určitě nebudeme začínat s nejmodernějšími technologiemi, kdy jsou sdílená kola on-line hlídaná palubním počítačem a GSM komunikátorem, jak je tomu ve vyspělých zemích," říká Jan Jirásek ze sdružení Město na kole. Daleko pravděpodobnější je podle něj možnost začít s několika staršími bicykly.
Jako jednu z možností vidí nejen on, ale i městský cyklokooridnátor Vojtěch Jirsa podobný model, s nímž začali zhruba před dvěma lety v pražském Suchdole. Tam se sdílením kol začalo pár mladíků, kteří dnes provozují zhruba třicítku na růžovo natřených kol.
Lidé si je mohou půjčit i vrátit na desítce stanovišť, která jsou například před obchodem, na autobusových zastávkách, nebo budovou radnice. Vojtěchu Jirsovi se nápad líbí. Samo město podle něj tuhle službu zavádět nebude. Každopádně je ale ochotné pomoci, pokud ji někdo začne provozovat.
"Nechali jsme si udělat analýzu a radili se ve městech srovnatelné velikosti třeba v Německu nebo Francii. Nejen tam, ale i v dalších zemích mělo sdílení kol přimět tamní obyvatele, aby po městě začali jezdit na kole. Nebo půjčená kola nabídnout turistům.V Pardubicích je ovšem díky podnebí i geografickým podmínkách mezi místními bicyklů dost," soudí koordinátor.
Začít by se mohlo na univerzitě
Jako jednu ze startovacích variant vidí několik stojanů například u univerzity, nádraží a na některých dalších atraktivních místech.
"Právě univerzita by podle mne mohla být pro začátek zajímavou lokalitou. Mezi mladými lidmi se určitě najde dost těch, kteří by po Pardubicích rádi jezdili na kole, ale na koleji druhé kolo nemají. Některým se nechce svůj stroj převážet, další prostě na druhý bicykl nemají," myslí si Jirsa.
"Nápad to není špatný. Na univerzitě by se skutečně mohl záměr odstartovat," souhlasí Jirásek, podle něhož je ale zatím problém v personálu. "V tuhle chvíli prostě nemáme nikoho, kdo by se o systém staral, kdo by bicykly ošetřoval a opravoval," posteskl si. Ve sdružení budou nicméně určitě přemýšlet, zda neoslovit studenty se žádostí, aby se na systému podíleli třeba brigádně.
Že to není nereálné, potvrdili dva ze studentů v klubu DýdýBaba. "Ona se hodí každá koruna a brigády se hledají v Pardubicích jen těžko," uvítal by tuhle možnost jeden ze studentů dopravní fakulty.
Problémy s financemi se odstranily pomocí darů
Jednou z potíží by mohly být na samém začátku projektu finance. I tady by ale mohli pardubičtí nadšenci využít zkušenosti ze Suchdola. Tam většinu kol sami nekupovali, ale dostali od místních obyvatel.
"Samozřejmě to nebyla kola nová, ani žádné superbiky, ale kola sloužící k přepravě z bodu A do bodu B," vzpomíná na začátky jeden z pražských organizátorů Martin Petřík, který současně vyvrací obavy z toho, že by se kola ztrácela.
"Po prvních špatných zkušenostech jsme to vyřešili tím, že je u každého kola zámek, mimo jiné také růžový. Každý má specifické číslo a nedá se překódovat. Každý zdarma registrovaný uživatel dostane kódy od všech zámků, které pak může využívat," upřesnil Petřík.
Mezi pardubickými cyklisty bude podle prvních reakcí o sdílená kola zájem. Například Martin Kořínek považuje myšlenku za skvělý nápad a podle svých slov by službu uvítal a využíval. Jiní souhlasí, ovšem s výhradami. Třeba Libor Palivec na Facebooku uvádí: "Dobrej nápad s podmínkou, že se cyklouni budou chovat slušně. Podle zásad neomezit, neohrozit," uvedl.
