Pro zastánce vysokorychlostních tratí (VRT) programové prohlášení nastupující vlády není veselé čtení. Zatímco u silničních a dálničních staveb politický dokument zmiňuje prakticky všechny důležité dálniční stavby, vysokorychlostní železnice žádný takový výčet nemají.
Jak stojí v prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, vše bude jasné až po zhotovení důkladné analýzy realizovatelnosti všech předpokládaných úseků a podle možností rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Již o víkendu mohly obce, které protestují proti plánované trase vysokorychlostní trati do Pardubic, otevírat šampaňské. Místopředseda ANO Karel Havlíček naznačil, že plánované spojení je mimo realitu.
„Budeme se chovat racionálně. Hlavní páteřní síť z Drážďan do Ústí nad Labem, Prahy a Brna na Břeclav byla připravena už za minulé naší vlády a v ní budeme pokračovat. Na ty další větve na Wroclaw a Německo, které si vymyslel ministr Kupka, jednoduše nemáme,“ řekl pro deník Právo bývalý ministr dopravy.
Zničí půdu a je zbytečná, říká ministr Výborný o odbočce VRT do Pardubic |
VRT s navrhovanou maximální rychlostí až 320 km/h měla cestování mezi Prahou a Pardubicemi zkrátit z necelé hodiny na zhruba 36 minut. Měla kopírovat dálnici D11 a jižně od Chlumce nad Cidlinou se počítalo s odbočkou do Pardubic. Proti však byly obce na Přeloučsku, kterým se nelíbila ani jedna z navrhovaných variant. Záměr v úrodném Polabí kritizovaly kvůli další fragmentaci krajiny, záboru kvalitní zemědělské půdy a zejména hlučnosti v blízkosti lidských obydlí.
Centrální komise ministerstva dopravy dodnes nerozhodla, zda má trať ekonomický smysl. Na nedávné dopravní konferenci v Pardubicích však ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna připustil, že odpor obcí představuje problém.
Ještě před volbami se proti odbočce do Pardubic postavil šéf KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Podle něj není její výstavba nezbytná, navíc by vedla oblastí, kde je ta nejkvalitnější zemědělská půda.
Podle starosty Rohovládovy Bělé, který spolu s ostatními obcemi sepsal loni petici, se dalo čekat, že „vrtky“ padnou kvůli krvácejícímu rozpočtu. „Státní rozpočet na tom není dobře a z toho usuzuji, že na tento úsek nezbudou peníze. Není tak strategicky významný, aby byl nějakým způsobem řešen,“ reagoval Václav Fišer.
Obce budou další dění sledovat už jen pasivně, pro novou vládu žádnou petici nepřipravují.
„Nemělo by to žádný smysl. Za posledního půl roku nemáme od Správy železnic žádnou zprávu o tom, jak se projekt vyvíjí. V dubnu byla zpracována studie proveditelnosti, která byla zaslána na ministerstvo ke schválení,“ dodal Fišer.
Kraj trati fandil, ale zatím jen čekal
Pardubický kraj projekt podpořil. Sliboval si od něj lepší návaznost na regionální spoje. V Pardubicích by vlaky dál pokračovaly po konvenční trati na Moravu. Vysokorychlostní trať měla také odlehčit stávajícímu koridoru, který by více sloužil regionálním a nákladním vlakům. To však obce odmítaly a navrhovaly alternativní trasu přes Opatovice, ta však nedávala kvůli prodloužení dojezdových časů a zahlcení regionální tratě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi smysl.
K nevratným krokům v podobě výkupu pozemků a pevně zakotvené trasy VRT pravděpodobně už nedojde. Na tahu totiž není Pardubický kraj, který by musel záměr zanést do Zásad územního rozvoje (ZÚR), ale stát.
„Jedná se o záměr celostátního významu a prioritně musí být řešen v Územním rozvojovém plánu ČR, který bude schvalovat Vláda ČR. Následně bude koridor převzat a případně zpřesněn v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje. Nejprve by však zastupitelstvo kraje muselo rozhodnout o pořízení příslušné změny Zásad územního rozvoje Pardubického kraje,“ uvedl v prohlášení pro iDNES.cz Dominik Barták.
26. června 2024 |
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
