Právě toto kritérium stanovili radní Pardubic jako nutné pro vydání souhlasu, na jehož základě posléze úřad práce vyplatí žadatelům doplatek na bydlení.
„Institut trvalého pobytu je dle našeho názoru spravedlivý,“ řekl náměstek primátora zodpovědný za sociální politiku Jakub Rychtecký.
V Pardubicích tak chtějí předejít tomu, aby se na ubytovny hrnuli lidé z jiných měst. Podmínkou je, aby měl žadatel trvalé bydliště už ke konci letošního dubna.
„Řada měst a obcí toto kritérium již přijala a lze předpokládat, že právě odtud se budou vracet občané s trvalým pobytem v Pardubicích. V takovém případě nám ze zákona o obcích a zákona o sociálních službách vyplývá povinnost se o ně postarat,“ řekl Rychtecký.
Postup Pardubic je v kraji ojedinělý. „Žádné speciální pravidlo jsme nepřipravovali. V našem případě jsme evidovali více než polovinu lidí, kteří tady nemají adresu trvalého pobytu. Kde by ti lidé pak skončili? Navíc s většími problémy se nesetkáváme, a proto jsme vydali kladná stanoviska,“ uvedl starosta Letohradu Petr Fiala. Ve městě se posuzování týkalo zhruba třicítky osob.
„U nás také není situace zdaleka tak vyhrocená jako třeba na severní Moravě. Počet kandidátů na dávky je tady dramaticky nižší,“ sdělil starosta Vysokého Mýta František Jiraský.
V Mýtě má posuzování žádostí na starosti odbor sociálních věcí. „Provedeme šetření a zjišťujeme, zda žadatel na ubytovně skutečně bydlí a jak se na ni dostal. Žádné zohledňující kritérium stanovené nemáme, ale posuzujeme oprávněnost, zda se daná osoba nachází v situaci, kdy je potřeba ji podpořit,“ řekl pracovník z odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Vysoké Mýto Tomáš Salášek.
V Pardubicích úředníci kontrolují osoby z celkem pěti ubytoven. Obdobně jako jinde zatím převažují kladná doporučení.
„V první vlně udělování bylo vydáno celkem 39 souhlasných stanovisek s omezenou dobou platnosti na tři měsíce. Průběžně se vydávají stanoviska pro nové žadatele, což jsou už jednotlivci,“ uvedla Alexandra Tušlová z tiskového odboru magistrátu.
Zákon měl pomoci, ale v praxi jen přibylo papírování
Změna zákona měla zabránit tomu, aby majitelé ubytoven inkasovali prostřednictvím ubytovaných nájemníků od státu vysoké částky, které často několikanásobně převyšovaly nájemné v obecních bytech. Podle oslovených představitelů samospráv se ale zdá, že novinka se minula účinkem.
Města a obce totiž úřadům práce posílají souhlasná stanoviska. Ovšem na jiných místech republiky se žadatelé s podobnou benevolencí úředníků nesetkali. Kvůli hromadným zamítnutím z řady měst proto ministerstvo vnitra v červnu změnilo výklad s tím, že úřady práce se nemusí stanoviskem samospráv řídit.
Města tak dodají úřadům práce v podstatě jen podklad pro rozhodnutí. Sociálním odborům nicméně po změně zákona přibyla práce. „Je to administrativní přitížení, jelikož musíte do terénu a následně odpovědět. Nedělá se to jen od stolu,“ dodává pracovník mýtského sociálního odboru Salášek.
