Možná, že splavnění Labe do Pardubic stát nikdy nedotáhne do konce a debaty o tom, zda imaginární veřejný přístav s překladištěm bude na pravém, anebo na levém břehu u Pardubic, jsou jenom ztrátou času.
Pokud ale Ředitelství vodních cest akci za odhadovaných pět miliard jednou dokončí, pro majitele pozemků pod budoucím přístavem u Pardubic to může znamenat jackpot. Definitivně není rozhodnuto, zda by se v takovém případě mohli těšit vlastníci na levém, nebo pravém břehu.
V plánech na splavnění Labe připravovaných desítky let byl veřejný přístav s překladištěm umístěn na levém břehu řeky u Svítkova. Před deseti lety ale pardubičtí politici schválili strategický plán města, podle něhož by přístav mohl vzniknout i na pravém břehu mezi areálem Synthesie a Rosicemi. Konkrétně na levém břehu pravobřežního slepého ramene řeky Labe. Většinu pozemků zde drží Synthesia. Odborníci posuzující splavnění Labe do Pardubic v rámci koncepce SEA (Strategické hodnocení vlivů na životní prostředí) v roce 2024 dokonce tuto pravobřežní variantu vyhodnotili jako lepší. Krajský úřad závěry koncepce schválil.
Ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů je ale přesvědčen, že nakonec přístav bude na levém břehu. „Jsou dvě lokality. Jedna je na levém břehu, kde je už přístav vymezen, a druhé řešení bylo v Synthesii, ale myslím si, že to by nemělo projít,“ uvedl Fojtů loni v prosinci v Pardubicích při představování projektu splavnění Labe. Na námitku, že pravobřežní varianta vyšla podle koncepce SEA podle odborníků lépe, pro MF DNES jen zopakoval, že levobřežní řešení je dlouhá léta připravovaná a pro daný účel vhodná varianta.
Úředníci přiblížili splavnění Labe do Pardubic, přístav má být na pravém břehu |
Na levém břehu Labe u Svítkova jsou totiž připraveny desítky hektarů pozemků, které vykoupila společnost Přístav Pardubice, založená v devadesátých letech městy a firmami z okolí.
S přístavem počítá územní plán, politici slibovali skvělou návaznost na železnici, letiště i silnici. Na druhou stranu schválená koncepce SEA uvádí, že na levém břehu je ve srovnání s pravobřežní variantou všechno horší. Přístav by byl blíže zástavby v Rosicích a Svítkově, tamní obyvatele by více obtěžoval hlukem i zplodinami.
Zabral by mnohonásobně více zemědělské půdy než v areálu na druhé straně Labe. „Dojde k zásahu do levého břehu Labe, kde by došlo k vybudování přístavní hrany, a také k lokálnímu zásahu do toku Bylanky a Jesenčanského potoka,“ píší autoři koncepce.
Pro obě varianty však shodně podle odborníků platí, že zde bude hrozit kontaminace ze starých ekologických zátěží.
Klíčový krok pro Pardubice. Západní tangenta má konečně vybranou trasu |
Klíčové slovo by měli mít odborníci, kteří budou posuzovat vliv stavby nového přístavu na životní prostředí. Proces EIA se ale rozjede až ve chvíli, kdy bude definitivně jasné, jak bude přístav napojen na silniční síť. Zajistit by to měla západní tangenta, Pardubický kraj už předběžně zvolil její trasu. „Teoreticky může z našeho pohledu přístav stát kdekoliv, klíčové je ale jeho silniční napojení. Ještě před zahájením procesu EIA pro přístav Pardubice musíme mít tuto otázku vyřešenou,“ uvedl zástupce ředitele ŘVC Jan Bukovský.
Ředitelství vodních cest loni v prosinci oznámilo, že na jaře chce zahájit proces EIA týkající se klíčové stavby nového plavebního kanálu v Přelouči, v roce 2027 plánuje získat souhlasné stanovisko. Pokud vše půjde dobře, stavět se začne v roce 2031. „Počítáme se zhruba dvěma až třemi roky stavebních prací, takže rok 2033 či 2034 je potenciální termín uvedení do provozu celého souboru staveb,“ řekl zástupce ředitele ŘVC Jan Bukovský.
Součástí akce není jen nový plavební kanál a veřejný přístav v Pardubicích, ale i renovace plavební komory Srnojedy či úprava koryta Labe.
