Výsadkáři Alfréd Bartoš, Jiří Potůček a Josef Valčík měli v okolí Pardubic zajistit radiové spojení s Londýnem a pomoci tak k zabití říšského protektora Heydricha.
Plán se nakonec podařil a to i přesto, že výsadkáře od první minuty provázely problémy. Předně se po půlnoci 29. prosince 1941 nesnesli poblíž obce Vyžice u Chrudimi, jak předpokládali, ale kvůli špatné navigaci seskočili u 40 kilometrů vzdálené obce Senice u Poděbrad.
Navíc Josef Valčík, který skákal jako poslední, ztratil s oběma druhy kontakt. Znovu se potkali až 31. prosince v Mikulovicích u Pardubic v domě Adolfa Švadlenky.
"Několikrát se u nás objevil i Bartoš s Potůčkem, u nás doma došlo k jejich prvnímu setkání od výsadku," vzpomíná syn Adolfa Švadlenky, který odbojovou akci otce sledoval jako dvanáctiletý.
I díky výrazné pomoci dalších odbojářů začal radista Potůček od 15. ledna 1942 odesílat a přijímat radiostanicí Libuše mnoho šifrovaných depeší. Vysílal je z lomu Hluboká u Miřetic nedaleko později zlikvidované obce Ležáky.
Bartoš byl v Pardubicích jako doma
Mezitím se především Alfréd Bartoš v Pardubicích rychle zabydlel. Podařilo se mu navázat kontakt s odbojáři a mohl tak začít budovat rozsáhlou síť spolupracovníků, která měla v době své největší aktivity více než 140 členů. Pro sebe a své kolegy získal několik tajných bytů a také zaměstnání.
Například Josef Valčík pracoval jako číšník v hotelu Na Veselce, který stál zhruba na místě dnešního věžáku Magnum na třídě Míru. "Bylo to poměrně pikantní místo pro práci, protože v hotelu se scházeli i příslušníci gestapa," říká pardubický historik Jiří Kotyk.
Ten navíc upozorňuje na to, že výsadkáři rozhodně netrpěli přehnanou opatrností. Především Bartoš, který byl v Pardubicích dobře známý, se po městě procházel jakoby nic.
"Ví se, že vrchol jeho konspirace bylo to, že si nasadil tmavé brýle. Více se nemaskoval. Jinak se ale rád procházel po korze nebo zašel do divadla. Rozhodně se nijak neskrýval," uvedl Kotyk.
Zavržená snoubenka se pokusila o sebevraždu
Navíc Bartoš mohl sebe i své kolegy prozradit hned druhý den po příjezdu do Pardubic. "30. prosince se Bartoš sešel ve Studánce se snoubenkou Věrou Junkovou a začerstva jí oznámil konec jejich vztahu. Ta se pokusila neúspěšně o sebevraždu a Bartoš měl na maléry se ženami zaděláno," cituje z historických pramenů Jiří Sedláček.
Ostatně právě Bartošův poměrně vřelý vztah k ženám se objevil jako jedno z hlavních témat filmu Operace Silver A, který natočil přímo v Pardubicích v roce 2007 režisér Jiří Strach.
Historik Kotyk mu to však na rozdíl od jiných za zlé nemá. "Tak to prostě bylo. Byli to mladí chlapi, a i když se chovali jako hrdinové, stále byli jen z masa a kostí," říká Jiří Kotyk.
Členové skupiny Silver AAlfréd Bartoš Jiří Potůček Josef Valčík |
Na zhruba půlročním pobytu Bartoše a spol. v Pardubicích je však pozoruhodná ještě jedna věc. Ačkoliv o jejich pobytu věděly desítky lidí, nikdo je Němcům neudal. "Tohle je myslím velká věc. Slouží to ke cti Pardubicím a jejich obyvatelům," dodává Kotyk.
Přesto nakonec cesta z Anglie až do Pardubic nedopadla ani pro jednoho z výsadkářů dobře. Nacisté totiž po květnovém atentátu na Reinharda Heydricha rozpoutali usilovné pátrání, kterému se dalo jen těžko uniknout.
Nakonec zemřeli všichni
Bartoše gestapo vypátralo 22. června na místě jeho bydliště v Pernerově ulici. Po krátké honičce se nadporučík v bezvýchodné situaci smrtelně postřelil ve Smilově ulici nedaleko restaurace Plzeňka.
Josef Valčík se na jaře připojil ke skupině Anthropoid a pomáhal s přípravami atentátu na Heydricha. 18. června spáchal spolu s dalšími šesti výsadkáři sebevraždu v kryptě pravoslavného kostela pod pražským Karlovým náměstím.
Jiří Potůček utíkal nejdéle. Nakonec ho však 2. července 1942 v křoví u Rosic nad Labem zastřelil český četník. V souvislosti s působením skupiny byla Němci 24. června 1942 vypálena obec Ležáky.
