Výzkum vede uznávaný archeolog Jan Frolík. Ovšem tentokrát archeologům jen jejich osvědčené náčiní nestačí. Spolupracují proto podobně jako kriminalisté s forenzními genetiky, kteří jsou schopni zjistit, odkud pocházeli lidé žijící u nás před tisíci lety i to, jakou měli barvu očí či vlasů.
„Analýzu provádíme sběrem DNA vzorků bezbolestně z dutiny ústní. Z nich určíme stupeň genetické příbuznosti, hlavně jejich geografický původ mateřských či otcovských linií. Otcovskou sledujeme podle chromozomu Y a mateřskou podle mitochondriální DNA,“ popsala metodu zkoumání pracovnice forenzní DNA laboratoře Simona Dalihodová.
Kdo se chtěl do výzkumu zapojit, musel splnit podmínku, aby jeho předci byli pohřbeni na hřbitově v Lažanech či v Předhradí nebo žije na Skutečsku ve třetí generaci.
Podle archeologa Jana Frolíka porovnávání DNA ze stovky let starých kosterních pozůstatků a dnešních lidí nemá přínos jen pro samotné archeology.
„Když starousedlíkům ukážete, že jejich předkové na stejném místě žili již před osmi sty lety, upevníte tím jejich vztah k minulosti. Díky tomuto výzkumu jsem před nějakou dobou mohl panu Dušánkovi z Bavorska poslat fotografie jeho 800 let starého předka z Podlažic,“ řekl Frolík ke shodě DNA kosterních pozůstatků v nedávno probádaném pohřebišti v Podlažicích s žijícím člověkem.
Archeologové se proto nemohou dočkat, jak dopadnou výsledky a porovnání s posledními odběry DNA z minulého týdne. Od výzkumu v Lažanech a v Předhradí si slibují, že by podobných shod mohlo být dokonce ještě víc.
Jan FrolíkJe uznávanou kapacitou archeologie středověku. Vystudoval prehistorii a historii na FF UK v Praze. Působí na Archeologickém ústavu AV ČR. Centrem jeho pozornosti je od 90. let archeologický průzkum Pražského hradu. |
„Myslíme si, že shoda podobná u Dušánků v Podlažicích se zde najde taky. Skutečsko tvoří víceméně uzavřenou enklávu. Očekáváme, že zdejší mobilita obyvatel bude ještě menší než v případě Podlažic. Ale necháme se překvapit,“ uvedl archeolog Jan Frolík.
Vědci se sběrem DNA vzorků na Chrudimsku začali v roce 2015. Nejdříve se zaměřili na Podlažice, které jsou proslulé zaniklým benediktinským klášterem, další odběr provedli v roce 2016 v Předhradí a poslední vzorky odebrali minulý týden ve Skutči.
Do výzkumu, který je součástí většího projektu Archeologie, bioarcheologie a genetika na pohřebištích Pražského hradu, středních a východních Čech, se na Skutečsku zapojilo přes padesát starousedlíků.
