Machoňova obchodní pasáž je pro svoji eleganci považována za nejznámější dílo architekta, který významně poznamenal podobu centra města. Už z dálky viditelný strohý černý banner lákající na první interaktivní výstavu klíčových okamžiků 20. století pod pasáží poukazuje na jiný svět.
 |
Svět zrůdných totalitních režimů v podobě nacismu a komunismu, o nichž lidé v Československu ve 20. letech, kdy Machoňova pasáž vznikala, netušili, že nalomí páteř národa. Interiéry podzemních prostor s režným zdivem nasvětleným téměř až rudou barvou působí na člověka tíživě. Jen velký nápis Pravdě vždy věrni zůstanem značí, že ne vše je ztraceno.
Že jde o interaktivní expozici nabitou nejmodernějšími technologiemi, která má oslovit hlavně mladou generaci, pozná každý hned na začátku. Moderní expozice totiž žádného živého průvodce nepotřebuje. Ve sklepní galerii je průvodcem tablet se sluchátky.
Návštěvníka chytré tablety expozicí provedou a všechny digitální exponáty spustí načtením speciálních QR kódů. „Tablet je středobodem výstavy, digitální průvodce pro jednotlivce nebo dvojici. Přestože jsme v podzemí, kde nefungují žádné GPS souřadnice, tablet pozná, kde se nachází, a i díky kameře a speciálním čárám na zemi návštěvníka po expozici provede,“ vysvětluje Jan Hrdlička z technologické společnosti 3Dsense, která je spolutvůrcem výstavy.
Silný vjemový zážitek expozici, která je plná technicky originálně řešených projekcí či vkusně zvolených světelných efektů, dodají nejen technologické vychytávky, ale i silné vyprávění pamětníka a uhrančivý hlas herce Jana Hájka.
Dějiny 20. století přiblíží vyprávění pamětníků
„Paramo, dříve Fantova rafinerie, náměstí Republiky, Larischova vila zvaná Zámeček nebo bývalé hlavní nádraží. Všechna tato místa jsou spojena s lety druhé světové války. Událostmi, jež ovlivnily životy tisíců zdejších obyvatel. Roztrhaly rodiny, zamotaly osudy, zmařily sny, ukrátily přátelství, lásky i životy,“ promlouvá hercův hlas v úvodním videu na speciálním projekčním kruhu uprostřed expozice, která je v prvním institutu Paměti národa v Česku věnována druhé světové válce.
Přesněji řečeno osudům válečného veterána Tomáše Sedláčka a odbojářky Jaryny Mlchové. „Všechny instituty budou mít signifikantní znaky společné pro všechny instituty Paměti národa. Vstupní projekci na kruhovém plátně však budeme přizpůsobovat městu a regionu, ve kterém se nachází. Časem chceme mít instituty v každém krajském městě. Následovat bude Brno a Olomouc,“ řekl předseda správní rady společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa, jenž je také hlavou šesti poboček Paměti národa po celém Česku.
Mráz po zádech člověku běhá ve chvíli, kdy se začne mluvit o deportaci českých a moravských Židů a z reproduktorů se ozývají jména židovských obyvatel Pardubic, kteří našli smrt v plynových komorách koncentračních táborů. Dokumentaristé nezapomněli ani na odbojovou skupinu Silver A. Na diváky čeká výpověď již zesnulých hrdinů například v soukromém kině, speciální promítací komoře s laserem a kouřem nebo u speciální obrazovky s rozšířenou 3D realitou.
Nic se na výstavě neopakuje, každé zastavení je jiné. Někdy tvůrci zvolili víc experimentální a abstraktní formu. Ve speciální komoře například navozují mlhu vzpomínek, pomocí rozšířené reality nechávají nahlédnout do okna místnosti, kterou prohledává gestapo, jinde zase po návštěvnících chtějí pomocí prstů ruky odtajnit zašifrovanou zprávu.
Dotýkat se exponátů přikázáno
Exponáty nejsou jen digitální. Na příběh si mohou návštěvníci dokonce i sáhnout. „Přemýšleli jsme, jak dlouhé příběhy pamětníků v digitální expozici vyprávět. V rámci zastavení jsme chtěli mít jeden moment, kdy si návštěvníci v pomyslném archivu mohou na něco sáhnout,“ řekl kurátor výstavy Viktor Portel.
Ukázal přitom na krabici s malou laboratoří, u níž se návštěvníci vžijí do situace Jaryny Mlchové, která během odboje míchala chemikálie způsobující nepravou žloutenku. Zachránila tak řadě lidí život před transportem často končícím jistou smrtí.
Institut Paměti národa se po zvládnutí covidové epidemie otevře veřejnosti s příběhy z druhé světové války, ale v budoucnu plánuje přiblížit i období komunismu a dalších zlomových okamžiků 20. století. „Je to o finančních prostředcích. V Pardubicích máme první institut, protože zde nastala skvělá symbióza mezi sponzory a našli jsme velkou ochotu ke spolupráci s městem i krajem. Věřím, že jednou za půl roku se podaří expozici obměnit,“ dodal Kroupa.
Ve všední dny se chce nové muzeum zaměřit hlavně na školy. „Pro žáky bude institut vyhrazen vždy dopoledne. Kromě expozice navštíví vzdělávací centrum, ve kterém budou navazovat zážitkové workshopy provázané s tím, co v expozici uvidí. Odpoledne bude institut otevřen pro veřejnost,“ dodal vedoucí vzdělávací sekce Lukáš Peška.
