Loni v září se obce Luže, Lozice či Chroustovice ocitly pod vodou. Lidé kvůli rozvodněné Novohradce přišli ve stovkách vyplavených domů o nábytek, elektroniku i kotle.
Stavbaři nyní významně pokročili při stavbě protipovodňové hráze na Krounce v Kutříně na Chrudimsku, která má zadržet vodu v krajině a obyvatele podél Novohradky ochránit.
Zatím hráz za půl miliardy korun rostla zejména po stranách údolí. Teď stavbaři polské firmy Budimex převedli tok říčky Krounky do prostupu v betonové konstrukci hráze a díky tomu už mohly vyjet těžké stroje do středu údolí. Tam začaly hloubit prostor pro základy hráze. Budou kombinovat zemní práce s odstřely ve skalním podloží.
„Je to významný milník,“ řekl Krzysztof Tomczuk, projektový manažer společnosti Budimex. Podle něj firma nyní může v Kutříně nasadit více lidí a strojů. „Umožní nám to pokračovat v zemních a trhacích pracích. Kvůli základům se potřebujeme dostat čtyři až pět metrů pod úroveň terénu. Hráz tak bude v nejvyšším místě od základů až ke koruně 24 metrů,“ uvedl.
Na Chrudimsku už budují obří hráz proti povodním, beton bude imitovat skálu |
Stavba má úctyhodné parametry, hráz bude v ose koruny dlouhá 133,6 metru se šířkou 5,67 metru. Poldr by měl zachytit 3,6 milionu metrů krychlových, což představuje 100 fotbalových hřišť zaplavených vodou do výše čtyř metrů.
Po dokončení stavby lidé neuvidí hladký beton. „Do bednění se vkládají takzvané matrice, které vytvářejí strukturovaný povrch imitující okolní skalní prostředí,“ uvedl regionální ředitel české pobočky společnosti Budimex Adam Barszczyński.
Poldr může pomoci lidem už příští rok
Hráz má být oficiálně dokončena v létě 2027, ale stát bude už na konci příštího roku, poté budou následovat dokončovací práce a kolaudace. Pomoci tak může lidem v případě povodní už v roce 2026.
„Ve chvíli, kdy tady bude stát hráz, bude napojena na bezpečnostní přeliv a budou osazeny základní technologie, tak teoreticky by v omezeném režimu mohla fungovat. Ale je to samozřejmě vždycky problematické, když jde velká voda přes stavbu, která není zkolaudovaná,“ uvedl generální ředitel státního podniku Povodí Labe Marián Šebesta. Dodal, že většina přehrad, která se v Česku stavěla, se neplnila ještě před dokončením. „Já to ale rozhodně nechci přivolávat,“ uvedl.
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvV Kutříně pokračuje rovněž rekonstrukce stávajícího silničního mostu, u něhož stavební firma v červnu zřídila mostní provizorium. Díky tomu bylo možné pokračovat v pracích bez uzavírky místní komunikace druhé třídy. Povodí Labe tak ušetřilo řidičům 35kilometrovou objížďku.
„Kyvadlový provoz bude v daném úseku zachován minimálně do konce roku. Ze stávajícího mostu zůstaly pouze části nynějších opěr, na nichž se realizuje nová nosná konstrukce a silniční vrstvy,“ uvedl Krzysztof Tomczuk.
Hráz vzniká na Krounce, ale pomůže především lidem u řeky Novohradky, do níž se Korunka vlévá před Luží. Krounka je totiž o něco mohutnější než samotná Novohradka, její povodí má rozlohu kolem 80 kilometrů čtverečních. Pokud by tato hráz před rokem stála, škody by byly podstatně menší.
„Do Luže by odtud nepřiteklo nic. Takto se vlny potkaly. Luže by určitě neplavala,“ řekl Marián Šebesta.
Stavba suché nádrže započala již před čtyřmi lety. Už o rok později ale Povodí Labe ukončilo smlouvu na její výstavbu se stavební společností OHLA ŽS. „Vystřelila inflace, vystřelily ceny stavebních prací a my jsme na požadavky nebyli schopni reagovat a nebyli jsme ochotni stavbu zdražit o třicet procent,“ uvedl Šebesta.
Akci zároveň zkomplikovaly technické problémy a sesuv, Povodí Labe muselo změnit projekt.
