Oba muži spolu pracovali pro obec. Podle spisu poškozenému vadilo, jak Dvořák pije a že musí vykonávat práci i za něj. Upozorňoval ho, domlouval mu, ale nebylo to nic platné. Právě naopak. Trpělivost došla Dvořákovi. Když spolu oba muži pracovali v lese a poškozený řezal dřevo, došel Dvořák pro nelegálně drženou zbraň a zezadu ho střelil do zad.
„Já jsem tě střelil,“ křikl na zraněného Dvořák, znovu na poškozeného namířil a dodal: „Teď už mě s*át nebudeš“.
A začal boj o život. Zraněný o rok mladší muž věděl, že necítí nohy, ale taky byl přesvědčený, že se Dvořák nezastaví. V obavě, že bude Dvořák ve střelbě pokračovat, chytil pušku za hlaveň, vytrhl ji obžalovanému z ruky a schoval ji pod své tělo.
Přitom vypadl Dvořákovi na zem mobilní telefon, který zraněný zvedl a zavolal na linku 158. Podle spisu se Dvořák pokoušel zbraně znovu zmocnit a když se mu to nepodařilo, nasedl do traktoru, kterým do lesa přijel poškozený, a odjel.
Obžalovaný tehdy jednal v silné opilosti, před soudem se ke skutku doznal a takzvaně prohlásil vinu, takže odpadlo dokazování a soudní řízení se zkrátilo.
Měl jsem v sobě čtyři promile, hájil se obžalovaný
„Je mi to líto, byl to zkrat. Zpackal jsem život nejen jemu, ale i sobě a svým starým rodičům. Pušky jsem v autě běžně vozil, prdlo mi v kouli, měl jsem v sobě čtyři promile,“ přiznal Dvořák.
Alkohol byl vlastně spouštěčem všeho. Lékařské posudky ukázaly, že se Dvořák nachází ve čtvrté závěrečné fázi alkoholové závislosti. Kriminalisté zjistili, že než se svým land roverem přijel do lesa za poškozeným, šestkrát pod vlivem alkoholu projel vesnicí.
„Měl jste z pekla štěstí, že vás nikdy nechytili policisté. Možná vás měli chytit a toto by se nikdy nestalo,“ uvedla v odůvodnění rozsudku předsedkyně trestního senátu Anna Sobotková.
Postřelený muž utrpěl těžké poranění hrudníku se vstřelem přibližně 4 cm od průběhu páteřního kanálu v úrovni sedmého hrudního obratle, dále několik zlomenin obratlových výběžků a další vážná poranění páteře, která ho ohrožovala na životě.
Jeho zmocněnec pro něj požadoval nejen úhradu léčebných výdajů a ušlého zisku, ale také 10 milionů korun jako odškodnění.
Protože však léčení poškozeného není ještě skončené, není možné vyhotovit posudky, o něž se poté může opřít soud a přiznat nárok na konkrétní částku.
Soud však nařídil, aby Dvořák poškozenému uhradil v požadované výši výlohy za léky, zdravotní pomůcky, ušlou mzdu nebo cestovné. Ač obvykle odkazuje s nároky na nemajetkovou újmu na civilní soud, trestní senát udělal výjimku a přiznal poškozenému na místě 1,5 milionu korun.
„Ten pocit, když vidíte, jak na vás někdo míří zbraní a vy chytíte hlaveň, to nejde vyčíslit penězi, za tyto útrapy by 1,5 milionu korun mohlo odpovídat,“ vysvětlila své rozhodnutí soudkyně Sobotková. Se zbytkem nároku odkázala poškozeného do civilního řízení.
„Nebylo to plánované, nevím, proč jsem sáhl po flintě, je mi to moc líto,“ řekl Dvořák před soudem muži, kterého svým jednáním upoutal na invalidní vozík.
„Ty budeš za pár let venku, ale já budu na vozíku napořád,“ opáčil poškozený, jehož zdravotní vyhlídky nejsou optimistické.
„Den co den jsem odkázaný na pomoc druhých. Musel jsem se přestěhovat do domu s pečovatelskou službou. Přestal jsem se věnovat svým koníčkům, sám si nedojdu ani na záchod,“ řekl poškozený před soudem.
Dvořák musí dále zaplatit přes milion a čtvrt Všeobecné zdravotní pojišťovně, státu propadnou také všechny jeho zbraně. Navíc musí nastoupit protialkoholní léčení v ambulantní formě. Trest vězení si má odpykat ve věznici s ostrahou. Rozsudek však zatím není pravomocný.
