ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Martin Švec

Loučná vytváří z podjezdu pod koridorem lagunu, řidiči musí jezdit objížďkou

  • 4
Voda z řeky Loučné opakovaně trápí řidiče u Opočna na Vysokomýtsku. Vysoká hladina způsobuje zatopení podjezdu pod hlavním železničním koridorem, takže lidé z obce musejí jezdit objížďkou. Trvalé řešení přitom není.

Problémy způsobila vylitá Loučná vícekrát již loni. Po krátké oblevě v minulém týdnu je podjezd pod vodou znovu. Na místě jsou tak opět zákazové značky. 

Potíž je v tom, že voda v podjezdu jen tak neopadá a místo tak zůstává neprůjezdné delší čas. Loni tomu bylo i měsíc po povodni, když už voda zmizela i z okolních luk. Že jde o „závadné“ místo podotýká i Povodí Labe, které je správcem toku.

„Podjezd pod tělesem dráhy u obce Opočno je zaplavován poměrně často. Tento objekt leží v těsné blízkosti řeky Loučné, která je v těchto místech přirozeným tokem a tomu odpovídá i kapacita jejího koryta. Prostor mezi železnicí a Loučnou navíc leží v aktivní zóně záplavového území řeky Loučné,“ popisuje mluvčí podniku Hana Bendová.

K zaplavení podjezdu tak dochází jak vlivem zvýšených průtoků a rozlivu vody v záplavového území, tak i po vydatnějších deštích.

„Přitom samotný podjezd dráhy tvoří prakticky bezodtokové místo, odkud nahromaděná voda nemá kam odtékat. Pokud tedy nedojde k jejímu odčerpání, stojí zde voda poměrně dlouhou dobu,“ potvrzuje Bendová.

To způsobuje komplikace řidičům i místním. Zatímco při běžném stavu se lidé z Opočna dostanou na opačnou stranu trati během chvíle, v období zatopení podjezdu si značně zajedou. 

Třeba při cestě do Uherska ujedou místo dvou o cca deset kilometrů více, a to i kvůli tomu, že v okolí jsou kvůli budování dálnice D35 uzavřeny další cesty. 

Do Trusnova, pod něhož Opočno spadá, to mají lidé o cca pět km více, a navíc musí přejíždět frekventovaný přejezd v nedaleké Sedlíšťce. Ještě horší je to pro ty, kteří se potřebují pěšky dostat na autobusovou zastávku umístěnou až za podjezdem. Jeho podjezdná výška je totiž omezena na 2,8 m, takže autobusy tudy neprojedou.

Správcem komunikace, jež je silnicí III. třídy, je Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS PK). Dříve byl podjezd podle místních částečně vyasfaltovaný, ovšem poté ho silničáři celý vydláždili. A po loňské zátopě např. několik kostek skončilo vyplavených, takže řidiči místem projížděli krokem, aby si neponičili své vozy.

„Povrch z dlažebních kostek je na místě z doby existence okresních správ silnic. Za dobu fungování naší organizace byl opravován jedenkrát, a to po větších povodních v předchozích letech. Celoplošné předláždění proběhlo v roce 2013. Loni byly provedeny jen dílčí lokální výspravy po záplavách,“ říká šéf SÚS PK Miroslav Němec.

Odvodnění silnice a příkopů na dešťové srážky je dle Němce dostatečné. „I provedení z dlažby umožní částečný zásak spadu vody bez tvorby kaluží v podjezdu,“ tvrdí Němec.

Trvalých východisek ze situace příliš není. Vyloučeno je navýšení vozovky, které by ještě více omezilo průjezd vyšších vozidel, a to i včetně např. záchranářů.

„Řešili jsme možnost prohloubení odvodňovacího kanálku na straně k Uhersku a prohloubení příkopů i s větším zásahem, až do obecních pozemků. V této věci máme předběžnou dohodu s obcí. Tato opatření stav při rozvodnění Loučné jistě zlepší,“ dodává Němec s tím, že větší investice v místě silničáři neplánují.

Na vodohospodáře žádný podnět na úpravu zatím nepřišel.

„Ze strany obce, správce komunikace, správce železnice, nebo jiných subjektů jsme žádný požadavek na úpravu toku, resp. na úpravu odtokových poměrů v předmětné lokalitě nezaznamenali,“ říká Bendová.

Koridor se vylepší, podjezd ale zatím ne

Železničáři počítají v horizontu několika let se zvýšením traťové rychlosti na koridoru na 200 km/h, ovšem potřebné práce na úpravě trati se podjezdu nedotknou. 

„V rámci připravované stavby neplánujeme stavebně-technické zásahy do toku řeky Loučné, které by mohly pozitivně ovlivnit nepříznivé rozlivové poměry v okolí železničního mostu. V rámci stavby na tomto objektu probíhají pouze sanační práce na nosné konstrukci a spodní stavbě,“ říká Tomáš Polák ze Správy železnic.

Zvýšení rychlosti na 200 km/hod může v traťovém úseku nastat až po náhradě všech přejezdů mimoúrovňovým křížením a vylepšení zabezpečení. Kromě Opočna jsou však zatím křížení zajištěna přejezdy se závorami. V Uhersku se počítá s přemostěním koridoru, v dalších případech rozhodnuto není. 

„V současné době se pro náhradu přejezdů zpracovává Záměr projektu,“ dodává Polák. Vzhledem ke zkušenostem z Opočna není příliš reálná stavba dalších podjezdů, přičemž však vybudování nadjezdu je finančně nákladné. Dá se tedy předpokládat, že řada přejezdů bude zrušena.