Ve dvanácti městech regionu mohou ti, kteří zvažují, že by nabídli domov opuštěnému dítěti, získat potřebné informace.
V Pardubickém kraji je aktuálně 150 dětí, které by mohly místo v dětských domovech vyrůstat v náhradní rodinné péči u pěstounů. Zatímco těch krátkodobých, kteří mají dítě na starost nejvýše jeden rok, než se dítě buď vrátí do své původní rodiny, nebo si jej osvojí adoptivní rodiče, eviduje krajský úřad dost, ty, kteří by se o děti chtěli starat do jejich samostatnosti, zoufale postrádá.
„V evidenci máme 290 dětí, ale zhruba polovina jsou velcí, zletilí a sami ani nemají zájem o pěstounskou péči, ta druhá polovina by ale mohla téměř okamžitě do pěstounské péče jít,“ řekl krajský radní pro sociální oblast a neziskový sektor Pavel Šotola.
Cílem je, aby děti vůbec nemusely vyrůstat v ústavních zařízeních a mohly žít v rodinách, a pokud ne ve svých biologických, tak v náhradních. „A pěstounská péče hraje v tomto zásadní roli,“ řekl Šotola.
V současné době žije v pěstounských rodinách 752 dětí, o něž pečuje 761 pěstounů.
Pěstounská péče
Zdroj: Krajský úřad Pardubického kraje |
„Vypadá to jako velmi vysoké číslo, ale bohužel to stále nestačí. Aktuálně máme v evidenci na 290 dětí, které by se mohly dostat do rodin, z toho je téměř 50 dětí mladších deseti let. Loni náš sociální odbor evidoval jen 16 žádostí, ale letos je to již 17 žádostí o zprostředkování dlouhodobé pěstounské péče a do konce roku očekáváme ještě další nárůst zájmu o pěstounskou péči, “ řekl Šotola.
V roce 2018 našlo novou rodinu v pěstounské péči 15 dětí, což je desetiprocentní úspěšnost.
„Snažíme se osvětou motivovat občany v Pardubickém kraji, aby se stali dlouhodobými pěstouny. Máme rozpracovanou knížku reálných příběhů pěstounů z Pardubického kraje, která by měla vyjít do konce roku. Také jsme nechali zpracovat novou stolní hru s názvem Rodina, která nese myšlenku rodinného života,“ řekl Šotola.
Pokles zájmu o dlouhodobou pěstounskou péči řeší všechny kraje České republiky. Pardubický kraj začal podnikat kroky, které by přinesly větší zájem o výkon pěstounské péče, zvýšily povědomí veřejnosti o pěstounství. Proto zřídil vlastní odbornou skupinu pro vyhledávání pěstounů, která se zaměřuje na osvětovou kampaň a nábor nových zájemců a pořádá akce pro veřejnost.
Letos se prvně do kampaně na podporu pěstounství zapojila města. Ve 12 z nich se mohou lidé více dozvědět o pěstounské péči. Vše vyvrcholí v neděli v choceňském parku Peliny, který bude patřit nejen pěstounům, ale všem rodinám. Pro návštěvníky je připraven program s vystoupením hudební skupiny Mixle v piksle.
„Na místě se uskuteční setkání a ocenění stávajících pěstounů a organizací, které doprovázejí pěstouny,“ řekla Michaela Svobodová ze sociálního odboru Pardubického kraje.
Pěstouni si stěžují na soudy
Podporu neziskových organizací si chválí například pěstounka Monika Jadrná, která má s partnerem v pěstounské péči čtyři děti. K tomu mají tři dospělé potomky.
„Chtěli jsme společné dítě, ale já mám roztroušenou sklerózu a svoje vlastní společné jsme mít nemohli, s partnerem nejsme manželé, takže ani adopce nepřicházela v úvahu, proto jsme se rozhodli pro pěstounství. Vzali jsme si malého chlapce a řekli jsme si, že už nic dalšího nemůžeme zvládnout. Teď máme další tři,“ řekla Jadrná, která je s partnerem pěstounkou deset let a hledá další pěstounské rodiče pro děti, které na tu svou biologickou rodinu neměly štěstí.
„Největším průšvihem v pěstounství pro nás jsou soudy. Znám lidi, kteří by se rádi stali pěstouny, a jsem přesvědčená, že by byli dobrými pěstouny, tak do toho nechtějí jít kvůli soudcům,“ řekla Jadrná.
Zejména jí vadí, že jsou v začátcích pomalí, což přinese rodině problémy. „Když si vezmete malé dítě a jeden z partnerů s ním musí být doma a k soudu dojde po půl roce, tak najednou žije rodina pouze z jednoho platu, a přitom má o jednoho člena navíc,“ popsala Jadrná.
