Jako by se Peruán vracel domů, do statku číslo popisné 24. Cválající kůň, který přesně odpovídá skutečnosti. Sochař Petr Novák z Jaroměře sejmul zvířeti ještě za jeho života potřebné míry, je tedy věrnou kopií své živé předlohy. Na soše její autor pracoval takřka dva roky.
„S vděčností trojnásobnému vítězi Velké Pardubické Lída a Václav Brunovi,“ říká mála tabulka vetknutá do podstavce sochy.
„Peruán tu žil od svých sedmi do devětadvaceti let, jeho skonem se vzpomínka na něj stala naléhavější, proto jsem dodržel slovo. Věřím, že je to docela příjemná úcta ke koni a pocta statku,“ říká majitel legendárního valacha Václav Bruna, který za sochu zaplatil dva miliony korun. Je vysoká 170 centimetrů a zhruba 4 metry dlouhá.
Bruna měl hned jasno o tom, že chce mít sochu v životní velikosti a z bronzu. Zachytit Peruána v trysku byl nápad sochaře.
Do slavného dostihu zbývají hodiny a ačkoli Bruna koně do Velké nemá, předzávodní adrenalin ho dostává stále. Vrací se mu napjatá atmosféra pár dní před startem.
„Najížděli jsme na závodiště v neděli ráno, máme to kousek. Jak se čas blížil tak napětí hodně vzrůstalo v Peruánově jezdci Zdeňkovi Matysíkovi. Bylo vidět, že v něm tiká cosi navíc, ještě víc se uzavřel do sebe,“ popisuje Václav Bruna.
Předstartovní atmosféru a všechny Velké pardubické popisuje ve své knize, kterou sepsal společně s Petrem Feldsteinem. Jmenuje se Opilý koráb aneb Řeky mého života. Nazval ji podle své oblíbené básně francouzského prokletého básníka Arthura Rimbauda.
129. Velká pardubická Po 129. se v neděli vydá 18 českých koní, dva ze Slovenska a jeden z Anglie vstříc kurzu Velké pardubické. Největšímu dostihovému svátku a vrcholu tuzemské překážkové sezony bude předcházet v sobotu 12. října od 12 hodin dostihový den. Hlavní závod Velké pardubické na trati dlouhé 6900 metrů s jednatřiceti překážkami odstartuje v neděli 13. října v 16:40 hodin. Nedělní program na závodišti 8 hodin - otevření hipodromu |
„Opilý koráb je jedna z nejnádhernějších básní francouzské literatury 19. století. Jako dospívajícího mě úplně ohromila. Představa, že ji napsal člověk, který byl tehdy v teenagerovském věku jako já a závěr jako by uzavíral muž mého věku a ne teenager, je odzbrojující,“ říká devětašedesátiletý Václav Bruna.
Podtitul knihy, kterou pokřtí v neděli na závodišti, Řeky mého života přibližuje toulavý život a mnohdy také nelehké životní zkoušky.
„Za doby tuhé husákizace jsem přišel o svobodu, to byly temné vody, protizákonné i proti tehdejším zákonům,“ říká Bruna, který byl v roce 1980 obviněn, odsouzen a uvězněn na 16 měsíců nepodmíněně za protikomunistickou činnost.
Když pak požádal o uznání třetího odboje, mnohým to nebylo po chuti. Až Etická komise vlády ČR toto rozhodnutí přehodnotila a osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu mu udělila.
V knize však vzpomíná nejen na křivdy politické, dodnes stále trpce nese i porážku na poli sportovním. Když se v roce 2001 ve 13 letech Peruán pokoušel o rekordní v řadě čtvrté vítězství ve Velké, zdálo se v cílové rovině, že o jeho vítězství nebude pochyb. Sporným manévrem vytlačil tehdy žokej Peter Gehm Peruána s Matysíkem.
„Když se již zdálo, že Peruán lehce zvítězí, Chalco byl svým jezdcem vytažen vlevo a začal se na Peruána lepit. Hrozilo, že bude vytlačen do pískové dráhy a Peruánův jezdec přestal rajtovat, Chalco pokračoval ve finiši a o jednu a čtvrt délky proběhl cílem jako první,“ popisuje v knize o Brunovi Petr Feldstein.
„Kdyby to bylo tak, že můj kůň zaútočí na Váňova, tak ještě nejsou v cíli a už je podaný protest a pořadí bylo změněné. Hned. Jenže moje pozice byla mezi turfaři příliš krátká, že jsem tahal za kratší konec,“ vzpomíná Bruna na tehdejší doběh, kdy měl Peruán vítězství nadosah.
Tehdy podal okamžitě po doběhu protest, ovšem zamítla ho jak dostihová komise, která řídí dostihy z věže rozhodčích, tak o osm dní později také Dostihový soud, který jako vítěze potvrdil Chalca z tréninku Josefa Váni.
Sporné tísnění, které podle něj připravilo jeho Pepíka, jak mu ve stáji říkali o rekordní čtvrtý triumf v řadě, dodnes bere jako křivdu.
„Jsem-li naštván, jsem naštván. Doteďka, přirozeně,“ říká Bruna.
Ve stáji má nyní 10 koní, druhého Peruána mezi nimi ale zatím nemá. Přesto na dostihy nezanevřel, pravidelně s manželkou Lídou dojíždějí ze Zámrsku do Pardubic.
Muž, jemuž bude příští rok 70 let, si stále udržuje svoji lékařskou praxi, dva dny v týdnu stále chodí pracovat na svou zubní kliniku, kterou vybudoval na rakousko-českých hranicích v Dolním Dvořišti. Značnou část peněz pak věnuje na provoz svého dostihového centra.
Třeba v něm roste Peruánův nástupce.
Komu fandit ve Velké? Cikánovi, Ťuldovi nebo Delině Žokej Jan Faltejsek bezprostředně po vítězství ve 128. ročníku Velké pardubické  Zdeněk Matysík s hnědákem Peruánem vyhráli Velkou pardubickou poprvé v roce 1998. Poté to dvakrát zopakovali. My mu říkáme Cikán o berlích, protože je línej, to se ví, říká na konto loňského vítěze Velké pardubické Tzigana Du Berlais jeho majitel a prezident Jockey clubu Jiří Charvát. A není sám, kdo dlouhé a často cizí jméno zkracuje na srozumitelnější verzi. Nebo mu dokonce vymyslí přezdívku, na kterou kůň slyší. Ostatně například trojnásobnému vítězi Velké Peruánovi neřekl nikdo ze stáje jinak než Pepík. „Má to být krátké, takže je to Ryba,“ ozřejmuje trenér Luboš Urbánek domácké jméno dodatečného vítěze Velké z roku 2015 Ribelina. Ačkoli v posledních letech dostihy spíše proplouval, přestup do trenérského rybníka k Luboši Urbánkovi hnědákovi pomohl a jeho poslední starty naznačují, že je politý živou vodou. Obrovského a leckdy těžko ovladatelného valacha Sztorma pojmenovala jeho dvorní ošetřovatelka a jediná pracovní jezdkyně, která ho má na starosti, láskyplně – Cvrček. Možný černý kůň dostihu a vítěz Gran Premio Merano z roku 2016 Mazhilis má stejné domácké jméno jako černý hafan ze Snowboarďáků – Mazlík. Nováček ve Velké, ryzák Player, kterého si tři roky piplá jeho trenérka Lenka Kvapilová, má domácká jména hned dvě. „Volám na něj Myšáku nebo Pláji,“ říká Kvapilová na adresu koně, do jehož sedla se vyhoupne její partner žokej Marcel Novák. Ani jediné klisně na startu neříkají jejím oficiálním jménem Delight My Fire, ale prostě Delina. Ryzák manželů Kabelkových Talent zase slyší na stejné přezdívku, jakou má i známý herec Otakar Brousek. „On je nekomplikovaný, velice hodný a charakterní kůň, říkáme mu Ťulda,“ objasňuje trenérka Hana Kabelková. To nová akvizice Jiřího Trávníčka, osmiletý hnědák Beau Rochelais, zatím pracovní jméno nemá. „Je u nás krátce, zatím se nic neujalo, v překladu valachovo jméno znamená něco jako ‚krásný šutr‘, ale na přezdívku jako takovou si náš nováček ještě počká,“ říká jeho trenér Čestmír Olehla. Hnědák českého chovu pojmenovaný podobně jako hrdina nesmrtelných filmových sérií Policejní akademie Mahony je zase zkráceně Mahoš. Spolu s ním vyšle trenér Stanislav Popelka do Velké ještě parťáka Streťase, tedy Strettona. Dalším účastníkům jména jejich realizační týmy jen zkracují na Brídžu, Ange, Chica nebo Dulcara. (Bridgeur, Ange Guardian, Chicname De Cotte, Dulcar De Sivola). V neděli po 17. hodině bude jasné, zda si pro nesmazatelný zápis na listinu vítězů doplave Ryba, dobelhá Cikán, doběhne Mazlík nebo někdo úplně jiný. |
