Za vším hledej ženu! To platí i v případě starého českého rodu Pernštejnů. „My je vnímáme jako český šlechtický rod, ale málo se ví, že v druhé polovině 16. století rodina Vratislava z Pernštejna byla hispanofonní. Jeho manželkou byla Marie Manrique de Lara a doma se mluvilo španělsky,“ řekl vedoucí Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice Pavel Marek, který je spoluautorem výstavy. Právě zmiňovaná šlechtična přenesla nejvíce španělského vlivu.
„Hlavní ovlivnění hispánské kultury je spjato právě s ní. Opravdu výrazně ovlivňovala kariéru svého manžela. Využívala k tomu své vazby na císařovnu Marii Habsburskou. Navíc měla významné příbuzné na šlechtických dvorech v Itálii, na papežském dvoře v Římě, na španělském královském dvoře v Madridu. Její manžel těchto vazeb využíval k posílení mocenského vlivu,“ řekl Marek.
Vratislav z Pernštejna tak měl velmi dobré informace o dění v těchto zemích. „Marie Manrique de Lara se velkou měrou zasloužila o to, že Pernštejnové ve druhé polovině 16. století nakročili mezi elitu evropské šlechty,“ řekl Marek.
Tato šlechtična byla směrem ke své domovině velmi akční. Do střední Evropy se tak jejím prostřednictvím dostávaly různé naturálie z Nového světa, tehdy čerstvě objeveného. „Posílala balíčky s tabákem, které jí přicházely ze Španělska, dále do oblastí římsko-německé říše,“ řekl Marek.
Čeští šlechtici pak tuto „španělskou Pernštejnku“ žádali o různá jídla ze středomořské kuchyně.
Dva kostýmy vznikaly ručně dva roky
Součástí výstavy jsou repliky historických oděvů z 16. století, které vytvořila Martina Hřibová z Ústavu inženýrství polymerů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Návštěvníci uvidí šaty Jany z Pernštejna či tehdy módní obuv na vysoké platformě. „Předlohou pro korkovou obuv potaženou brokátem zvanou chapines byl artefakt, který se nachází v kolekci londýnského Victoria and Albert Museum,“ vysvětluje Hřibová.
Jak upozornila, v těchto botách se dalo i tančit. Lepší je ale před tancem boty sundat. „Nikoli však proto, aby si člověk nezlomil nohu, ale aby se jejich klapáním nerušil hudební doprovod,“ řekla Hřibová, která pro výstavu ušila hned několikery šaty po vzoru španělské módy.
Jsou mezi nimi například šaty Anny Habsburské, sestry Rudolfa II. „Jsou jednoduché, řekněme na vycházku,“ popisuje Hřibová dlouhou tmavou sametovou róbu, která včetně obuvi váží 12 kilogramů. Pokud si ale ženy dobře rozloží váhu na ramena pomocí vycpávek, výztuží a spodniček, jsou podle Hřibové dosti pohodlné.
„Máme zprávy, že když na španělský dvůr přijeli vyslanci a měli reprezentovat českého krále, tak do týdne měli nový oděv,“ popisuje Hřibová. Nicméně rekonstrukce takových šatů v současnosti je nepoměrně časově náročnější. „Musím ověřovat prameny, navíc všechno šiju ručně. Takže tyto popisované šaty a jejich bohatěji zdobené dvojče na zámku v Nelahozevsi jsem tvořila dva roky,“ řekla Hřibová.
Drtivou většinou šila všechno pouze za pomoci jehly a nitě. „Lépe dodržím postupy, technologie švu je úplně jiná než na šicím stroji,“ řekla Hřibová.
Výstava Pernštejnské ženy a Evropa potrvá do 12. října. Nejen dětem je určena zážitková část výstavy. Vyzkouší zapeklitosti oblékání tehdejší módy, náročnost psaní dobovým písmem nebo výrobu parfému. Do vztahů mezi jednotlivými příslušníky rodu proniknou v aktivitě nazvané Pernštejnský salon.
