Participativní rozpočet v Lanškrouně skončil fiaskem, radnice mění pravidla

Měl to být hit, který obyvatele měst vtáhne do spolurozhodování věcí veřejných. Zájem lidí o proměnu veřejných prostranství je ovšem tak malý, že radnice ve městech přemýšlejí, jak participativní rozpočty zatraktivnit. Například v Lanškrouně musejí předem nastavená pravidla ohýbat, aby vítězný projekt vůbec prošel.

Radní se na svém posledním jednání zabývali výsledky již šestého ročníku participativního rozpočtu. A při pohledu do výsledků toho posledního to nebyl hezký pohled. Zatímco před šesti lety tak trochu přímá demokracie v praxi oslovila 369 lidí, na sklonku roku to bylo jen 169 lidí. Snížil se i počet návrhů. Během prvních dvou ročníků lidé poslali v každém roce dvacet návrhů, loni to byla pouhá polovina.

„Je škoda, že občané ve větší míře nevyužívají možnost alokovat jeden milion korun do projektů, které by mohly přispět k lepšímu životu v našem městě,“ sdělil starosta Lanškrouna Radim Vetchý.

Možnost navrhnout investice lidi v Chrudimi nezajímá, jinde je nápadů dost

Navíc podle radnicí loni na jaře aktualizovaných pravidel by měl fiaskem skončit celý participativní rozpočet. V hlasování musí totiž jeden návrh získat alespoň 100 hlasů, a to neměl ani jeden z nich. Volnočasové hřiště na sídlišti U Papíren získalo 76,5 bodu.

I přes nesplnění dané podmínky se radní rozhodli projektu, který má přispět ke zlepšení kvality života v lokalitě, dát zelenou. „V situaci, kdy nebyla naplněna pravidla participativního rozpočtu pro rok 2025, by bylo nejjednodušší nerealizovat žádný z projektů. Touto cestou se však rada města rozhodla nevydat,“ dodal Vetchý k výběru vítězného projektu, který nechá město postavit v příštím roce.

Splnění minimálního limitu sta hlasů není jediná změna parametrů, kterou radnice provedla. Klesl také finanční limit. Zatímco v prvních pěti letech mohli lidé navrhovat akce do 800 tisíc, nově je to pouze půl milionu. I to mohlo část veřejnosti odradit.

Naopak s návrhem může přijít kdokoliv, kdo má trvalé bydliště v Lanškrouně. Před změnou platil věkový limit 15 let. Nově může s plány přicházet také zapsaný spolek se sídlem ve městě.

Města vyčleňují málo peněz

Podle Vojtěcha Černého z neziskové organizace Agora, která se zabývá nejrůznějšími formami spoluúčasti obyvatel, atraktivitu participativního rozpočtu zvyšuje právě jeho výše. Praxe u nás však ukazuje, že politici zatím našlapují opatrně a na investice, které jsou v rukách lidí, dávají drobné.

„Ve městech v Brazílii nebo Argentině lidé rozhodují klidně o 40 procentech celkových výdajů rozpočtu. U nás se průměrný participativní rozpočet pohybuje kolem půl až jednoho procenta celkových investic obce,“ říká Černý.

Celková částka vyhrazená z rozpočtu města zůstává v Lanškrouně milion korun. V regionu jde o jednu z nejvyšších částek. Třeba Moravská Třebová v roce 2020 vyčlenila na akce zvelebující město půl milionu, dnes dává k dispozici pouze 300 tisíc korun. Ve Svitavách loni poprvé vyčlenili v rámci dvou kategorií 100 a 400 tisíc korun.

Vedení lanškrounské radnice už avizovalo, že pravidla pro příští ročník znovu projedná. „Cílem změn bude zvýšit zapojení veřejnosti a usnadnit realizaci projektů, které mohou přispět k rozvoji města. O případných změnách pravidel participativního rozpočtu a přípravách dalšího ročníku budou občané včas informováni,“ sdělila z lanškrounské radnice Petra Klementová.

O čem lidé v Lanškrouně hlasovali

Volnočasové dětské hřiště na sídlišti U Papíren – 76,5 b.
Mlhoviště – 63,5 b.
Vyvýšená lavička pro seniory – 63 b.
Hnízdo na kontejnery tříděného odpadu ul. Seifertova – 60 b.
Odpadkové koše – 60 b.
Hnízdo na kontejnery tříděného odpadu ul. Kežmarská – 36,5 b.
Důstojná připomínka masakru z května 1945 – 35 b.
Osazení letního altánu u přístavby LArtu popínavými rostlinami – 32 b.
Cedule „Jak krmit kachny, labutě…“ – 19,5 b.
Ochranná zeď ze zeleně – 15,5 b.

Každý obyvatel Lanškrouna starší 15 let může udělit každému projektu kladný hlas (1 bod), záporný hlas (-0,5 bodu), nebo pro projekt nehlasovat.