Kdo nemá ve Vápenném Podolu na Chrudimsku pevnou linku, telefonní spojení je tam sázkou do loterie. Ti, kdo mají štěstí, chytnou signál na půdách nebo v horních patrech svých domů, jiní musejí vyšlápnout na zahradě kopec, aby alespoň nějaký signál zachytili. Situace se má výrazně změnit na přelomu srpna a září, kdy bude spuštěn nově vybudovaný vysílač nad obcí s necelými třemi stovkami obyvatel.
Kde mají problémy s mobilním signálemKrálíky (Heřmanice) Všechna nepokrytá místa proměřuje a eviduje Český telekomunikační úřad. Seznamy obcí jsou zde a nově doplňovaný seznam je také zde. Údaje o pokrytí mobilním signálem všech operátorů jsou k dispozici zde. |
„Uvidíme, zda neuspořádáme nějakou obecní slavnost. Jednání se neuvěřitelně táhla. Nakonec až když jsme všechny zodpovědné strany dostali k jednomu stolu, začalo se to hýbat,“ řekl Čeněk Kalina, starosta Vápenného Podolu, kde dlouhý boj s úředním šimlem spočíval v posuzování vzhledu a umístění stožáru tak, aby co nejméně rušil krajinný ráz.
„Úředníkům z odboru životního prostředí se nelíbila příhradová konstrukce, operátor musel přistoupit na stavbu betonového stožáru. Nakonec se řešení našlo a stožár nad obcí už stojí. Čeká jen na elektrickou přípojku,“ dodal k peripetiím starosta Vápenného Podolu.
Požadavky úřadů blokovaly výstavbu vysílače, který by dokryl obce Březinky, Vysoká, Vrážné a Hartinkov na Svitavsku. Kvůli členitému terénu musí být věž hodně vysoká, což kvůli krajinnému rázu nechtěly úřady povolit.
„Čekali jsme, až se vyjádří odbor životního prostředí. Do současné doby se nevyjádřil. Se změnou zákona už jeho vyjádření nepotřebujeme a doufám, že příští rok se začne vysílač ve Vysoké stavět,“ připomněl starosta Březinek Jiří Wolf novelu zákona o elektronických komunikacích, která od 1. července přináší řadu opatření. Ta mají usnadnit výstavbu veřejných komunikačních sítí zjednodušením některých stavebních povolovacích procesů.
Do 50 metrů bez posudku
Telekomunikační věže mají nově výjimky, což umožní jejich rychlejší stavbu především v odlehlých oblastech nebo chráněných krajinných oblastech. U anténních stožárů pro veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů se již neposuzuje krajinný ráz. Není nutné ani žádat o vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Snadnější je i stavba na pozemku k plnění funkce lesa.
Od příštího roku se také sníží počet stavebních úřadů, které stavby povolují. Nově je budou mít v gesci obce s rozšířenou působností. „Tyto úpravy vítáme, protože mohou pomoci tam, kde jsme uložili povinnosti k dokrytí takzvaných bílých míst,“ uvedl předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert.
Operátoři v minulosti neměli o dokrytí malých obcí s pár desítkami obyvatel zájem, protože investice do nového vysílače by se jim nevyplatila, musel se tedy do celé situace před pár lety vložit stát. Pákou na operátory byly aukce kmitočtů pro rychlé sítě 5G, o které před pár lety svedli boj. ČTÚ totiž dražbu kmitočtů, která státu vynesla 5,6 miliardy korun, podmínil právě dokrytím tzv. bílých míst.
„Bílé místo je v současné definici takové místo, kde nejsou naplněna kritéria pro minimální pokrytí 4G a 5G, to znamená, že je populace v dané základní sídelní jednotce pokryta méně než z 97 procent,“ řekla mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.
77 míst bez signálu
K dnešnímu dni je takových míst v Pardubickém kraji 77, nejvíc na Svitavsku a Orlickoústecku. V rámci republiky je takových míst na 1 600. Nejde vždy o celé obce, nýbrž o jejich místní části, kde nemusí být pokryto klidně jen pár obyvatel. Každý z operátorů má do pěti let povinnost pokrýt 200 míst vlastní výstavbou a 300, ve kterých může infrastrukturu sdílet s dalšími. Jisté tak je, že ne na všechny obce se dostane. Klíčová je podle operátorů spolupráce s obcemi.
„Postavit v dnešní době nový vysílač bez podpory obce je prakticky vyloučené a dá se říct, že přístup obce je klíčový. Řada obcí nebo jejich podřízených organizací totiž znesnadňuje výstavbu vysílačů na svém území,“ uvedla už dříve mluvčí společnosti T-Mobile Patricie Šedivá.
