Středa 27. října 2021, svátek má Šarlota, Zoja, Zoe
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 27. října 2021 Šarlota, Zoja, Zoe

V Japonsku chlapci zažili slávu rockových hvězd, líčí šéf sboru Bonifantes

  8:17
Chlapecký sbor Bonifantes z Pardubic má za sebou úspěšné koncertní turné v Japonsku a už dostal i pozvání, aby se do země vycházejícího slunce znovu vrátil. Mladí pěvci z Pardubic si přivezli z nedávné koncertní šňůry spoustu zážitků a dostali se i do hlavních zpráv japonských televizí.

Bonifantes v Japonsku. | foto: Tomáš Kubelka

„Rozhodně to bylo nejlepší turné v osmnáctileté historii sboru Bonifantes,“ řekl jeho dirigent a ředitel Jan Míšek.

Váš sbor má za sebou už mnohé, ale letošní sezona je pro vás určitě výjimečná...
Ano, zahájili jsme ji zpíváním pro papeže Františka před stotisícovým auditoriem ve Vatikánu, pak jsme měli dva koncerty s úžasným tenoristou Josém Carrerasem, který nás uchvátil - i ve svých 70 letech podal famózní výkon a byli jsme šťastní, že můžeme být u toho. Vrcholem sezony pak bylo naše první koncertní turné do Japonska.

Kde berete sebevědomí, abyste ukázali své umění právě tamnímu, údajně náročnému publiku?
To je ošidná otázka. Snažíme se tuto práci dělat poctivě a naplno, velice nás baví, máme velký tým sbormistrů. Je jen otázkou času, kdy se nám podaří dostat se na hlavní koncertní jeviště, což se nám v Americe už podařilo a v totéž věříme i v Japonsku.

Fotogalerie

Bez pořádání Českých dnů v Japonsku by to asi možné nebylo...
To s tím nemělo nic společného, naopak to bylo obráceně. Věděli jsme už, že tam budeme a navázali jsme kontakt s velvyslanectvím, což přijali s velkým nadšením a zařadili nás do programu. Bylo fajn být na jednom programu s Českou filharmonií.

Kolik koncertů jste absolvovali a na kolika místech?
Pohybovali jsme se v oblasti Tokia, což je obrovská čtyřicetimilionová metropole. Měli jsme devět koncertů, některé velké, jiné menší, které byly třeba na jedné z tokijských radnic, kde nás vítali u vchodu do velikánského věžáku zaměstnanci, procházeli jsme špalírem. Potom nám tleskala rada a zastupitelé, kluci si trošku připadali jako nějaké rockové hvězdy.

Jak vypadala atmosféra ve větších sálech?
Pro nás byl nejvýznamnější koncert v Tobu Friend Hall, což je sál, kde běžně vystupují vídeňští či drážďanští kluci, vystupovalo tam i Jitro z Hradce Králové. Je to sál s kapacitou 500 míst, na japonské poměry tedy menší, ale je to velmi prestižní destinace.

S kým a s čím jste vystupovali?
Se špičkovými japonskými sbory, což platí třeba o ženském vokálním ansámblu Infini nebo nejlepším dětském sboru z Japonska vůbec. Konec koncertů patřil společným skladbám - my jsme zpívali jednu nebo dvě skladby v japonštině a oni zpívali v češtině skladbu Ej, lúčka lúčka. Překvapilo mě, jak je tam populární. Jinak hodně slyší na českou klasiku - Dvořáka, Smetanu, Martinů, Janáčka. Současně jsme se jim snažili, a podle reakcí publika úspěšně, přiblížit soudobou českou tvorbu, naším dvorním skladatelem je Jan Jirásek. Pak jsme dávali zejména anglosaskou hudbu druhé půlky 20. století.

Kdo všechno tvořil vaši výpravu?
Na turné jsme měli 24 nejlepších Bonifantů vybraných ze 75 kluků koncertního sboru. K tomu byl s námi lékař, který se o ně staral, ale naštěstí v podstatě nemusel. A měli jsme s sebou i fotografa Tomáše Kubelku, jako PR podporu Kristýnu Vojáčkovou a varhaníka Martina Kudrnu. Dohromady 29 osob.

Jaké další mimohudební zážitky jste tam měli?
Nás Japonsko nesmírně nadchlo. Všude je čisto, byli jsme nadšeni jejich obrovskou kultivovaností, ochotou, slušností, jídlem, pohostinností, reakcemi publika. Poprvé jsme to poznali v Americe, kde proti naší chladné Evropě bylo publikum bouřlivé, lidé volali bravo, spontánně jásali. Ale oproti Japonsku to bylo stále málo. Tam vždycky po koncertě následovala autogramiáda, kde posluchači stáli v dlouhatánském špalíru a čekali na to, až se budou moci s kluky vyfotit, podepíší jim program, desku nebo se jim podepíší na ruku. Jsme už zpátky doma, ale Japonci pořád na Facebooku „postují“ fotky, chlubí se svými fotkami s našimi zpěváky, stále jejich koncerty prožívají. V Japonsku jsou totiž chlapecké sbory nesmírně populární. Zažili jsme to jen jednou, před osmi lety po velikém koncertu v italském Miláně, kdy jsme „poprvé ochutnali hvězdný prach“ - tehdy za naším autobusem běželo asi 30 středoškolaček.

Jak působí sláva na psychiku kluků?
Snažím se je držet zpátky, ale je pochopitelné, že je to pro ně zadostiučinění za tu tvrdou práci, kterou odvádějí na každé zkoušce, tráví na nich spoustu hodin. Takže si to zaslouží.

Jak dlouho vaše cesta trvala?
Bylo to relativně kratší turné, trvalo jen dvanáct dní, do Ameriky jezdíme třeba na pět neděl. Přesto těch zážitků bylo mnohem víc a byly hlubší, expresívnější.

Zazpívali jste si někde neplánovaně?
Z mediálního hlediska to nakonec bylo nejzajímavější vystoupení, a to když jsme se ve volné chvíli zajeli podívat na metropolitní vládní budovu v centru Tokia, která má 270 metrů. Vyjeli jsme nahoru porozhlédnout se po Tokiu, a když jsme se vraceli, tak dole v přízemní hale bylo mračno novinářů a televizních štábů, protože zrovna přijížděla do budovy guvernérka Tokia Yuriko Koike, což je v podstatě třetí nejvýznamnější politická osobnost Japonska po císaři a premiérovi. A shodou okolností byla den předtím zařazena magazínem Time mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. A my jsme se s ní potkali a pak jsem ji velmi drze v tom obrovském foyer před desítkami novinářů oslovil, poblahopřáli jsme jí a zazpívali jsme jí. Ona byla z kluků nadšena. Výsledkem bylo to, že jsme byli večer ve zprávách na všech celostátních kanálech.

Co jste jí zazpívali?
Bez rozezpívání jsme jí zazpívali moravskou lidovou písničku Ó lásko, lásko, kterou máme moc rádi a která se do té velké akustiky hodila.

Co máte nyní před sebou v zahraničí?
Do Japonska se stoprocentně vrátíme, měli bychom tam vystupovat jednou za tři roky. Našli jsme tam profesionální agenturu, která si nás vezme za své. Rýsuje se nám i turné po Austrálii a potom bychom se měli poněkolikáté vrátit do Spojených států amerických, tentokrát do jihovýchodní části, na Floridu a do sousedních amerických států.

Kdy vás mohou slyšet a vidět diváci v Pardubickém kraji?
Hned 28. května máme koncert v Lázních Bohdaneč, pak v polovině června závěrečný koncert osmnácté koncertní sezony, na konci prázdnin vystoupíme v Žamberku na benefičním festivalu Harriet a budeme mít velký koncert na festivalu Theatrum Kuks. Celá příští sezona pro nás bude přípravou na blížící se 20. výročí založení sboru, pro nějž připravujeme velký abonentní cyklus koncertů s významnými hosty, na to se moc těšíme.

  • Nejčtenější

Němci zatrhli prodej bývalého Lidlu ve Svitavách českému konkurentovi

Velké zklamání. Tak by se dala ve stručnosti popsat nálada lidí v hustě obydlené svitavské čtvrti Lány. Dlouho čekali...

Chybný úsudek Pardubic u videa a nové pravidlo o zdržování. A naděje zhasly

Šly si pro tři body a mohly se dotáhnout na čelo hokejové extraligy. Pardubice vedly v závěru utkání s Plzní 1:0, když...

Problémy při stavbě mostu brzdily vlaky na koridoru z Pardubic do Chocně

Kvůli problémům při stavbě dálničního mostu nad železničním koridorem se před polednem na čas preventivně zastavil...

Zdrogovaný řidič se hnal Českou Třebovou až stovkou, lidé museli uskakovat

Až stokilometrovou rychlostí ujížděl tento týden policistům zdrogovaný muž ulicemi České Třebové. Pronásledování řidiče...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Byty určené seniorům v Pardubicích nabízejí všem, magistrátu to vadí

Nová Rezidence Pod Lipami, která roste ve Štrossově ulici v Pardubicích, má být podle stavebního povolení určená...

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

  • Další z rubriky

Muž čekal na vlak vleže mezi kolejemi, před strážníky vstal a nastoupil

Nezvykle si v neděli krátil čekání na vlak dvaačtyřicetiletý muž v Pardubicích. Na zastávce v Pardubičkách se uložil na...

Řidič autobusu nedobrzdil, náraz odhodil auto před ním do potoka

Řidič autobusu, který ráno vezl do školy dvacet dětí, nedobrzdil v Horních Ředicích na Pardubicku a narazil do osobního...

Problémy při stavbě mostu brzdily vlaky na koridoru z Pardubic do Chocně

Kvůli problémům při stavbě dálničního mostu nad železničním koridorem se před polednem na čas preventivně zastavil...

Pardubice pokukují po tučné dotaci na stadion, mohly by dostat 180 milionů

Pardubice požádají o dotaci na modernizaci Letního stadionu. Od Národní sportovní agentury může město získat 180...

Čekají nás daleko horší problémy, než jaké způsobil covid, varuje OECD

Pandemie koronaviru sice zastavila výrobu, vysála státní kasy a způsobila krachy mnohých podniků, to ale není nic proti...

Pavel Liška se omluvil za reklamy pro dodavatele elektřiny a plynu

Pavel Liška měl potřebu se vyjádřit ke svému dlouholetému účinkování v reklamách pro dodavatele plynu a elektřiny...

Kostková má covid, do sobotní StarDance nezasáhne. Televize řeší, co dál

Třetí soutěžní večer oblíbené show StarDance je v ohrožení. Moderátorka Tereza Kostková byla pozitivně testována na...

Jestli bude inflace stoupat dál, lidé ztratí polovinu úspor, varuje ekonom

Současná míra inflace bude trvat ještě několik let, důvodem jsou zejména vysoké objemy pumpování peněz do ekonomiky,...

Iluze dostatku. Obchody v Británii zakrývají prázdné regály fotografiemi

Potěmkinovy regály. Tak by se dal v kostce popsat jev, jehož jsou v posledních týdnech svědky zákazníci v britských...