Šedomodrá budova psychiatrie svým zevnějškem nevypovídá nic o tom, že zrovna v ní se léčí schizofrenici, lidé s těžkými depresemi nebo nejrůznějšími závislostmi. Psychiatrie nemá mříže.
„Okna nejsou opatřena mřížemi, chrání je prodloužené okno tak, aby pacient nemohl vyskočit,“ říká primář psychiatrického oddělení Jan Kolomazník.
V praxi to vypadá tak, že zhruba deset centimetrů nad úrovní parapetu vychází ze zdi kovový rám, do nějž je vloženo tvrzené bezpečnostní sklo. Zevnitř však pomyslné druhé okno vůbec není vidět, a nemocným tak odpadá nepříjemný efekt pocitu vězení.
V nové budově zatím funguje jen denní psychiatrický stacionář v přízemí, covid zbrzdil dodávky nábytku, a tak se pacienti na oddělení přestěhují v druhé půlce listopadu.
Zatímco staré oddělení mělo 25 lůžek a dohromady na něm pobývali ženy a muži, v tom nynějším jich nově ošetří dvakrát tolik. „V regionu nemáme žádnou psychiatrickou léčebnu, až polovina pacientů se musela léčit mimo Pardubický kraj,“ řekl Kolomazník.
Na oddělení se navíc stěhuje i tým klinických psychologů. „Díky nové budově můžeme rozšířit péči zejména o dětské pacienty, ale také o pacienty psychiatrické. Co se týče dětských pacientů a mládeže, máme tady pro ně připravenou hernu a relaxační místnost, což zase zvýší komfort a šíři poskytované péče dětem,“ uvádí vedoucí klinických psychologů Jan Bažant.
V přízemí se nachází také tělocvična, prostor pro arteterapii, pracovní terapii nebo nácvik soběstačnosti.
O patro výš se na uzavřeném oddělení léčí pacienti s nejzávažnějšími diagnózami. Pokoje už nejsou po sedmi, jak tomu bylo na starém oddělení, ale po dvou a se sociálním zázemím. Nejblíže sesterně jsou dva pokoje, které bude využívat vždy jen jeden pacient, ten s nejtěžším onemocněním tak, aby jej měly zdravotní sestry takříkajíc po ruce.
Ačkoli je toto oddělení uzavřené, přece se jeho pacienti dostanou na čerstvý vzduch. Uprostřed budovy totiž vzniklo venkovní přírodní atrium, které připomíná malý parčík s lavičkami.
Dobrý výhled na něj je z kuřárny, malé úzké místnosti, kterou berou psychiatři a psychologové jako nutné zlo. „Psychicky nemocný pacient bývá bez cigarety nepokojný. Rozhodně zde ale nenajdete žádné stolečky a křesílka, budeme se snažit, aby zde kuřáci trávili co nejméně času,“ řekl Kolomazník.
Přístroje na léčbu depresí a úzkosti
Pacientům budou sloužit také nové přístroje, například repetitivní transkraniální magnetická stimulace pomáhá při léčbě depresí a úzkostí nebo halucinací. „Přiložený magnet působí stimulativně na mozkové buňky do hloubky 2 až 3 centimetrů, což má za následek aktivizaci nálady,“ řekl Kolomazník.
Další moderní metodou je elektrokonvulzivní terapie, která se využívá například pro léčbu depresí.
„Kromě speciálního elektrokonvulzivního přístroje vyžaduje tato metoda asistenci anesteziologa, který pacientovi aplikuje hypnotikum a svalový relaxant. Terapie prakticky nemá nežádoucí účinky,“ popsal Kolomazník.
Pro pacienty bude k dispozici také fototerapie, jež se aplikuje v místnosti vybavené zářivkami s jasným světlem o síle až deset tisíc luxů. Metoda se využívá například k léčbě sezonních depresí a aplikuje se vždy nad ránem.
Další novinkou je místnost izolace pro výrazně neklidné pacienty, kterou doposud psychiatři k dispozici neměli. Není v ní nic jiného než záchod tureckého typu. Pacienti jsou zde umístěni na nezbytně nutnou dobu. „Veškeré povrchy v této místnosti jsou omyvatelné,“ řekl zástupce provozně technického úseku Jaroslav Junek.
Nový pavilon stál 350 milionů korun, z toho stavba 320 a zbytek stály technologie. 220 milionů korun získala nemocnice z Integrovaného regionálního programu.
Stavbu provázely problémy, hejtman Martin Netolický požádal vedení Nemocnice Pardubického kraje, aby zastavilo výběrové řízení na výstavbu. Důvodem bylo podezření na nekalé jednání při podávání nabídek.
