Nyní dokončená srovnávací analýza podle ministerstva kultury potvrdila výjimečnou světovou kulturní hodnotu krajiny v okolí Kladrub. Podklady pro nominaci jsou připravené.
„Díky uskutečněným výzkumům byl změněn název nominované krajiny na Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Je rovněž hotov návrh nominační dokumentace, včetně mapových a obrazových příloh a plánu péče o památku, a všechny dokumenty jsou z větší části přeloženy do angličtiny,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
„Myslím, že máme naději, zatím vše běží dobře,“ uvedl Radek Václavík, náměstek pro úsek kulturní krajina a investice Národního hřebčína Kladruby nad Labem.
Cesta Kladrub za značkou UNESCO je složitá a dlouhá, což dokládá i fakt, že začala z popudu politiků Pardubického kraje už v roce 2005. Návrh nominační dokumentace bude nyní předložen Centru světového dědictví, které ji zkontroluje a případně bude žádat o její doplnění.
„Poté, pokud se neobjeví nějaké nepředvídatelné komplikace, dojde na její oficiální předložení diplomatickou cestou Sekretariátu UNESCO v řádném termínu do 1. února 2018. Dovoluji si ale zdůraznit, že celý proces je poměrně složitý s mnoha neznámými, proto jde opravdu pouze o odhad,“ uvedla Cigánková.
Ne všichni sdílejí nadšení politiků
Rozhodnutí o tom, zda krajina v okolí Kladrub získá světovou značku, by mělo padnout v roce 2020.
„V našem kraji máme na Seznamu UNESCO už litomyšlský zámek a tradiční vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, ale historická krajina hřebčína je něco zcela jiného. Úžasným způsobem rozvíjí náš turistický potenciál pro milovníky koní a přírody,“ uvedl před časem náměstek hejtmana Roman Línek.
Ne úplně všichni v okolí Kladrub sdílejí nadšení politiků. Lidé se obávají, že zápis na prestižní seznam by přilákal příliš mnoho turistů, pro které tam není připravené dostatečné zázemí.
„Spolupracujeme se samosprávami, ať už to jsou Kladruby, Řečany nebo Selmice. Pořádáme veřejné besedy s lidmi, kteří zpočátku nebyli informovaní, o co jde. Turistů všeobecně přibývá a protesty proti turistickému ruchu se množí v celé Evropě, je to trend současnosti,“ uvedl Radek Václavík.
Národní hřebčín včetně obou stád běloušů a vraníků se stal v roce 1995 kulturní památkou, v roce 2002 byl spolu se stádem běloušů zapsán jako národní kulturní památka. Od roku 2007 je na takzvaném indikativním seznamu památek UNESCO.
Česko má zatím na seznamu UNESCO dvanáct kulturních památek. Jako poslední byla zapsána Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči už před čtrnácti lety. Kulturní krajina z České republiky je zatím na seznamu jediná, jde o lednicko-valtický areál, který byl zapsán v roce 1996.
