„Naším cílem je, aby každý nemocný člověk měl v Pardubickém kraji přístup k důstojné, dostupné a koordinované paliativní péči,“ řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Pavel Štefka (ANO).
Statistická data ukazují, že i lidé, kteří trpí řadou vážných onemocnění a zbývá jim jen několik týdnů života, jsou opakovaně převáženi záchrannou službou a umírají nakonec v nemocnicích. Tato čísla jsou srovnatelná s průměrem České republiky.
„Což znamená, že to není vůbec dobré,“ řekl loni v září krajským zastupitelům ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „Optimální je, aby takový člověk na konci života nebyl zbytečně převážen záchrankou, trápen na akutním lůžku, kde mu už nikdo nemůže nijak pomoci. Měl by zůstat v přirozeném sociálním prostředí,“ dodal.
Lidé chtějí umírat důstojně. Počet lůžek v hospicích roste, dost jich však není |
Zastupitelé Pardubického kraje v prosinci schválili koncepci paliativní péče. Jedním z cílů je snížit počet úmrtí na akutních lůžkách nemocnic a zajistit dostupnost paliativní péče ve všech nemocnicích. „Chceme jednotlivá pracoviště ve zdravotnických zařízeních propojovat na společných setkáních, umožnit jim další vzdělávání v této oblasti, včetně sdílení zkušeností,“ doplnil Štefka.
Inspirace z Vysočiny
Ideální postup podle Duška zavedli v sousedním kraji Vysočina, kde v nemocnicích fungují týmy paliativní péče. Lidem, kterým zbývá pár měsíců života, věnují svůj čas, zajistí psychickou podporu, informují je o jejich stavu, hledají návazné služby, aby pacient mohl žít důstojně. Tato péče je zdravotními pojišťovnami podle Duška dobře placená. Doprovázet ji podle něj však musí prstenec služeb.
Dávali jí pár měsíců života: Rakovina mě naučila žít a mít se ráda |
„Nemůžete vypustit člověka na vozíčku z nemocnice a říct: tady máte plán, jste svobodný občan,“ uvedl. Vedení kraje upozorňuje, že péče o pacienty v terminálním stadiu onemocnění a umírající se za posledních 10 let zlepšila. V roce 2012 se 46 procent pacientů v tomto stavu dočkalo takové péče, aby mohli zůstat doma, v domově pro seniory či třeba v hospici. Za rok 2023 to bylo už 56 procent případů. „Další rozvoj zatím omezují chybějící odborníci, ať už lékaři nebo sestry s paliativní specializací, vzdělávací možnosti i lepší spolupráce jednotlivých pracovišť,“ uvedl kraj v tiskové zprávě.
V kraji nyní funguje šest paliativních ambulancí, tři mobilní hospice se specializovanou paliativní péčí a dvě zařízení s pobytovými paliativními lůžky v Chrudimi a Žamberku. Z údajů ÚZIS vyplývá, že v roce 2023 zemřelo 25,4 procenta umírajících v Pardubickém kraji v domácím prostředí.
