Po dlouhých čtrnácti letech se Pardubice dočkaly. Dynamo získalo sedmý extraligový titul ve své historii a v noci na středu se na něj těšilo plné Pernštýnské náměstí. Mistři z Třince dorazili ve 2.40 hodin a odstartoval první z mnoha večírků.
„Joooo,“ řvali si lidé z pár centimetrů do obličeje na Pernštýnském náměstí i všude jinde. K vidění byly i slzy dojetí. Také přišla u mnohých úleva po dalším nervydrásajícím utkání.
„Já bych už na sedmý zápas snad ani nešel. To se nedá vydržet. Srdce mám jen jedno,“ říkal třeba dlouholetý fanoušek Pardubic Petr Štěpánek. „Čím jsem starší, tím to napětí a stres nesu hůře. Jsem fakt šťastný, že jsme se toho znovu dočkali,“ radoval se přímo na náměstí i bývalý šéf fanklubu Karel Klodner, který byl osobně v Třinci.
Ovšem on stál v centru města už někdy krátce po půlnoci, zatímco hráči byli ještě hodně daleko. „Tak Mohelnice,“ oznamoval davu moderátor polohu týmového autobusu se vzácným nákladem, který ovšem nabíral čím dál větší zpoždění nejen kvůli uváznutí v koloně za přepravou nadměrného materiálu, která se táhla právě z Mohelnice až k Litomyšli.
Fanoušci se na svých telefonech zatím bavili pohledem na videa, která ukazovala hráče, jak berou útokem zásoby benzinových stanic. „Kondel za kasu!“ pobízeli třeba novopečení mistři svého spoluhráče Jáchyma Kondelíka, aby urychlil obsluhu zhruba někde u Frýdku-Místku.
„Už je to tady! Přivítejte mistry! “ začal křičet přesně ve 2:40 ráno moderátor Pavel Cejnar. A z autobusu se začali přesouvat na pódium členové kádru včetně majitele Petra Dědka. Právě ten hned vedle Sedláka nebo Červenky sklidil největší aplaus. „Moc si vážím, jaké máme fanoušky. Když jsme před pár lety horko těžko zachraňovali extraligu, tak jste nás podporovali úplně stejně. Proto je tenhle pohár i váš,“ křičel útočník Jan Mandát, který zažil dobu temna, kdy během několika let Pardubicím reálně hrozil sestup do první ligy.
Nekoupil jsem si titul, ale hráče, kteří ho vybojovali, hlásí majitel Dynama |
Vše se otočilo v roce 2020 právě příchodem majitelů Petra Dědka a Ondřeje Heřmana, kteří díky masivním investicím udělali z Dynama velkoklub. Jenže očekávaný titul ne a ne přijít. Nakonec ho červenobílý klub získal až ve třetím po sobě jdoucím finále, tentokrát na ledě Třince.
„Konečně jsme se dočkali, je to krásné. Jsem rád, že se k nám přiklonilo i štěstí. Myslím, že jsme si ho za celou sezonu i celé play off zasloužili. Někteří kluci hráli se zraněním, nastoupili klidně jen na pár zápasů, aby mohli týmu pomoct. Klobouk dolů přede všemi, odmakali jsme to,“ vyprávěl hned po zápase kapitán týmu Lukáš Sedlák.
Na pódiu o pár hodin později už byl zjevně jako většina spoluhráčů hodně unavený. Cesta byla evidentně dlouhá a náročná, ale to fanouškům nevadilo. Hodinu si užívali společné chvíle s hráči. Gólman Malcolm Subban zpíval hit kapely Queen We Are The Champions, útočník Robert Kousal zase všechny fanoušky pobízel, aby druhý den nechodili do práce a šli se „vožrat“.
Dav se rozcházel až kolem čtvrté hodiny ranní. A brzy se sejde zase. Už dnes bude na Pernštýnském náměstí veselice pokračovat. Mistrovská párty je naplánovaná od 16 do 21 hodin. Vystoupí pardubická kapela Vypsaná Fixa či zpěvák Julian Záhorovský. Hráči by měli dorazit kolem osmnácté hodiny.
A není pochyb, že na ní bude také veselo jako ve středu brzy ráno. „Jako dobrý, titul tady vyhráli ti Sedláci nebo Červenkové, ale pak je tady i jeden, kterýmu už je asi 47 let, ale zatím nikdy nic nevyhrál. Vláďa Sobotka,“ pozval se smíchem na mazlení s pohárem před davem „Soba“ trenér Filip Pešán. Hockeytown bude slavit ještě dlouho.
Mandát se ze dna odrazil až na vrchol. Pohár věnuje všemPřímo na ledě třinecké Werk areny jej kapitán pardubických hokejistů Lukáš Sedlák pasoval na jednoho z hlavních tahounů mistrovských oslav. A Jan Mandát to hned po příjezdu na narvané Pernštýnské náměstí potvrdil. „Celou sezonu jsme měli s klukama jedno přání. Abychom si tady společně mohli zazpívat,“ křičel Mandát do mikrofonu před tisícovkami lidí a rozjížděl pokřiky, které fandové Dynama běžně skandují při extraligových zápasech. Obrovskou radost střídalo dojetí. Není to totiž tak dávno, co byl Mandát kvůli kokainové aféře na dně v kariéře i v osobním životě a zvažoval sebevraždu. Ale sebral se, slíbil, že pro všechny Pardubáky svůj průšvih za každou cenu odčiní. Teď to konečně dokázal. „Přišel jsem do Pardubic v roce 2018, hned jsme hráli baráž. Další rok jsme málem spadli rovnou. Potom se stalo, co se stalo, a teď stojíme tady. Tenhle pohár je pro vás všechny,“ ukazoval Mandát trofej fanouškům. Po loňském prohraném sedmém finále doma s Kometou skoro až zoufale brečel. Tak moc chtěl titul... „A teď mi vůbec nedochází, že ho fakt mám,“ usmíval se Mandát. „Sáhl jsem si na úplné dno, a teď jsem na vrcholu. Fakt tomu zatím ale absolutně nevěřím. Uvidíme další dny,“ dodal. |
