Cyklověž už stojí. K vidění jsou i zastřešené stojany na kola. Také terminál pro spoje městské hromadné dopravy pomalu roste. Místy už lidé chodí po nové dlažbě. Oprava náměstí Jana Pernera v Pardubicích spěje rychle k závěru.
„Vše jde podle plánu. Jsme s postupem prací spokojeni. Zástupci firmy nás znovu ujistili, že vše stihnou do předem slíbeného termínu v půlce letošního června,“ uvedla náměstkyně pardubického primátora Helena Dvořáčková.
Radní tak nebudou mít žádný problém s čerpáním dotace ze švýcarských fondů, která je přes sto milionů korun. Suma činí více než polovinu všech nákladů na stavbu. „Stavba má vyjít na 176 milionů korun, z toho 108 milionů korun mají pokrýt švýcarské dotace,“ uvedla mluvčí radnice Nataša Hradní.
Ovšem to, že bude oficiálně hotovo 14. června podle náměstkyně Dvořáčkové ještě neznamená, že všechny části stavby budou plně funkční. „Několik týdnů bude probíhat zkušební provoz. Chci proto předem varovat, že všechno nemusí fungovat, tak jak by lidé mohli očekávat,“ uvedla Dvořáčková.
Zdržení kvůli mrazu nebylo fatální
Ta společně s kolegy měla největší obavy o splnění termínu v lednu a v únoru, kdy i Pardubicích po dlouhých letech silně mrzlo a stavbaři museli náměstí opustit. Odstávka trvala 40 dní.
„Měli jsme rezervu, takže nakonec zdržení nebylo fatální. Navíc radnice má možnost prodloužit datum vyúčtování dotací o dny, kdy prokazatelně nebylo možné stavět,“ uvedla Helena Dvořáčková.
Dobrá zpráva také je, že podle stavbyvedoucího Ivana Nehery ze společnosti Strabag nemá jeho firma zatím žádné vícenáklady.
Přitom jedna komplikace se při stavbě nedávno vyskytla. Dělníci objevili nedaleko lihovaru obří díru v podzemí. Kvůli ní hrozilo nebezpečí propadu vozovky. V týdnu několik metrů hlubokou jámu prozkoumal georadar.
„Má odhalit případné kaverny v podzemí. Výsledky budou známé příští týden,“ řekl za technický dozor stavby autobusového terminálu Petr Harvánek. „Pod zastávkou se našla podzemní kaverna, chceme projet celou ulici nad dožilou kanalizací, abychom zjistili a vyloučili výskyt dalších kaveren pod vozovkou,“ dodal Harvánek.
Stavební firma Strabag už minulý týden díru v zemi zabetonovala. Problém ale je, že se ke staré kanalizaci se nikdo nehlásí. Vodárny tvrdí, že jim nepatří. Silničáři, kteří spravují silnice první třídy, zase uvedli, že díra nebyla přímo pod hlavní vozovkou, ale na zastávce. Plocha tedy ze zákona Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) také nepatří.
„Kanalizace papírově neexistuje, přitom je nejspíš funkční, protože jí protéká voda a fekálie. Její uživatel by ji měl buď spravit a napojit se na pardubické vodárny, nebo zabetonovat,“ uvedla náměstkyně s tím, že si však od hledání majitelé stoky, které nejspíše teče z lihovaru, moc neslibuje.
„Ono to stejně dopadne na vrub města, protože si nedovedu představit, že na někom něco vymůžeme. Město se musí starat o to, aby komunikace nebyla nebezpečná. Pokud se tam dutiny objeví, zcela jistě budou zabetonované jako ta první,“ dodala Dvořáčková.
Georadar půjčila stavbařům pardubická univerzita
Stavbaři nyní doufají, že georadar, který má podobu menšího vozíku na kolečkách s rukojetí, neodhalí žádné podobné problémy. Dva vědečtí pracovníci z Univerzity Pardubice s ním v týdnu kráčeli vycházkovým tempem po silnici a dvakrát prošli úsek od křižovatky U Marka k hypermarketu Albert. Bezpečnou cestu jim zajišťovala dodávka s blikajícím majákem a nápisem Měření vozovky.
„Hlavní vybavení georadaru jsou dvě antény, které vysílají elektromagnetické pulzy do země. Odrážejí se od předmětů, které mají jiné elektrické vlastnosti než okolní materiál. Jsme schopní detekovat různé objekty pod povrchem, aniž bychom museli vrtat,“ řekl Vladislav Borecký z Katedry dopravního stavitelství.
Antény na georadaru dohlédnou do hloubky čtyř až pěti metrů. Moderní nedestruktivní diagnostika se v Česku začíná postupně využívat. Jejímu rozšíření brání složitá interpretace dat, vyžaduje zkušené odborníky, zároveň jsou tato zařízení poměrně drahá. Univerzitní georadar má hodnotu i se softwarem kolem 1,5 milionu.
„My radar používáme na výuku a výzkum. U silnic georadary nejčastěji určují konstrukční vrstvy vozovek, kde jsou stmelené a nestmelené vrstvy, ověřují tloušťku silnice, jestli je správně zhotovená podle projektu,“ dodal Borecký.
