Lidé v Pardubickém kraji a na Vysočině mohli neobvyklou nebeskou podívanou sledovat v úterý hodinu po poledni, ale při souhře několika okolností může být úkaz viditelný i v následujících dnech.
Podle Petra Horálka vznik úkazu umožnila vysoká závojovitá oblačnost tvořená ledovými krystalky, která se během poledních hodin přesouvala nad regionem. Přestože halových jevů, které v atmosféře vznikají lomem a odrazem světla, vzniká celá řada, tzv. cirkumzenitální oblouk je v regionu střední Evropy podle astrofotografa mimořádný. Objevit se totiž může jen v období slunovratu, kdy je Slunce na obloze nejvýš.
NASA si mě vybírá stále častěji, už mám jméno, říká astrofotograf Horálek |
„Jde o duhový oblouk, který se může objevit ve směru pod Sluncem, ale pro jeho vznik je nezbytné, aby bylo Slunce dostatečně vysoko nad obzorem. V zeměpisných šířkách České republiky musí dosáhnout výšky alespoň 58°, což je možné pouze kolem letního slunovratu a jen několik desítek minut denně. Proto je cirkumhorizontální oblouk u nás dost vzácný,“ poukázal na pomíjivý nebeský jev ohnivé duhy Horálek.
Vděčným objektem fotografů jsou i jiné halové jevy, jako je například halový kruh, který loni bavil pozorovatele v severních Čechách. Působivá hra světel se objevuje také při takzvaném vedlejším slunci, odborně označovaném jako parhelium neboli paslunce.
„Tyto jevy vznikají lomem slunečního světla právě ve zmíněných krystalkách, které oblačnost tvoří. Jsou to velmi oblíbené a fotogenické duhové obrazce, které lidé rádi fotografují i na mobilní telefony,“ dodal Horálek.
Češi a Slovák zachytili unikátní meteorický roj. Výsledný snímek vznikal dvanáct let |
Kromě tohoto výjimečného jevu pozorovatelného za vhodných okolností do začátku července si dnešní večerní nebe nad severozápadním obzorem připraví za jasného počasí i jinou pěknou podívanou.
Planetární setkání nad obzorem
„Mezi 22. a 23. hodinou půjde za jasné oblohy vyhlížet nezvyklé planetární setkání. Prchavý Merkur doplní v téměř dokonalé přímce jasná planeta Jupiter a velmi výrazná Venuše. U té se navíc v těsné úhlové blízkosti bude promítat mladý Měsíc s popelavým svitem,“ doplnil Horálek.
Do poloviny července lze vyhlížet také nezvyklý typ oblačnosti, takzvaná noční svítící oblaka. Oproti běžným oblakům se nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 kilometrů nad zemským povrchem a proti tmavé obloze vynikají jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem. Přes den nejsou naopak vidět vůbec. Pokud jsou výrazné, dají se vyfotografovat i běžným mobilním telefonem.
