Po 75 letech totiž na začátku roku zhasly plameny hořáků v jedné z největších výroben foukaných ozdob v Horním Bradle. Nejenže se řada šikovných foukačů a malířek rázem octla bez práce, z roku na rok hrozil také zánik řemesla, které má na Vysočině dlouholetou tradici.
„Když jsme zjistili, že jedni z nejšikovnějších foukačů a malířek vánočních ozdob v naší zemi skončili na úřadu práce, tak nám to s manželem nebylo lidsky lhostejné. Jezdili jsme si do Horního Bradla pravidelně kupovat ozdoby. Rozhodli jsme se nabídnout těmto lidem uplatnění. Původní prostory by vyžadovaly velkou rekonstrukci, proto jsme výrobu přesunuli do prostor, kde měl manžel truhlářskou dílnu,“ vzpomíná Kateřina Šrámková.
Za vším, co pro podnikání v tomto oboru musela udělat, stálo i její přesvědčení, že ručně foukané ozdoby mají i přes sílící konkurenci laciných plastových ozdob z Číny stále velký potenciál.
Malá dílna nedaleko Hlinska sice funguje teprve od září, výroba v ní však na první pohled jede jako perfektně namazaný stroj. Na nezasvěceného návštěvníka všechno působí jako dlouho zavedený podnik. Za necelé čtyři měsíce tady patnáct lidí stihlo vyrobit něco přes 100 tisíc kusů ozdob.
Velký kus práce kromě pěti foukačů, kteří za vysokých teplot nad plamenem plynového hořáku ze skleněných trubic vytvářejí budoucí tvar ozdoby, odpracují malířky, kterých je tu pět. A takové na trhu práce moc nejsou, lépe řečeno žádná. Ruční výrobě ozdob se v republice věnuje jen pár menších podniků, přitom malíř či foukač o sobě může říct, že je dobrým řemeslníkem, teprve po nějakých dvou až pěti letech. Záleží na šikovnosti.
K nejzkušenějším malířkám na Oflendě, které přešly z Horního Bradla, patří Andrea Mudruňková. Původně vyučená pánská krejčová se této tvořivé práci věnuje již roky. Získaný fortel, zkušenosti a náklonnost ke kráse je na jejích výrobcích na první pohled vidět. Žádná ozdoba, která projde jejíma rukama, není ve finále stejná.
„Každá je originál. Nikdy nejde udělat stejnou věc dvakrát. Nejvíc mě baví, když můžu pustit uzdu vlastní fantazii a vyjádřit krásno. Zdobení takové baňky může zabrat klidně i hodinu,“ usmívá se sympatická malířka, která s kolegyněmi vytvořila naprosto unikátní kolekci s názvem Česká louka v podobě velkých transparentních baněk s lučními, ručně malovanými květy. „Na Oflendě vyrobíme pouze sto kusů, budou se na ně přijímat záznamy a budou číslované,“ doplňuje Kateřina Šrámková.
Na předvánoční trh tým z Oflendy uvedl třeba vlastenecké perníčky vyvedené v barvách trikolóry a zdobené polevou. Vánoce připomínají i ozdoby inspirované nejznámější českou pohádkou Tři oříšky pro Popelku.
„Kromě ozdob v barvách šatů, lesních motivů a zasněžené pláně nemohou samozřejmě chybět tři oříšky,“ dodává spolumajitelka nového podniku s netradičním názvem Koulier, jehož význam je velmi jednoduchý. „Je to ateliér, ve kterém se vyrábějí koule. Navíc slovo silně rezonuje se slovem hoteliér, kterým byl můj dědeček,“ usmívá se nad možná novým českým slovem Kateřina Šrámková, která je mimo jiné spolumajitelkou zámku Loučeň ve středních Čechách.
Exkurze přiblíží výrobu
Na Oflendě chtějí zpřístupnit také celoroční exkurze, aby zájemci poznali, jak se labuť, špice nebo koule vlastně vyrábí. Ti nejodvážnější si budou moct baňky i nazdobit.
„Nemyslíme si, že každý hned půjde, a vše, co doma má, vymění. Může jít o jednu, dvě nové ozdoby, například se jménem nově narozeného člena domácnosti. S ozdobami se dá neskutečně hrát a nemusí se přitom jednat o každoroční novinky. Máme v plánu pro příští rok, že budeme umět doplnit i rodinnou kolekci ozdob po rodičích, ze které se lety rozbila její část. Přáním a fantazii našich zákazníků se nebráníme, naopak je to pro nás výzva,“ dodává Šrámková.
Zda však řemeslo na Oflendě zachránili, si chtějí říct nejdříve po příštích Vánocích. „Zachráníme ho pouze tehdy, když zajistíme finanční udržitelnost podniku. Pokukujeme i po zahraničních trzích. Chceme se jako návštěvníci, ne jako vystavovatele, jet podívat na největší veletrh vánočních ozdob, který se v lednu koná v Německu. V podstatě ozdoby, které se budou dodávat na vánoční trh roku 2022, už mají výrobci nadesignované,“ dodává spolumajitelka podniku, který má ambici vychovávat i nové foukače a malíře.
„Uvědomujeme si, že lidí, kteří tuto práci umějí dělat, je dnes málo, a že chybí mladí, kteří by se tomuto řemeslu chtěli učit. Začneme proto v regionu jednat s učilišti,“ dodává Šrámková.
Vánoční ozdoby v českých zemíchVsetínsko bylo ve 20. století prvním místem u nás, kde se začaly vyrábět vánoční ozdoby. Dále následoval Dvůr Králové nad Labem a Kralupy nad Vltavou. Výroba ozdob se soustředila zejména na Podkrkonoší a Jablonecko, kde vánoční ozdoby zprvu vznikaly jako vedlejší produkt při výrobě bižuterie. První české ozdoby se začaly z Československa vyvážet do zahraničí už ve 30. letech, především do USA. České skleněné ozdoby se staly jedničkou na světovém trhu díky vysoké kvalitě, jejich originálnosti a širokému výběru. |
