ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jan Pešek, MF DNES

Obce se chystají na revoluci v odpadech, bez evidence jeho cena poroste víc

  • 17
Nový zákon o odpadech způsobí revoluci ve sběru komunálního odpadu. Radnice budou muset své obyvatele naučit řádně třídit a odpad evidovat, jinak kvůli rostoucímu poplatku za ukládání odpadu na skládky závratně porostou i poplatky za svoz odpadu. Menší města v kraji se připravují, Pardubice zatím vyčkávají.

Když loni Heřmanův Městec jako jedno z prvních měst v Pardubickém kraji nakoupil pro lidi v rodinných domech kontejnery na plasty, papír a bioodpad a začal adresně evidovat množství vyprodukovaného odpadu, vlastně tím předběhl dobu.

Jen pár měsíců nato Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o odpadech, která od začátku roku výrazným způsobem mění zaběhané postupy pro nakládání s odpady i stávající filozofii výpočtu poplatku za komunální odpad. Ačkoli senátoři poukazovali na fakt, že nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, zákon upravující především zvýšení třídění odpadů a postupný odklon od skládkování vzešel začátkem roku v platnost.

Již za pět let Česko bude muset recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 procent. Dnes se to daří zhruba z 41 procent. V Heřmanově Městci dnes vědí, že díky nově zavedenému systému svozu tříděného odpadu jsou na tom lépe.

„Přesná čísla budeme mít v září, ale podle dosavadních zkušeností vidíme, že množství netříděného odpadu ve městě kleslo. Náklady za svoz odpadu se sice zvýšily, ale kdybychom tento systém neměli, poplatek za svoz odpadu by rostl určitě rychleji. Dnes jsme druhým rokem na 600 korunách na osobu,“ potvrdil starosta Heřmanova Městce Josef Kozel.

Pro obce typu Heřmanova Městce, které nový systém už zavedly, nebude složité vejít se do letos stanoveného limitu 200 kg odpadu uloženého na skládce za obyvatele a rok. Překročí-li obec povolený limit, stoupne poplatek za uložení odpadu na skládku z dosavadních 500 na 800 korun za tunu, což už je poměrně dost. Zaplatí to obec nebo občan, jiná možnost není.

„Už příští rok bude limit snížen o dalších deset kilogramů na 190 kg a poplatek za skládkování opět naroste. Za dva roky stoupne na tisíc korun, v roce 2029, tedy rok před koncem skládkování, bude na 1 850 korunách a limit se sníží na 120 korun za kilogram. Obce, které začnou s evidencí dnes, budou napřed. Díky přesnější evidenci dosáhnou na třídicí slevu, což znamená, že pokud se obce vejdou do limitu, budou platit dál 500 korun,“ řekl Ivo Kropáček, expert na odpady z Hnutí Duha.

Množství odpadu z obcí dnes svozové firmy sice také evidují, jde však mnohdy o hrubý odpad, který nemusí odpovídat realitě.

Třeba v Hlinsku loni každý obyvatel průměrně vyprodukoval 198 kg odpadu, předloni to bylo 206 kg. Hraniční hodnotu tam chtějí novým evidenčním systémem stlačit. 

Popelnice dostanou čipy

„Nic jiného nám vlastně nezbývá. V opačném případě a bez dalších nových opatření reálně hrozí, že se celý systém odpadového hospodářství bude městu dále prodražovat,“ uvedla Marta Nováková, tajemnice radnice v Hlinsku, kde v těchto dnech umísťují na popelnice čipy.

Čipování popelnic a zavedení jejich evidence, na základě které se obce uchýlí k efektivnějšímu třídění, případně zdražení poplatku domácnostem, které mají více nádob na komunální odpad než většina lidí, však něco stojí.

Jen instalace nových vah na vážení odpadu na popelářských autech jde do milionů korun. 

„Bude záležet na obcích, zda se rozhodnou investovat do vah na všechna svozová auta. Montáž jedněch vah stojí 600 tisíc korun, na starší vozidla klidně i milion korun, což není zrovna ekonomické,“ sdělil Petr Stejskal, jednatel Technických služeb Hlinsko, které svážejí odpad šesti nákladními auty od 44 tisíc poplatníků z velké části Chrudimska.

Na revoluci v odpadech se chystají také ve Svitavách, kde chtějí rok sbírat data, na základě kterých budou vytvářet pravidla pro svoz odpadu a třídění.

Žluté popelnice do každé domácnosti

„Tomu, že poplatek za svoz roste, se nevyhneme. Nechceme však, aby rostl o tolik, jak s tím počítá zákon. V květnu pořídíme 1 400 popelnic pro rodinné domy, kterými chceme zvýšit objem třídění plastového odpadu,“ řekl starosta Svitav David Šimek s tím, že benefity v podobě výhod pro domácnosti přijdou v dalších letech.

Některá města včetně Pardubic však zaujala vyčkávací pozici. 

„Sledujeme aktuální situaci i s ohledem na vývoj v okolních obcích. Zvažujeme, jaká varianta je pro nás ekonomicky i provozně přijatelná. Čipování je velmi nákladnou záležitostí a je otázka, zda efekt pro občany bude přínosný. Pardubice mají velkou výhodu, že na svoji velikost mají nadstandardní množství separačních dvorů, do kterých mohou domácnosti odpad odkládat. Navíc lidé mají široké možnosti třídění v rámci kontejnerových hnízd,“ řekla mluvčí Služeb města Pardubic Klára Sýkorová.