Ačkoli sací bagr není v České republice neznámým dopravním prostředkem, jedno prvenství si v souvislosti s odbahněním pardubického Matičního jezera nese.
„Je to první stavba tohoto druhu v republice, kdy sací bagr plnil první řadu vaků pod vodou. Doposud se takto plnilo pod vodou pouze v Holandsku. Plnění dalších dvou řad sedimentem probíhalo již nad hladinou vody,“ řekl Miroslav Ježek ředitel firmy Hydro&Kov, která odbahnění pardubického Maťáku, jak mu místní říkají, prováděla.
Běžně se používají různé řady vaků, pro speciální účely, jako byla pardubická zakázka, se vaky šily na míru. „Objednali jsme je podle projektové dokumentace tak, aby se dal lépe tvarovat vzniklý břeh,“ řekl Ježek.
Než se sací bagr dostal ke své hlavní pracovní náplni a začal plnit vaky bahnem, musel si pro ně připravit místo. Bylo třeba obvod jezera olemovat dřevěnou palisádou z kůlů. Kdyby se spotřebované kůly a kleštiny položily za sebe, vydaly by na tříkilometrovou procházku.
Po třech měsících příprav nasadil bagr chapadlo a textilní vaky se začaly nadouvat usazeným bahnem. „Bagr má frézu, která rozruší sediment na dně jezera, čerpadlo nasaje sediment do potrubí a skrz něj do vaků,“ řekl Tomáš Svoboda z firmy Hydro&Kov. V první části odtěžil 2 360 m³ do vaků, ve druhé 1 300 m³.
Ve vacích sediment zůstane. Tak se nejlépe zachová navržený tvar a pomůže to také jeho lepšímu vysychání. Původně je totiž bahno velmi řídké, před jeho odvodněním by se bez vaků rozplavilo.
Tři vaky na sobě zajistí zpevnění břehů. Val je dlouhý 25 metrů a čtyři metry na šířku. Textilní vak vypustí z bahna vodu, novou už nenasákne.
Jezero nebylo třeba zbavit jen usazeného bahna, které ho zanášelo, ale také sbírky odpadků, které tu zanechali nepořádní lidé, takže se musely před samotným bagrováním ručně vybírat. „Lidé se nechovají pěkně, myslí si, že voda všechno schová. Nám to ničilo stroj a zdržovalo práci,“ řekl strojník Miroslav Závodský, který sací bagr obsluhoval.
Část bahna pomohla vytvořit mělčinu pro živočichy
Všechen usazený materiál však textilní hadi nepohltili. Část sedimentu použili dělníci k vytvoření takzvaného litorálního pásma ve špici Matičního jezera, aby se navýšilo dno. Celkem se sem pomocí sacího zařízení přemístilo 1 860 m³ sedimentu.
Od vyčištěné části je tento mělčí úsek oddělený vaky. „Voda v této části bude mít hloubku do půl metru. Zčásti ji tedy zarostou rostliny. Tato část jezera má stěžejní význam pro živočišná společenstva,“ řekla stavbyvedoucí firmy Hydro&Kov Monika Kočvarová.
Matiční jezero v číslech110 před tolika lety vzniklo ze slepého ramene Chrudimky 70 zhruba tolik let je vodní plocha neudržovaná 4 tolik měsíců ukládal sací bagr usazené bahno do vaků 3 660 m³ bahna odčerpal sací bagr do na míru ušitých pytlů 1 860 m³ tolik ho sací bagr přemístil do litorálního pásma 3,2 km kůlů a kleštin bylo potřeba na výrobu palisády 20 milionů korun odbahnění jezera stálo |
Navrácení Matičního jezera do jeho původního stavu vyšlo zhruba na 20 milionů korun, náklady z větší části pokryje dotace z EU.
V rozpočtu měly Pardubice odbahnění jezera už v roce 2007. Vedení města ale čekalo na vhodné dotace a přemýšlelo, jak projekt zlevnit.
Matiční jezero vzniklo v roce 1910 oddělením slepého ramene Chrudimky. Bez odbahnění by časem zaniklo. Na hladině již v poslední době převládal stulík a utlačoval lekníny. „Jezero se zmenšilo, ale protože jsou zerodované břehy, vrátí se vlastně do původní velikosti,“ řekl Josef Klíma z firmy Hydro&Kov.
