S napětím očekávali obyvatelé a představitelé Chocně výsledek práce ekologů, kteří se detailně zabývali dopady stavby budoucího obchvatu. Jeho podoba byla dlouhá léta zanesena jak v zásadách územního rozvoje kraje (ZÚR), tak i územním plánu města.
Jenže když se začala příprava stavby reálně rozjíždět, nové vedení choceňské radnice zjistilo, že trasa by zásadně změnila podobu nynější rekreační oblasti na okraji města.
Proti trase, s níž počítal Pardubický kraj, se tak ve městě zvedl odpor. Starosta Jan Ropek, který je dopravním inženýrem, proto přišel s návrhem úpravy, která by komunikaci ukryla více v lese. Posun o několik stovek metrů je přitom zásadní. Nebude totiž nutné zasahovat do kopce zvaného Sutina a také se ochrání hradiště Zítkov.
Ekologové nyní rozhodli jasně ve prospěch městské (modré) varianty. „Na základě posouzení aktuálního stavu území a aktuálního stavu technického řešení záměru/stavby je možné potvrdit, že záměr ve variantě modré, při zapracování všech navržených opatření, je přijatelný pro území a je možné jej doporučit k realizaci,“ stojí ve vydané dokumentaci EIA, která čítá přes 300 stran. Naopak krajskou (červenou) variantu ekologové vyhodnotili jako nevhodnou.
„Variantu červenou z důvodů významných negativních vlivů na životní prostředí doporučit nelze, ani při realizaci navržených opatření. Některé významné negativní vlivy nelze eliminovat ani zmírnit,“ uvádí ekologové v závěru své rozsáhlé studie.
Její výsledky prezentovali přímo obyvatelům Chocně na veřejné debatě a bylo znát, že lidé v sále byli potěšeni. To samé platilo také o vedení města. „Je to velice dobrá zpráva, kterou jsme přijali s radostí. Naše rok a půl trvající snaha ve vztahu ke kraji a při jednáních byla úspěšná,“ prohlásil starosta Ropek.
Ekologové posuzovali obě varianty z několika kritérií, přičemž ve vztahu k návrhu původní trasy byli poměrně kritičtí. „Byli jsme nekompromisní. Varianta (červená) je nepřijatelná, byla by obludná. Modrá varianta nebude působit tak ohyzdně,“ prohlásil na debatě ředitel útvaru ekologie ze společnosti HBH Projekt Tomáš Šikula.
Kromě doplnění protihlukových stěn či stavby mostní estakády místo násypu u přechodu železničního koridoru navrhli ekologové v lesním úseku i výstavbu nadchodu pro zvěř (tzv. ekodukt). Podle Veroniky Kunderové, která zpracovala migrační studii vybraných druhů živočichů, se totiž v místě nachází intenzivní pohyb zvěře. Mimo jiné zde byl potvrzen dokonce tah losa evropského. Kromě ekoduktu byla doporučena i výstavba oplocení, což na silnicích II. tříd nebývá zvykem.
Stavba obchvatu se zdrží
Dokumentace bude nyní podrobena oponentnímu posudku. Teoreticky by jeho tvůrce mohl dospět k opačnému závěru, kdy by upřednostnil variantu kraje. „Může se to stát, ale myslím, že ty argumenty a hloubka zpracování dokumentace byly dostatečné, aby se tak nestalo,“ podotkl starosta.
V opačném případě by město krajskou variantu odmítlo a nestavělo by se patrně nic. Finální verdikt v podobě vydání souhlasného, či naopak zamítavého závazného stanoviska EIA má v gesci příslušný odbor krajského úřadu.
Pardubický kraj měl svoji trasu (vzešlou ze studií z let 2006 a 2010) dlouhodobě ukotvenou v ZÚR, které jsou nadřazené územním plánům obcí. Nová městská trasa ale leží mimo vymezený koridor pro stavbu, a tak se plány musí upravit, což způsobí další zpoždění přípravy.
„Probíhá schvalování druhé změny ZÚR, ale toto by bylo součástí až při třetí změně, což přinese časový posun. V jaké míře to bude, ale nedokážeme odhadnout,“ řekl technický náměstek Jiří Synek ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje, která má přípravu stavby na starosti.
Kvůli pravděpodobné úpravě trasy budou mít krajští silničáři práci navíc. Mohlo by se tak zdát, že pokud by Choceň do přípravy nezasáhla svým návrhem, další postup by to urychlilo. To však starosta odmítá. „Pokud bychom nepřišli s naším návrhem, tak bychom se nyní třeba dozvěděli, že ta krajská varianta není průchozí, a celá věc by se zdržela. To se nestalo,“ uvedl Ropek.
Posun trasy mimo původně schválený koridor doporučili ekologové i na dalších místech stavby, která má měřit celkem přes 12 kilometrů. Mimo jiné u městské části Hemže, kde krajská varianta zasahovala do ochranného pásma vodního zdroje. Po úpravě se mu silnice vyhne.
Ještě před jednáním se ve městě objevila petice, která ovšem odmítala obě varianty. Na debatě ale zásadní kritické hlasy nezazněly. „Nevíme, zda tu někdo ze signatářů byl, každopádně se neozval. Ale právě proto tyto akce děláme, abychom mohli veřejně konfrontovat naše argumenty a postoje. Bude tomu i nadále,“ dodal Ropek.