K Moravě se letos symbolicky připojí rekordní počet obcí ležících v Pardubickém kraji, které byly až do poloviny 20. století její součástí.
Když v roce 2010 vznikla iniciativa Za vyvěšování moravské vlajky, která testovala sounáležitost stovek obcí a měst k Moravě, musely uplynout ještě dva roky, aby se Moravská národní obec odhodlala oslovovat obce ležící v „českých“ krajích. Reakce obcí, které mají svůj původ napsaný takříkajíc na čele, na sebe nenechala dlouho čekat.
Kolik obcí vyvěsí vlajkuSvitavsko má na Moravě 44 obcí včetně okresního města, Orlickoústecko sedm obcí. Na východě Pardubického kraje se k Moravě přihlásilo vyvěšením vlajky 23 obcí. Loni jich bylo dvacet, předloni 22, v roce 2012 jen pět. Celkem vlajku letos vyvěsí 1 105 obcí, to je skoro o 150 víc než loni a o 350 víc než předloni. Vlajkovou iniciativu letos doprovází novinka - volný vstup do muzeí. Na Svitavsku se zapojilo Městské muzeum Jevíčko, Průmyslové muzeum Mladějov na Moravě, Muzeum a galerie Svitavy. |
„V roce 2012 jsme s obavami rozhodovali, zda má vůbec smysl oslovovat obce na Svitavsku právě pro jejich stávající administrativní začlenění. Na konci nás ale čekalo velké překvapení. Mezi prvními, které se přihlásily k Moravě, a to bez jakéhokoliv zaváhání byly obce, co mají Moravu v názvu - Rychnov na Moravě, Mladějov na Moravě a Moravská Třebová. Po nich následovaly další, až k dnešnímu stavu,“ uvedla Lenka Holaňová, hlavní koordinátorka vlajkové iniciativy ze sdružení Moravská národní obec.
Letos již pátý ročník vlajkové iniciativy má upozornit na bohaté kulturní tradice a historické hodnoty Moravy. Organizátoři iniciativy rovněž upozorňují na nevyznačené historické hranice mezi Čechami a Moravou.
Vedle malých vesnic oslovila MF DNES i starosty největších „moravských“ měst v Pardubickém kraji, kteří se k iniciativě nehlásí.
Proč svátek nepodpořit, když mají Moravu v názvu
„Jsem nakloněný k Moravě, protože z ní pocházím. Navíc obec má ve znaku moravskou symboliku, protože část obce, Nedvězíčko, je už na moravské straně zemské hranice. I tohle je jeden z důvodů, proč moravskou vlajku vyvěšujeme. Určitě v tom nelze vidět žádné větší preference k Moravě,“ řekl starosta Nedvězí Pavel Mareček a odmítl jakékoliv myšlenky inklinující k nacionalismu.
Starostka Mladějova na Moravě Drahomíra Lišková vidí ve vyvěšení vlajky důstojné připomenutí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. „Už proto jsme do toho šli. Lidem by se tyto svátky měly připomínat. Proč toto nepodpořit, když máme Moravu v názvu,“ řekla starostka obce, která se k Moravě hlásí spolu se sousedním Rychnovem na Moravě.
Pardubický kraj se k Moravě hlásí ve svém znaku Zánik historických zemí Čech, Moravy a Slezska přišel s komunistickým pučem v roce 1948. Alespoň v symbolické rovině historickou křivdu napravila podoba znaku Pardubického kraje. Grafický návrh zpracoval pardubický historik Petr Vorel a výtvarně ho zpracoval grafik a výtvarník Stanislav Valášek z Heřmanova Městce. Podoba znaku a udělení znaku do užívání bylo schváleno v roce 2001. Znak tvoří červeno-modrý čtvrcený štít. V prvním poli je český lev, ve druhém moravská orlice symbolizující historické znaky Čech a Moravy (viz výřez znaku). Ve třetím poli je stříbrná kvádrovaná hradební zeď. V její prolomené bráně je umístěn zlatý glóbus. Portál brány uzavírá stříbrný klenák, ve kterém je černá lyra. Ve čtvrtém poli je polovina stříbrného koně ve skoku se zlatou zbrojí a uzděním. |
Na samé hranici Čech a Moravy leží obec Kamenná Horka. Ani tam neváhají vlajku vyvěsit. „Přišlo nám to poštou nebo mailem. Zauvažovala jsme nad tím, a protože jsme českomoravská obec, připadalo mi správné se k tomuto projektu připojit. Ani zastupitelstvo v tom nevidělo problém,“ řekla za obec Lucie Podborská, kde je dodnes rozdělen katastr na Českou a Moravskou Kamennou Horku.
Podobně to vidí starosta Študlova v nejjižnější části Pardubického kraje. „U nás se ze sta procent změnilo zastupitelstvo. Jsme nějakých 200 metrů od stávajících moravskočeských hranic. Nic si od toho neslibujeme. Jen nás o to požádali naši obyvatelé. Proto to děláme. Dřív jsme patřili pod Boskovice, spádově máme Letovice. Víc jak 60 procent našich obyvatel je zaměstnaných na Moravě,“ vyjmenoval Jaroslav Niederle důvody, proč se k Moravě Študlov v symbolické rovině přihlásil.
Na přelomu tisíciletí, kdy se strhla velká debata o podobě samosprávných krajů, nepatřil Študlov mezi ty obce, které chtěly přičlenit pod moravské kraje. „My jsme tak malá obec, že to, co my chceme nebo nechceme, je nepodstatné,“ dodal Jaroslav Niederle.
Největší město Svitavy, které mělo díky své textilní tradici přezdívku západomoravský Manchester, vyvěšování vlajky nikdy nepodpořilo. „Zatím se k tomu nehlásíme. Kdykoliv se to na jednání rady objevilo, vždy z něho vyplynulo se této iniciativy neúčastnit,“ uvedl starosta David Šimek.
Svitavský historik Radoslav Fikejz a radní v jedné osobě stanovisko rady obhajoval již předloni tím, že moravistická myšlenka je víceméně přežilá a mrtvá.
„Po vysídlení Němců se ztratila paměť a identita. Tradice z této doby se nepřenesly. Zmizely poutě, dožínky, i oslavy slunovratů. Zvyky se v historické podobě obnovují až v posledním dvacetiletí a už nejsou směřovány ke kulturnímu prostředí Moravy, ale globalizované republice,“ míní Fikejz.
Na věrozvěsty však ve Svitavách nezapomínají. V průběhu letošní pouti ke sv. Jiljí se v rámci komponovaného kulturního programu Cyril a Metoděj ve Svitavách objeví.
Překvapivě na letošní ročník reagovala Moravská Třebová, která se vlajkové iniciativy každoročně účastnila.
„Skutečně jsme do toho letos nešli. Moravskou vlajku nevyvěsíme. Existují totiž dvě verze té vlajky a jedno hnutí obviňuje to druhé, že je vlajka nepravá, a to nás otrávilo,“ prohlásil Miloš Izák k letitému sporu Moravské národní obce se sdružením Za Moravu, které prosazuje na rozdíl od žlutočervené vlajky, vlajku modrou.
„Pro nás to nemá žádný význam. Pokud se kvalitativně něco nezmění, pro nás tato věc končí,“ dodal.
Větší města se podle Lenky Holaňové neúčastní projektu také kvůli tomu, že je více ovládá politika. „V menších obcích jde o spontánní a mnohdy nadšený projev moravského patriotismu, takříkajíc ‘od srdce‘,“ uvedla místopředsedkyně Moravské národní obce.
Za větším zájmem radnic o iniciativu jsou loňské volby do obecních zastupitelstev, kde se obměnila část zastupitelů. „Nově příchozí představitelé samospráv jsou mnohem otevřenější a bez předsudků, Morava je vnímána jako historická hodnota a kulturní dědictví našich předků, které je správné podporovat, udržovat a rozvíjet,“ uzavřela Holaňová.
