Zámek v Nových Hradech s upravenými zahradami, jeleny a daňky, muzeem cyklistiky, galerií klobouků a obnovenou křížovou cestou by měl rozšířit svou nabídku. Jeho majitelé chtějí letos do konce sezony dodělat parkoviště pro sto padesát aut návštěvníků a začít s úpravami vodní zahrady. V plánu mají i zmapování základů starého hradu v areálu zámku, na jehož původním místě chtějí postavit bytelnou rozhlednu.
Petr a Magda Kučerovi.
„Situace s parkováním už byla minulý rok kritická. Parkoviště dole před zámkem nestačí, návštěvníci parkovali všude, místním před okny a rozjezdili jim záhony,“ uvedl majitel zámku Petr Kučera.
Návštěvníci tak nyní uvidí hromady opukového kamene, které se kupí na pravé straně pod zámkem. Ty zbyly z demolice někdejší spilky bývalého panského pivovaru a poslouží mimo jiné při úpravách starého zámeckého kopce a také na vybudování odpočivadel u obnovené křížové cesty. Na místě, kde stávala donedávna spilka bývalého zámeckého panského pivovaru, by mohlo v budoucnosti vyrůst zázemí s rychlým občerstvením pro cyklisty.
Časem by návštěvníci mohli také získat představu, jak vypadal původní hrad, který stál na kopci za dnešním zámkem. „Zůstal tam zbytek hradní zdi, zbytky valů a identifikovali jsme, kde stály hradní palácové budovy,“ řekl Kučera.
Majitelé by chtěli obnažit paty a obvody původního paláce a objektů a také velké nádvoří bývalého hradu. „Navážeme také na síť cest vybudovaných ve 30. letech minulého století významným zahradním architektem Otokarem Fierlingerem, které měly podobu takzvané barokní šroubovice. Dominantou i další zajímavostí areálu by se měla stát rozhledna, určitě však zděná, aby něco vydržela,“ uvedl Kučera.
V současnosti zámecký kopec zkoumají archeologové. „A říkají, že je to jedna z nejbohatších archeologických lokalit na sběr mincí od 14. do konce 18. století. Výsledky průzkumů bychom chtěli vystavit právě nahoře na nádvoří hradu v nějakém minimuzeu, kde by se návštěvníci mohli seznámit s tím, co vše se tady našlo z dob, kdy novohradský hrad - zámek byl centrem stejnojmenného panství,“ uvedl Kučera. Na úpravy návrší hradu a souvisejících zahrad by podle jeho slov mělo dojít za dva roky.
Manželé Kučerovi chtějí také pět hektarů původního území Nového Hradu a jeho okolí začlenit do konceptu dvacetihektarového areálu zámeckých zahrad.
Dotacím z Unie se vyhýbají, stavby zdražují
„Hledáme inspiraci hlavně v zámeckých parcích ve Francii a Anglii. Měla by tam vzniknout různá odpočívadla s lavičkami, altánky, vyhlídkami a podobnými prvky,“ řekl Petr Kučera, který by rád ještě letos začal s budováním vodní zahrady.
Magda a Petr KučeroviPetr Kučera, bývalý československý politik Občanského fóra a poslanec, a jeho žena spravují zámek Nové Hrady od roku 1997. Tehdy jim nepříliš udržovaný areál prodal vnuk posledního předválečného majitele, který ho získal v restituci. Kučerovým se podařilo na vlastní náklady zrekonstruovat rokokový zámek a otevřít jej veřejnosti. Opraveny byly i další přilehlé budovy a manželé postupně obnovují i zámecký areál. Vedle hlavní zámecké expozice otevřeli Muzeum cyklistiky a Galerii klobouků. Nové Hrady jsou již několik let také dějištěm barokních oper v rámci festivalu Smetanova Litomyšl. |
Dnes tuto lokalitu tvoří soustava čtyř rybníčků s čistou vodou. „Pramení tady řeka Novohradka. Chceme tam umístit nějakou drobnou architekturu a v mokřadech vysadit do terénu květiny, které potřebují hodně vody. Budou tam cesty, přechody, mostky a spousta ryb. Prostě, bude to vodní park s mnoha podobami vody a důrazem na rostliny. Na budování zahrady se těším, ale bude to opravdová řehole, neboť areál sloužil dlouhá léta jako skládka státnímu statku, památkářům i obci,“ uvedl majitel.
Majitelé rokokového zámku se při dosavadních opravách vyhýbali dotacím. „Ty paradoxně projekty velmi prodražují. Naše zkušenosti ukazují, že skutečné náklady mohou být jen zlomkem toho, co stojí dotované projekty,“ uvedl Kučera.
Do Nových Hradů míří rok od roku více návštěvníků. Majitelé by je tak chtěli nalákat na delší pobyt, než jakým je jen prohlídka zámku. „Loni byl výborný rok, lidé jezdí i z daleka. Chceme turistům umožnit strávit tady třeba celý den. Sice tu nebudeme dělat žádnou zoo, ale určitě zanecháme jeleny a daňky, ostatně k zámkům tato zvířata vždycky patřila. A budeme budovat další zahrady, v nich je totiž podle západoevropských zkušeností největší naděje na dlouhodobou prosperitu zámeckých areálů,“ dodal Kučera.
Původní hrad„Nový Hrad“ nad dnešním zámkem postavil po husitských válkách hejtman Zdeněk Kostka z Postupic, důvěrník Jiřího z Poděbrad. Později prošel renesanční a barokní přestavbou. „Ovšem v roce 1750 zakoupil celé panství hraběcí rod Chamaré a druhý z majitelů, Jan Ludvík, mimo jiné hlavní postava Jiráskova románu Poklad, objekt zbořil. „Podobně jako na hradě Potštejn i tady zřejmě hledal poklad. Zůstala tak stát pouze část jedné zdi a nedochovala se ani dokumentace, ani zobrazení hradu, protože Chamaré, když odcházeli z Čech, si vzali všechny rodinné archivy s sebou,“ uvedl Petr Kučera |
