V Pardubickém kraji kvalitně funguje rychlá záchranná služba, akutní péče v případě vážných onemocnění je na dobré úrovni. Zároveň jsou zde velké problémy s nedostatkem lékařů, zdravotních sester i lůžek pro nemocné seniory. To vše je nutné vzhledem ke stárnoucí populaci řešit, protože situace se v tomto ohledu bude jen zhoršovat. Při posledním jednání krajských zastupitelů v září na to politiky upozornil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
„V zásadě se zdvojnásobí počet žijících seniorů ve věku 85 plus. Pardubický kraj bude stárnout podobně jako Hradecký kraj, ještě o něco rychleji než kraje ostatní,“ řekl Dušek.
Z projekce obyvatelstva v krajích ČR vyplývá, že loni v prosinci v Pardubickém kraji žilo jedenáct tisíc obyvatel nad 85 let. V roce 2040 by jich mělo být bezmála 23,5 tisíce. V okamžiku, kdy zde bude po odchodu „Husákových dětí“ do penze nejvíce nemocných seniorů, bude tu zároveň historicky nejméně lidí, kteří budou chodit do práce. To se bude týkat ošetřovatelů, zdravotních sester i lékařů. Například v Pardubickém kraji je nyní 30,5 procenta zdravotních sester v pobytových sociálních službách ve věku 55 let a více, většina z nich bude v důchodu. Naopak mladých do třiceti let zde pracuje minimum.
Připravit infrastrukturu
Podle Duška vznikne obrovský tlak na kapacity lůžek, ošetřovatelů, zdravotních sester i lékařů. „Pořád máme čas, přibližně deset let, připravit infrastrukturu, než to začne hodně naostro. Ta čísla jsou naprosto nekompromisní. V malém kraji nevypadají tak děsivě, ale pokud jde o celou Českou republiku, tak se bavíme o nárůstu počtu lidí ve věku 85 plus ve statisících,“ uvedl.
Požadavky na sociálně zdravotní a zdravotní péči o pacienty v pokročilejším věku se podle něj do roku 2040 minimálně zdvojnásobí. Automaticky vznikne velká potřeba geriatrů, paliatrů, psychiatrů, odborných sester, záchranářů a pracovníků v sociálních službách, kterých je už nyní nedostatek.
Budou chybět tisíce lůžek
Ministerstvo práce a sociálních věcí například spočítalo, jak se musí zvýšit kapacity zařízení pro seniory, kteří potřebují pomoc s každodenními úkony. V Pardubickém kraji bylo loni podle těchto dat 4 295 lůžek, za deset let jich bude třeba šest tisíc.
Těžko lze čekat, že samotná města a obce budou mít sílu tak výrazně počty lůžek navýšit. Například Litomyšl v listopadu začne stavět domov pro seniory, kterým zvýší kapacitu lůžek ze 75 na sto. Podle starosty Litomyšle Daniela Brýdla by to ale mělo i do budoucna stačit, část péče by mohla zajistit soukromá zařízení pro seniory. Soudí také, že není stále možné se pouze spoléhat na stát a stejně jako v západních zemích musí hrát větší roli rodina ve spolupráci s pečovatelskou službou.
„Samozřejmě zde jsou a budou senioři ve špatném zdravotním stavu, trpící například Alzheimerovou chorobou, kde už rodina není schopna péči zajistit a je třeba odborná pomoc. A to je právě těch 100 lůžek, která budeme mít k dispozici,“ řekl Brýdl.
Vedení kraje bere přehled, který ředitel ÚZIS představil, vážně. „Těch výzev, které z toho vyplývají, je obrovské množství. Tento materiál je určitě dobrým podkladem pro naše další uvažování o struktuře zdravotní péče,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK). Radní kraje se s prezentací materiálu ředitele ÚZIS seznámili už v červnu, v září její zkrácenou verzi viděli zastupitelé.
Sestry jsou pod tlakem, varuje ředitel ÚZIS
„Pobytové služby vše nezvládnou, v mnohem větší míře se budou muset zapojit rodiny a neformální pečující. Stát se bude muset vyrovnat s dvojnásobnými výdaji na příspěvky na péči,“ uvedl k prognóze Pardubický kraj v tiskové zprávě na konci září.
V některých oblastech se zdá, že je nutné zasáhnout co nejrychleji. Například v Pardubickém kraji je nutné posílit paliativní péči o seniory, kterou nyní v mnoha případech supluje záchranná služba. Z údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb vyplývá, že záchranka stále častěji jezdí za seniory do zařízení pro seniory, avšak v polovině případů je neodveze do nemocnice k hospitalizaci, ale jen je ošetří. To podle Duška není práce pro záchrannou službu a není to ani dlouhodobě udržitelné.
Dušek upozornil i na obrovský tlak na zdravotní sestry v pobytových sociálních zařízeních v Pardubickém kraji. V této oblasti je podle něj evidováno 254 úvazků, připadá na ně více než čtyři tisíce klientů. „Šedesát pět procent z nich má ztrátu soběstačnosti. To nemohou stíhat,“ uvedl Dušek.
