Nezapomeňte na Mnichov: Celníci u Králík vztyčili repliku hraničního sloupu

Klub celníků nechal u Králík postavit repliku prvorepublikového hraničního sloupu, který stával na hraničním přechodu v Dolní Lipce. Na hranicích Československa bylo původně 232 takových sloupů, většina z nich druhou světovou válku nepřečkala.

Zábor pohraničí před dvaaosmdesáti lety v souvislosti s podepsanou mnichovskou dohodou byl černou chvilkou nejen pro vojáky v betonových bunkrech, kteří byli jako jeden muž odhodlaní bránit Československou republiku. 

Chmurné chvíle zažívala i finanční stráž, která za první republiky fungovala na hranicích společně s celníky. Členové a příznivci Východočeského klubu celních veteránů si tento týden u příležitosti Dne české státnosti připomenuli odhodlanost tehdejších příslušníků vztyčením repliky hraničního sloupu u budovy bývalé služebny finanční stráže v Prostřední Lipce nedaleko Králík.

Třímetrový sloup stylizovaný do podoby svislé státní vlajky s odlitým znakem Československé republiky je replikou původního sloupu, který stával na hraničním přechodu v Dolní Lipce. 

Podle dochovaných dokumentů ministerstvo veřejných prací zadalo Státním železárnám v Podbrezové zakázku na výrobu 250 kusů těchto sloupů. Do roku 1938 se podařilo na hranicích s Německem, Rakouskem, Maďarskem, Polskem a Rumunskem osadit 232 sloupů. Nová republika si na jejich podobě dala záležet.

Návrhy vybírala komise s architektem Gočárem

V roce 1924 ministerstvo veřejných prací vypsalo veřejnou soutěž na zhotovení nového značení. Bylo podáno okolo 80 návrhů, které hodnotila komise, v níž zasedal i architekt Josef Gočár, který významně ovlivnil architekturu první republiky. 

Hraniční informační sloup

Sloup v Prostřední Lipce má připomínat historii finanční stráže a jejích příslušníků, kteří v letech 1918 až 1939 a v poválečném období 1945 až 1948 střežili státní hranice Československé republiky. Při výkonu služby, zejména v letech 1938 až 1939, obětovalo svůj život čtyřicet dva příslušníků finanční stráže, mnozí další v průběhu druhé světové války a po jejím ukončení. Naplnění hesla „Věrnou stráž, vlasti máš“ bylo hlavním mottem jejich činnosti. První sloupy na hranici s celkovou délkou 4 120 kilometrů byly instalovány v roce 1925. Tehdejší ministerstvo veřejných prací zaplatilo železárnám v Podbrezové za každý z 232 vyrobených sloupů 1 250 československých korun. Litinový státní znak o hmotnosti 6 kg stál 160 korun. Železárny dodávaly sloup z lisovaného ocelového plechu s vnitřním asfaltovým nátěrem, který sloup vážící 140 kg chránil před korozí.

Vítězný návrh pochází z pera architekta Josefa Havlíčka a sochaře Bedřicha Štefana. 

„Od podzimu roku 1938 byly sloupy ničeny a poškozovány po celém obvodu tehdejší československé státní hranice. Mnohdy končily jako smutné trofeje aktérů příštích událostí. Z veřejně známých snímků vyplývá, že se na výsostné znaky Československé republiky po zabrání pohraničí vrhali jako první němečtí ordneři,“ řekl při odhalení sloupu předseda Východočeského klubu celních veteránů a emeritní celní rada Bohumil Brandejs. 

Někdejší celníci si nechali sloup odlít podle jednoho z mála dochovaného originálu, který se nachází v plzeňském muzeu. Ten z Dolní Lipky se i přes veškeré úsilí hledačů a nadšenců nedochoval. 

„Ačkoli na osazení sloupů po druhé světové válce už nedošlo, díky dobovému snímku z poválečných let víme, že na hraničním přechodu v Dolní Lipce se tehdejším celníkům podařilo sloup znovu postavit. Šlo spíše o ojedinělou akci,“ ukazuje místopředseda klubu Ladislav Brůha na fotografii, kde obnovená jednotka finanční stráže z Dolní Lipky pózuje u znovupostaveného hraničního sloupu. 

Zajímavostí je, že malý státní znak v horní třetině sloupu byl už domalován. 

„Hraniční sloup jsme v prostoru hraničního přechodu hledali spolu s pražskou firmou, která se specializuje na vyhledávání předmětů v podzemí. Původní sloup se nám však najít nepodařilo, proto jsme si nechali zhotovit repliku,“ doplnil Bohumil Brandejs. 

Sloup vyrobila firma Isolit Bravo z Jablonného nad Orlicí Kvida Štěpánka. „Bez pana Štěpánka by sloup dnes nestál,“ dodal předseda klubu k hrdému symbolu první republiky na hranicích, jehož kopie je dnes k vidění na pozemku u budovy bývalé služebny finanční stráže, která je v majetku Pardubického kraje.

V Dolní Lipce se před Mnichovem střílelo

Mnichovská dohoda podepsaná 30. září 1938 měla dopad i na oddělení finanční stráže a celní úřad v Dolní Lipce. 

Sled událostí v této části československého pohraničí, které připadlo nacistickému Německu, zaznamenali i tehdejší příslušníci družstva v čele s Jaroslavem Borůvkou. 

Ještě před podpisem smlouvy bylo dne 22. září 1938 stanoviště družstva ve 22 hodin napadeno oddílem ordnerů z německého území (budova stanoviště stojí přímo na státní hranici) palbou z pušek, házením ručních granátů a vypalováním raket. Palba trvala asi 25 až 30 minut.

Podle dochovaného protokolu k tomuto incidentu příslušníci pustili služební psy a útočníci ustoupili zpět. 

Druhý den v 10 hodin se k budově oddělení dostavili říšsko-němečtí úředníci, kteří popřeli, že útok byl proveden, a nabízeli československým zaměstnancům, aby přešli do německých služeb, že každý obdrží ihned povýšení a že budou i s rodinami přestěhováni.

Dne 6. října 1938 před 12. hodinou polední byl dán rozkaz k ústupu z hranic přes Dolní a Horní Boříkovice, Červenou Vodu do Jablonného nad Orlicí.

Nové oddělení bylo zřízeno v Dolní Dobrouči a část zaměstnanců přidělena k sousednímu oddělení v Hnátnici. Během zářijových a říjnových dnů nebyl v Dolní Lipce nikdo zraněn ani zajat.