V úterý to bylo na den přesně 44 let, co byl soubor pozdně gotických a renesančních měšťanských domů s tzv. mázhausy a renesančním zámkem v Moravské Třebové zapsán na seznam městských památkových rezervací. Ve stejný den se Moravská Třebová jako osmá v pořadí dostala do společnosti vybraných městských památkových rezervací, jež Česká národní banka vybrala do cyklu sběratelských mincí představující cenné části historických center vybraných měst Česka.
Zlatou půluncovou minci s nominální hodnotou pět tisíc korun se siluetou věže barokního kostela, měšťanskými domy, morovým sloupem či arkádami renesančního zámku si zástupci města v úterý převzali z rukou guvernéra centrální banky Aleše Michla.
„Je nám velkou ctí, že Česká národní banka vybrala právě Moravskou Třebovou, aby mohla být vyobrazena na zlaté pamětní minci. Jak jsem zjistil, tak je nás na mincích jen deset. Je to pro nás velká čest a historická satisfakce. Máme obrovské kulturní a historické dědictví, o které se snažíme pečovat,“ okomentoval starosta Moravské Třebové Pavel Charvát zařazení moravskotřebovské památkové rezervace do cyklu sběratelských mincí věnovaných městským památkovým rezervacím, jichž je v Česku bez jedné čtyřicet.
Vítězný návrh mince od akademického sochaře Zbyňka Fojtů vzešel ze soutěže, do které se přihlásilo deset výtvarníků s celkem patnácti návrhy.
„Mince je vyrobena ze zlata o ryzosti 999,9, takže se bude blýskat nejen po celý jeden život, ale napořád. Mince o průměru 28 milimetrů má váhu 15,55 gramu, což je 1/2 trojské unce. Na vyražení 15 tisíc kusů mincí bylo použito 233 kg ryzího zlata, což představuje devatenáct velkých cihel z našeho pokladu, respektive zlatých rezerv,“ představila členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková minci, z nichž 4 750 kusů bylo v jablonecké mincovně vyraženo v tzv. běžném provedení a 10 250 kusů ve špičkovém. Obě varianty se od sebe liší hlavně povrchovou úpravou.
Přestože je mince plnohodnotným platidlem s nominální hodnotou pět tisíc korun, koupit si za ní nákup v obchodě není z pohledu kupujícího zrovna nejrozumnější. Prodejní cena je výrazně vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu zlata, uměleckou hodnotu či náklady spojené s výrobou.
Cheb začínal na 20 tisících, Moravská Třebová je o 12 tisíc dražší
Když ČNB před třemi lety vydala první pětitisícovou minci věnovanou architektonickým klenotům města Cheb, prodávala centrální banka svým smluvním partnerům minci za zhruba 20 tisíc korun. Dnes se hlavně sběratelé musejí smířit s tím, že mince o stejné ryzosti a rozměrech je kvůli vysoké ceně zlata dražší o více než polovinu.
Zatímco loni se cena zlata pohybovala kolem dvou tisíc dolarů za trojskou unci, v září drahý kov překonal hranici 2 600 dolarů. A to se odráží i v zájmu lidí o zlato.
Jak potvrzuje vrchní expert peněžního oběhu ČNB Jaroslav Moravec, během covidu začala mít o investiční zlaté mince zájem i široká veřejnost. To se však začíná měnit.
„V minulém roce jsme vrchol zažili u mince věnované Olomouci. To byl skutečný boom, kdy lidé dávali do zlata velké peníze. Museli jsme krátit a snižovat smluvní objednávky, protože nemůžeme překročit dopředu stanovený emisní limit 15 tisíc kusů mincí, který je schvalován jednou za pět let. Vlivem rychlého růstu ceny zlata však některé mince zůstaly nedoprodány. V příštím roce, kdy razíme minci věnovanou Štramberku a Táboru, vidíme, že objednávky emisního limitu nedosáhnou, a mincí budeme kvůli nižšímu zájmu razit méně,“ řekl Moravec.
V cyklu sběratelských mincí věnovaných městským památkovým rezervacím nezůstane Moravská Třebová v regionu sama. Jak vyplývá z emisního plánu mincí a bankovek pro období 2026 až 2030, přesně za pět let se stejné prestiže dočká i historické jádro Pardubic.
