Pátek 28. ledna 2022, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 28. ledna 2022 Otýlie

Zemřel propagátor sudetského Anděla z Dachau, o kterém v Česku nikdo nevěděl

  11:44
Páter Engelmar Unzeitig se při kázáních v šumavské Zvonkové zastával Židů a postavil se proti nacismu, za což zaplatil životem v koncentračním táboře Dachau. Nakazil se tam skvrnitým tyfem při dobrovolném ošetřování vězňů. Letos na Tři krále jej ve věku 73 let následoval na věčnost Miloš Cvrkal, propagátor odkazu sudetského kněze.

Miloš Cvrkal (vpravo) s tehdejším ministrem kultury Danielem Hermanem, který se blahořečení P. Egnelmara Unzeitiga před šesti lety v německém Würzburgu účastnil. | foto: Radek Latislav, 5plus2.cz

Nebýt bývalého technického administrátora svitavského děkanátu Miloše Cvrkala, o rodákovi z Hradce nad Svitavou a mučedníkovi nacismu by u nás věděl málokdo.

Jméno Engelmar Hubert Unzeitig bylo na Svitavsku v 90. letech 20. století zcela neznámé. Po odsunu sudetských Němců z jazykového ostrova Schönhengstgau, který se rozkládal na obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy, se zavřela voda i nad lidmi, kteří nejenže s nacionálním socialismem nesympatizovali, ale ostře proti němu vystupovali, za což zaplatili svými životy.

Byl to i případ kněze Engelmara Huberta Unzeitiga (narozen 1. března 1911), rodáka z Hradce nad Svitavou.

Ve svých kázáních v Zadní Zvonkové na Šumavě se postavil proti nacismu a pronásledování Židů. V roce 1941 byl za své výroky zatčen gestapem a převezen do koncentračního tábora Dachau, kde se z něj stalo pouhé číslo 26147.

Zemřel 2. března 1945, pouhé dva měsíce před koncem války, poté co onemocněl skvrnitým tyfem, když ošetřoval ruské zajatce. O andělu z Dachau, jak se rodákovi z Hradce nad Svitavou díky jeho laskavosti a sebeobětování v táboře říkalo, u nás až do roku 2007 nikdo nevěděl.

Když do dnešního Hradce nad Svitavou (dříve Greifendorf) začaly po roce 1989 z Německa jezdit skupinky odtud po válce odsunutých rodáků, vyptávaly se místních na rodný dům jakéhosi pátera Engelmara. Obec ale tehdy ještě nenalezla svou ztracenou kulturní a historickou paměť.

„Bylo ticho po pěšině. Sem tam někdo přijel a ptal se na jeho rodný dům. Od tehdejších obyvatel jsme se nikdy nic nedozvěděli. Veškerá svědectví jsme sbírali útržkovitě. Až jeden rodák to určil naprosto přesně,“ vzpomínal před lety na období před rokem 2007 někdejší technický administrátor svitavského děkanátu a varhaník z Hradce nad Svitavou Miloš Cvrkal.

Právě on se v té době o přehlíženou a neznámou osobnost začal víc zajímat.

Sochy posílily česko-německé vztahy

Spojil síly s řezbářem Petrem Štefanem z Městečka Trnávky i se svitavskou farností a díky finančním darům vytvořil dvě 60 centimetrů vysoké sochy Unzeitiga. Jedna z nich putovala do kostela v Hradci, druhou farníci věnovali do německého Würzburgu, kde Engelmar Unzeitig ve 20. letech našel své životní poslání jako kněz mariannhillského řádu. Právě tento dar Němci považovali za zlom v česko-německých vztazích. 

„Napsali jsme tehdy dopis do Würzburgu, kde je mariannhillský řád, do kterého patřil i páter Engelmar, s tím, že bychom jim předali dar lásky a smíření, protože v té době nebyly vztahy mezi sudetskými Němci a Čechy na nejlepší úrovni. Pozvali nás v březnu 2008, abychom byli u toho, když sochu při nedělní mši prezentovali. Byl to nakonec zážitek, při kterém tekly nejednomu Němci slzy,“ vzpomínal v roce 2015 Miloš Cvrkal.

Hájil Židy, zahynul v Dachau. V Německu blahořečili kněze ze Svitavska

Čin Hradeckých měl nakonec tak velký úspěch, že vzniklo devět soch. Mariannhillští misionáři přišli s prosbou, zda by řezbář Štefan nemohl vyřezat další dvě sochy, které jsou dnes ve Španělsku a Itálii.

„Další sochy si misionáři vzali do Afriky. Jednu sochu jsme také věnovali svitavskému muzeu, kde dodnes není vystavená,“ mrzelo ještě nedávno Miloše Cvrkala, který minulý týden ve věku 73 let zemřel.

Česko-německé vztahy utužoval pravidelnými návštěvami mariannhillských misionářů ve Würzburgu, kde je v místním kostele hrob s urnou Engelmara Unzeitiga.

Jméno Unzeitiga se ve všech pádech skloňovalo v roce 2016, kdy papež František schválil dekret o mučednictví sudetského kněze, čímž se mu otevřela cesta k blahořečení. Ještě téhož roku na událost, která je předstupněm ke svatořečení, došlo.

„Moc mě těší, že úsilí, které jsme započali před deseti lety, bude korunováno úspěchem. Bohužel pro některé to byl doposud jenom Němec, což je bolestné. Doufám, že se to po vydání papežova dekretu změní,“ přál si Cvrkal.

Církevní historik Martin Weis z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se zabývá církevními dějinami konce 19. a 20. století, před několika lety na adresu Unzeitiga prohlásil:

„Nemůžeme posuzovat všechny sudetské Němce jenom jako ty zlé, jako ty, kteří zabíjeli české četníky někde v Aši. Příklad pátera Englemara boří takový ten mýtický obraz o zlém sudetském Němci a hodném trpícím Čechovi. Mnohdy to bylo naopak.“

Rozloučení s Milošem Cvrkalem, který se v počeštěném Hradci nad Svitavou narodil tři roky po Unzeitigově smrti, proběhne v sobotu 15. ledna v 11 hodin v místním kostele.

Engelmar Hubert Unzeitig

Hubert Engelmar Unzeitig, známý jako Anděl z Dachau.

Hubert Unzeitig se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou jako jedno z pěti dětí Johanna Unzeitiga. V sedmnácti letech odešel k mariannhillským misionářům do Reimlingenu v augšpurské diecézi. Krátce na to se vrátil do tehdejšího Greifendorfu, dnes Hradce nad Svitavou, aby ve své rodné obci oslavil své vysvěcení primiční mší.

Na první kněžské místo odešel na Šumavu do Zadní Zvonkové. Ve svých kázáních se postavil proti pronásledování Židů, jejich transportu do koncentračních táborů a nacistické politice. Jako křesťan navíc nabádal věřící, aby se drželi božích přikázání a ne vůdců, jakým byl Hitler.

V roce 1941 byl za své výroky zatčen gestapem a převezen do koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Protože se jako budoucí misionář naučil rusky, sloužil především ruským zajatcům.

Na konci roku 1944 se v Dachau rozšířila epidemie skvrnitého tyfu a nemocní umírali bez pomoci po stovkách, protože do nakažených bloků nikdo nechtěl chodit. Podle dochovaných pramenů byl jedním z několika kněží, kteří odešli dobrovolně ošetřovat smrtelně nemocné vězně, byť to znamenalo téměř jistou smrt.

Engelmar Unzeitig zemřel 2. března 1945, den po svých 34. narozeninách. Protože bylo jen několik týdnů před tím, než tábor Dachau osvobodila americká armáda, podařilo se spoluvězňům Unzeitigovo tělo spálit v kremačních pecích samostatně. Jeho popel pak pronesli za pomoci faráře ven, aby ho pohřbili 30. března 1945 na hřbitově v bavorském Würzburgu. V roce 1968 byla jeho urna přenesena do tamního kostela mariannhillských misionářů.

  • Nejčtenější

Pozůstalost na chatě skrývala arzenál zbraní i ampule s neznámou látkou

Za přítomnosti pyrotechnika otvírali policisté ve středu chatu u Pastvinské přehrady na Orlickoústecku. Panovalo totiž...

Vítkovice po kolapsu zvládly nečekanou přestřelku, Třinec přemohl Kladno

Rozbitý program hokejové extraligy ve středu pokračoval dvěma předehrávkami a jednou dohrávkou. Pardubice v duelu 43....

Anonym zastavil pražské hlavní nádraží, vyklidil i stanici Česká Třebová

Policie kolem desáté hodiny asi na dvacet minut uzavřela pražské Hlavní nádraží. Důvodem bylo anonymní nahlášení bomby...

Koh-i-noor rozvíjí v Rožnově pod Radhoštěm výrobu pro elektroauta Tesla

Koh-i-noor holding rozvíjí v závodě v Rožnově pod Radhoštěm výrobní program pro elektrické automobily značky Tesla....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na pardubické radnici zasahovala policie, podnět podali zástupci magistrátu

Policisté včera zasahovali na radnici v Pardubicích. Uvedli to mluvčí krajské policie Markéta Janovská a mluvčí města...

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

  • Další z rubriky

Anonym zastavil pražské hlavní nádraží, vyklidil i stanici Česká Třebová

Policie kolem desáté hodiny asi na dvacet minut uzavřela pražské Hlavní nádraží. Důvodem bylo anonymní nahlášení bomby...

Deset párů bruslí zmizelo, nově chce kluziště k záloze i občanku

Složit zálohu pět set korun a nově také předložit občanský průkaz budou muset zájemci o zapůjčení bruslí u kluziště na...

Severozápadní obchvat Chrudimi vesnice odmítá, vadí jim silnice blízko obce

Obec Třibřichy nesouhlasí s navrženými trasami severozápadního obchvatu Chrudimi. Místní v petici uvádí, že by silnice...

Zasněženou silnici u Svitav blokují uvázlé kamiony, vyprošťují je hasiči

Hlavní silniční tah mezi Svitavami a Poličkou blokují kamiony, které zapadly v závějích. Silně zasněžená silnice I/34...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...

Angelica: Mám ráda svoje prsa, i když ve 12 letech nebylo lehké se s nimi sžít

Burleska je vlastně teatrální striptýz, svlékání z krásných korzetových kostýmů. „Používáme spoustu peří, kostýmy jsou...