Matiční jezero na kraji Bubeníkových sadů v Pardubicích má dlouhou tradici. Vzniklo v roce 1910 a od té doby se stalo cílem lidí při procházkách na jaře a v létě a hlavně kluzištěm během mrazivých zim. Ostatně i hokejista Dominik Hašek své první zákroky předváděl právě na „Maťáku“.
Horší už je, že desítky let se o vodní plochu víceméně nikdo nestaral a na jejím dně se nahromadilo 14 tisíc metrů krychlových bahna. „Pokud by nánosy bahna nebyly odstraněny, hrozí jezeru zánik,“ uvedl starosta prvního městského obvodu Jaroslav Menšík.
Politici tento scénář nechtějí dopustit, a proto už pořádají výběrové řízení na firmu, která bahno a další usazeniny vytěží. „Zájemci mohou svoje nabídky podávat do 30. května. Celkem má revitalizace vodní plochy v centru města přijít zhruba na 21 milionů korun, až 17 milionů by přitom mohla pokrýt dotace, o kterou město žádá stát,“ uvedla mluvčí magistrátu Nataša Hradní.
Podle geodetického průzkumu je na dně slepého ramene metr až metr a půl bahna. Voda v jezeře se tak v dostatečné míře neobměňuje a její kvalita se zhoršuje. Město ovšem nemůže nechat odsát všechno bahno. Bylo by to prý příliš nákladné, navíc by se zničily chráněné lekníny.
„V průběhu dvou let by mělo být odstraněno zhruba 40 procent nánosů, obnoveny biologické vlastnosti jezera a stabilizovány erozí poškozené břehy,“ řekla Hradní.
Bahno bude uloženo do propustných vaků
Samotné práce budou určitě s pozorností sledovat kolemjdoucí. Na první pohled by se totiž mělo jednat o zajímavou podívanou. Bahno bude transportovat technika do speciálních vaků umístěných na břehu.
„Bahno bude odtěženo sacím bagrem a uloženo do textilních odvodňovacích vaků, které propustí vodu ven, ale už ji nenasáknou zpět. Možnost využít tuto techniku a odbahnit jezero za pomoci vaků je pro nás velkou výhodou, jelikož sediment se nemusí nikam odvážet a poslouží ke zpevnění břehů,“ řekla náměstkyně primátora Helena Dvořáčková.
V jižní části jezera pak nánosy zůstanou, dno bude pozvolna měnit hloubku, aby se v něm nestřídaly mělčiny a tůňky, čímž vzniknou vhodné podmínky pro ryby a obojživelníky, ale i pro vodní ptactvo.
„Žádné stromy se kácet nebudou, dojde pouze k prořezu keřové vegetace. Do břehového opevnění budou zakomponovány vegetační válce a rohože s předpěstovanými vodními a vlhkomilnými rostlinami, nově vysazeny budou vrbové řízky,“ doplnil Menšík s tím, že samotné práce lze dělat kvůli ochraně živočichů včetně ohrožených druhů skokana skřehotavého a bílého pouze ve dvou obdobích během roku. A to od března do dubna nebo od srpna do listopadu.
