Dozlatova usmažené koblížky, řízná dechovka, jelítko či jitrnice. K tomu rozverné masky a masopustní obchůzky mohou začít.
Tradiční průvody se po desetiletí konají v nezměněné podobě. Největšími mistry na to jsou ve Vortové, Studnicích, Hamrech a místní hlinecké části Blatno.
Vzhledem ke své výjimečnosti byly masopustní obchůzky v roce 2010 zapsány na seznam UNESCO. Celá obchůzka, která většinou trvá do pozdních odpoledních hodin, má přesná pravidla. Od 19. století se ho účastní pouze dva druhy masek: takzvané červené a černé masky. Označení nevzniklo podle barev kostýmů, ale podle jejich role během obchůzky.
Masky červené vedou celý průvod dům od domu. Jeho obyvatelům přejí zdraví a štěstí a čtveřice tanečníků zvaných turci také před každým domem obřadně tančí. Skupina černých masek baví všechny přihlížející nejrůznějšími žerty, válí se s nimi nejlépe ve sněhu a za vyučenou dává i výrostkům.
Masopust na Hlinecku15. února Hamry 16. února Hlinsko-Blatno 22. února Vortová 1. března Studnice 4. března Hlinsko-Betlém (průvod dětských masek a rozloučení s masopustem) |
„V čele průvodu kráčí maska zvaná laufr též zvaný strakatý, který obvykle kolem osmé hodiny ranní požádá představitele obce o povolení k obchůzce. Po jeho získání pak celý den vede tato maska průvod pěkně dům od domu. Žádný dům nesmí vynechat a všude musí zatancovat a popřát vše dobré,“ popsala obyčej etnografka z Muzea v přírodě Vysočina Ilona Vojancová.
Masky na Hlinecku nejsou všechny stejné. Každá vesnice má svoje masky a svůj vlastní průvod. Rivalita je běžnou věcí. Každý chce mít masku co nejvypracovanější, každý rok šijí ženy nové ozdoby z krepového papíru, aby jejich muži v masce vynikli.
Novodobé doplňky, jako jsou „hanbaté obrázky“ na čepicích masek, jsou podle Vojancové v pořádku. „Tradice se vždycky vyvíjela a vyvíjí. Žádný obyčej není zakonzervovaný, bylo by špatně, kdyby byl. Nositelé, kteří si kostým takto vylepšili, to zdůvodňují tím, že masopustní obchůzky jsou navázány na kult plodnosti, na prosperitní magii, což z hlediska významu obyčejů má svoji logiku,“ obhajovala už dříve nahé dívky vystřižené z časopisů pro dospělé odbornice na lidové zvyky.
Masopust 2025: Období veselí a hodování potrvá do začátku března. Pak začne půst |
Celou řadu jinotajů, skrytých významů i poselství má lidový obřad mnohem víc. Například kobyla musí během obchůzky skákat vysoko, aby byla bohatá úroda. Dodnes si odborníci lámou hlavu nad tím, jak přesně se předkřesťanský zvyk vyvinul a co přesně znamenal. Jisté je, že po zimním slunovratu se lidé těšili na nový rok. Očišťujícím rituálem si chtěli zajistit bohatou úrodu, plodnost hospodářských zvířat i lidí.
Například kostým laufra tvoří bílá halena, bílé kalhoty a vysoká špičatá čepice. Vše je pošité barevnými odstřižky látek. Těch má být 365, stejně jako dnů v roce.
„Jejich pestrá barevnost znázorňuje různorodost každého dne v životě člověka. Další zajímavou maskou je určitě maska slaměného. Jak název napovídá, kostým je upleten ze slámy. Jedná se o žitnou slámu, která je pěkně dlouhá. Slaměný se válí s přihlížejícími ženami po zemi, aby se na ně přenesla plodivá síla. Někteří přihlížející diváci trhají ze sukně slaměného stébla, aby je následně dali do posad husám, kachnám nebo do kurníků slepic. Podle tradice si tak zajistí, že bude drůbež prospívat,“ dodala Vojancová.
Vše završí obyčej zvaný porážení kobyly. Jedna z masek přečte testament, v němž jsou vypořádány domnělé hříchy této masky. Nezvratný ortel vykoná maska zvaná ras. Po chvilce, kdy se masky s kobylou loučí, vypije kobyla něco na zahřátí, vyskočí a všichni začnou vesele tančit.
Kdo se bude chtít bujarého veselí zúčastnit a nestihl minulý týden zahájení masopustu ve skanzenu na Veselém Kopci, bude mít po tři následující víkendy možnost poznat ho na vlastní kůži v obcích, kde se po staletí nezměnil.
Masopustní rej v Nesmění na Českobudějovicku:
