Zatím se na třech kopcích v katastru Chvaletic neděje nic zvláštního. I tak má ale začátek prázdnin pro firmu Mangan Chvaletice velký význam. Začal totiž platit čtyřicetiletý pronájem, během nějž společnost plánuje recyklovat mangan, který zde zůstal po těžbě pyritu z 50.-70. let minulého století.
„První drobný pohyb budou moci lidé zaznamenat až na podzim, kdy plánujeme uvést do provozu takzvanou ověřovací jednotku, jejímž cílem je prakticky vyzkoušet navrhované technologie. Až tehdy proběhne také odběr vzorků pro testování,“ řekl ředitel společnosti Mangan Chvaletice Jan Votava.
Pro firmu je však zásadní hlavně to, zda získá souhlasné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA).
„Aktuálně dokončujeme studii proveditelnosti a také studie potřebné pro dokumentaci EIA. Přípravy na recyklaci manganu ve velkém začnou až po skončení řádného procesu EIA,“ řekl Votava.
Pokud EIA dopadne pozitivně, stane se Chvaleticko jediným místem v Evropě, kde se bude mangan získávat. Nájemné však platí firma již nyní. A pro Chvaletice i obce, kterých se recyklace manganu dotkne, to znamená slušné vylepšení rozpočtu.
Podle nájemní smlouvy získají Chvaletice za dobývání manganu v jejich katastru ročně 7,5 milionu korun. Další miliony korun, které značně vylepší městský rozpočet, budou mít Chvaletice z příspěvků ze získávání manganu.
Jakkoli firma Mangan Chvaletice prezentuje svůj projekt získávání manganu jako vysoce ekologický a šetrný, ne všichni jsou ze získávání suroviny strategické pro výrobu baterií nadšeni.
„Veškeré větry a veškerý hluk jde od západní části směrem na naši obec,“ uvedla pro Českou televizi starostka Řečan nad Labem Michaela Matoušková.
Prachu ani zápachu se nebojte, vzkazuje firma
„Lidé se nemají čeho bát. Ani Řečany, ani jiná obec není jakkoli ohrožena. Pokud někdo vyjadřuje strach, pak z nevědomosti nebo si tím nepřímo říká o peníze. Náš projekt se od samého začátku snaží být velice transparentní – s místními lidmi aktivně komunikujeme a pořádáme pro ně setkání, na kterých mají možnost své obavy vyjádřit. A z těchto setkání nevyplývá, že by obyvatelé Řečan měli pocit ohrožení,“ řekl Votava.
Při setkáních se většina dotazů týkala prašnosti a zápachu, které si místní pamatují z dob těžby pyritu.
„Manganová hlušina bude zpracovávána mokrým postupem a v technologii její recyklace nedochází k tepelnému zpracování suroviny, proto ani prach, ani zápach nebudou okolní obce obtěžovat. Po ukončení recyklace manganu z odkališť budeme zavážku postupně rekultivovat, takže oblast dnešních odkališť bude plnohodnotně využitelná i pro místní občany,“ pokračoval Votava.
Zároveň upozornil na to, aby se v souvislosti se získáváním manganu nepoužíval termín těžba: „Využíváme starý těžební odpad, jde tedy o recyklaci. Tou uvedeme starý materiál zpět do výrobního cyklu.“
Firma již nabrala první pracovníky, a to do ověřovací jednotky. Jsou to převážně lidé z Chvaleticka. Ve třech sousedících flotačních haldách nechala provést vrtný průzkum, který spolu s metalurgickými zkouškami potvrdil, že produkce vysoce čistého manganu bude přibližně 50 tisíc tun ročně po dobu 25 let.
Hlušina představuje pískový až jemný šedavý materiál, který obsahuje přibližně 7,5 % manganu vyskytujícího se většinou ve formě rodochrozitu a kutnohoritu, což jsou dvě minerální formy uhličitanu manganatého.
Mangan je světlešedý tvrdý, ale křehký kov, který se přidává do různých slitin železa. Využívá se nejen v hutnictví, ale také při výrobě baterií nebo se přidává do hnojiv. Své uplatnění má i ve sklářství.
