Cedule s nápisem „Náměstí Václava Havla“ se už v minulosti na tomto bezejmenném prostranství mezi zámeckou zahradou a piaristickou kolejí objevila, ale tamní strážníci dostali příkaz, aby ji sundali. Pokusy prosadit tento název na zastupitelstvu navrhovatelům nevyšly.
„Blízko je plastika Srdce pro Václava Havla, lavička Václava Havla, díky němu se tu uskutečnilo setkání sedmi prezidentů, kdy se Litomyšl na chvíli stala centrem střední Evropy. A navíc tady kolem náměstí nikdo nebydlí, takže by se neřešily problémy s přejmenováním místa. Myslím, že Havel jednoznačně Litomyšli pomohl, má ho ráda,“ řekl Daniel Brýdl, jeden z členů spolku Generace 89, kteří uspořádali čtvrteční litomyšlské oslavy Dne boje za svobodu a demokracii.
Podle něj by pojmenování po Václavu Havlovi bylo vhodné i proto, že jsou v bezprostřední blízkosti také univerzita, knihovna, muzeum, Evropské školicí centrum YMCA a další hodnoty, které disident a prezident reprezentoval. „Zatím jsme s názvem neuspěli, ale budeme se dál snažit,“ dodal Brýdl.
Ačkoli podle plakátů byli lidé svoláni „na náměstí, které nemá jméno“, dorazilo na program 17.11. začínající v 17.11 a na němž byl podáván svařák za 17.11 korun několik stovek lidí. Na valníku se z hudebníků představil například litomyšlský obyvatel, frontman kapely -123 minut, Zdeněk Bína, a to s pro něj unikátní, neboť českou písní. Nechyběl dětský sbor, přítomných několik stovek diváků velmi zaujala svým protestsongem nadějná klávesistka, textařka a zpěvačka Kateřina Macková. Eva Piknová si zopakovala Modlitbu pro Martu, kterou zpívala na valníku už v roce 1989.
Hanebný návrh poslanců si nelze nechat líbit
Za obranu demokracie a proti porušování lidských práv se postavili ve svých vystoupeních prokládaných nejednou osobními vzpomínkami faráři Daniel Kvasnička a Václav Hurt, starosta Radomil Kašpar, učitel dějepisu Stanislav Švejcar, student politologie Marcel Faltys a gymnazista Tomáš Rotschein.
V chladném večeru připomínajícím atmosféru listopadových manifestací před 27 lety řada proslovů přímo či nepřímo reagovala na dnešní poměry. Platilo to například i o vystoupení evangelického faráře Václava Hurta.
„Svátek 17. listopadu nám připomíná, že o svobodu se musí zápasit vždycky. Vždyť právě v těchto dnech jsme se dozvěděli, že skupina poslanců podávala návrh zákona, který by trestal hanobení státních symbolů a prezidenta až rokem vězení. Je to hanebný návrh a nemůžeme si to nechat líbit. Nakonec prezident se hanobí především sám,“ řekl Václav Hurt za zřejmého souhlasu přítomných.
Po setkání zamířila řada z jeho účastníků ohřát se do zámeckého sklepení, kde je čekalo zastavení u Srdce Václava Havla. Autoři plastiky Lukáš Gavlovský a Roman Švejda na její výrobu použili vosk z tisíců nedohořelých svíček, které musely být v průběhu prosince 2011 a ledna 2012 odklizeny z pietních míst, spontánně vzniklých po smrti Václava Havla po celé České republice.
