Bývalé popraviště, kde umírali odbojáři i lidé z Ležáků, čeká oprava

Po 60 letech se promění místo, kde nechali nacisté popravit nejen všechny dospělé obyvatele Ležáků, ale i příslušníky odboje na Pardubicku. Oprava někdejšího popraviště vyjde na 33 milionů korun.

Není to důstojný pohled na místo, které patří mezi významné kapitoly české historie. Starý pomník, dlažba prorostlá mechem a nedostatečné zázemí pro ty, kteří přijdou vzdát hold lidem, které zde popravilo gestapo.

To se ale změní. Vedení města se letos na jaře pustí do oprav pardubického popraviště. „Nyní probíhá soutěž na dodavatele stavby, zároveň jsme podali žádost o dotace. V rozpočtu máme pokryto financování ze strany města. Na opravu máme 15 měsíců,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký.

Oprava podle projektu vyjde na 33 milionů korun, 20 milionů je předpokládaná dotace z Evropské unie, přes milion korun získají Pardubice ze státního rozpočtu, zbytek doplatí město.

Pomůžeme Larischově vile, slíbil Zaorálek

Zatímco obnova popraviště bude jednorázovou akcí, Larischovu vilu neboli Zámeček, v jehož sklepeních v roce 1942 nacisté vyslýchali spolupracovníky výsadkářů ze skupiny Silver A i obyvatele Ležáků, bude opravovat Česká obec legionářská roky po částech. Minulý týden si vilu prohlédl ministr kultury Lubomír Zaorálek. „Připomínka heydrichiády je téma, ke kterému má ministerstvo kultury povinnost se postavit jako k projektu, který má být uskutečněný co nejdříve. Byl bych rád, kdyby se Larischova vila stala součástí investičního plánu ministerstva. Nemohu slibovat, ale snažit se budu,“ řekl Zaorálek. Vila nyní dostává nové omítky, ve výrobě jsou okna a dveře. „Do června, kdy si připomeneme výročí Ležáků, by měla být věž v provozu, připraveny budou také tři sklepní místnosti, kde trpěli poslední okamžiky života obyvatelé Ležáků,“ řekl František Bobek z České obce legionářské.

Architekti Jan Žalský a Vít Podráský společně s historikem Vojtěchem Kynclem ponechali současný žulový památník jako dominantu. Zmizí ale stávající budova zázemí.

„Základem nové podoby je podzemní expozice navržená jako okružní betonový odlitek. Každá z větví je jiná. Některá bude založená na střídání světla a tmy, jiná pracuje s rozdílnou výškovou úrovní, jde nám o různorodost expozice,“ popsal Jakub Rychtecký.

Krvavou historii popraviště návštěvníkům připomene krátký film, který zachycuje přerod prvorepublikové atmosféry do nacistického teroru a také ukáže, jak precizní byla administrativa nacistického aparátu, jež stála životy miliony lidí.

V expozici si lidé budou moci prohlédnout předměty dochované z popraviště. Hrůzy nacistických činů připomene i audionahrávka deníku Jaroslava Charypara, který odvážel z popraviště mrtvé. Expozici doplní i fotografie a krátké filmy se svědectvími přeživších a pamětníků. 

Pietní místo bude mít nový vstup i parkoviště

Lidé si také budou muset zvyknout na nový přístup do areálu, a to z Průmyslové ulice. Pietní místo navíc doplní parkové úpravy, město také plánuje osadit místo zelení, což mu dodá intimní ráz. Navrženo je také nové parkoviště pro návštěvníky.

Město sice zajistí a zčásti i zaplatí obnovu pardubického popraviště, ale na starosti ho zřejmě bude mít Památník Lidice, pod nějž spadá i Památník Ležáky. 

„Znalost problematiky, vytvořené pracovní programy, zavedené muzeum s orientací na válku a heydrichiádu i přidaná hodnota dobrého jména Památníku Lidice a zahraničních kontaktů by měly být garancí na aktivní využívání expozice z hlediska cestovního ruchu a vzdělávání,“ řekl Rychtecký.

S novou podobou popraviště někteří odborníci ale nesouhlasili. Nelíbila se jim nejen cena, ale i to, že by měla zmizet stávající budova a oplocení. Vadilo jim, že podobný památník vzniká v nedaleké Larischově vile, kterou opravuje Česká obec legionářská, a obě historická místa se tak nespojují, ale konkurují si. 

„Víme dobře, že národní kulturní památka již vyžadovala určitou revitalizaci prostoru včetně sadových úprav, ale podle našeho názoru je chystaná úprava zbytečně drahá, a to kvůli příliš radikálnímu zásahu do prostoru,“ uvedli tehdy v dopise historik Jiří Kotyk a architekt Vladimír Rozehnal.

Popraviště stojí na místě bývalé cvičné střelnice záložního policejního pluku Böhmen, kterou nacisté v létě roku 1942 proměnili na popraviště gestapa. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno 194 lidí, jejichž těla byla spálena a popel vysypán do Labe.