Jablonné nad Orlicí v podhůří Orlických hor je sice obklopeno lesy, nicméně tamní nábytkářská firma Dřevotvar většinu suroviny dováží ze zahraničí. Většina vlastníků lesů nejen v Pardubickém kraji totiž nehospodaří podle certifikace Forest Stewardship Council (FSC), kterou v západní Evropě zákazníci stále častěji požadují.
„Sehnat certifikovaný materiál je u nás veliký problém. Musíme nakupovat v zahraničí tak ze šedesáti až sedmdesáti procent, prakticky v celé Evropě, například v Itálii, na Slovensku, v Belgii,“ uvedl ředitel společnosti Dřevotvar Jablonné nad Orlicí Martin Beran.
Jen asi dvě procenta lesů v České republice má zelený certifikát a někteří výrobci nábytku se tak bojí, že o své zakázky přijdou na úkor zemí, které ho mají a nezatěžují je vyšší náklady související s dopravou.
„V Pardubickém kraji je 11 vlastníků lesů s tímto certifikátem. Z toho jedna je soukromá a zbytek jsou obce. Výměra lesů s certifikací je cca 1600 hektarů,“ uvedl Aleš Erber, lesnický specialista národní kanceláře FSC.
Už před rokem se postarala IKEA o rozruch, když oznámila, že chce být zelenější. To znamená, že bude od roku 2020 vykupovat pouze dřevo se speciálním certifikátem FSC zaručujícím jeho ekologické vypěstování. Jenže většina vlastníků lesů včetně státní firmy Lesy ČR, má totiž jiný certifikát PEFC, který IKEA dříve stačil.
„Vzniká tak zajímavá situace, vyvážíme tisíce kubíků, ale zároveň i dovážíme, a to ve statisících nebo jednotkách milionů kubíků,“ uvedl Milan Hron, jenž je předsedou Pro Silva Bohemica, pobočného spolku České lesnické společnosti.
V praxi by přechod na dražší FSC pro české lesy znamenal zmenšení holosečí, které se dnes běžně dělají na velkých plochách. Více by se také hlídala druhová skladba toho, co se v lesích vysazuje. Ekologická sdružení, jako například hnutí Duha, dlouhodobě tvrdí, že certifikace PEFC nezaručuje šetrné lesní hospodaření.
Potíže mají některé nábytkářské firmy
Většina vlastníků lesů ale přechod na jiný certifikát zatím neplánuje. Ředitel společnosti Městské lesy Chrudim Zdeněk Odvárka uvedl, že oba systémy certifikace jsou podobné a není důvod ke změně.
Ani Martin Beran mezi certifikáty nevidí propastný rozdíl. „Nelobuju za jeden nebo druhý certifikát, ale jestliže trh požaduje FSC, tak se tomu snažíme vyhovět,“ uvedl.
Zatím mají potíže jen některé nábytkářské firmy, které mají náročné zákazníky ze Západu. „Pro nás to neznamená existenční problém. Máme sice zákazníky v Anglii, kteří chtějí výrobky s certifikátem FSC, ale stačí jim, když z patnácti výrobků ho budou mít tři,“ uvedl Milan Zadina, předseda družstva Dipro Proseč. To musí dovážet jen asi deset procent suroviny ze Slovenska.
Pokud vlastníci lesů nezareagují včas, nestane se podle ředitele Martina Berana na první pohled nic dramatického.„Firmy, které budou chtít výrobek s FSC, se obrátí do Polska nebo do Pobaltí a české firmy o zakázky přijdou, přestanou být konkurenceschopné. Přepravní náklady samozřejmě ovlivňují cenu.
V rámci republiky má certifikaci FSC kolem 290 majitelů lesů, celosvětově jich je na 30 tisíc. Největší vlastník Lesy ČR (LČR) letos poprvé veřejně připustily její přijetí, ovšem zpochybnily platné standardy. Společně s Vojenskými lesy a statky usilují o změnu některých podmínek.
„Zástupcům národní kanceláře FCS jsme ukázali přímo v terénu konkrétní provozní nedostatky a připomínkujeme mezinárodní směrnici ohledně používání chemických prostředků,“ řekla před časem tisková mluvčí LČR Eva Jouklová.
