Ta čísla vypadají na dnešní dobu až nesmyslně. Obří vojenskou nemocnici dokázalo Rakousko-Uhersko postavit v Pardubicích za pouhý půlrok. V listopadu 1914 se začínalo a 15. června 1915 se brány otevíraly. Přitom stovky objektů zabíraly celkem 80 hektarů.
„Karanténa byla postavena pro 10 tisíc nemocných lidí a tři tisíce lidí, kteří o ně pečovali. Baráky pak sloužily až do 50. let, kdy tady byla chudinská čtvrť,“ uvedl vojenský historik Ivan Fuksa.
Do války rukovali muži od 18 do 50 let. Rakousko-Uhersko během války zmobilizovalo asi šest a půl milionu vojáků. Přes tři miliony z nich se vrátilo se zraněním a na dva miliony vojáků zemřelo, zběhlo nebo padlo do zajetí. Při bitvách utrpěli závažná zranění. Přicházeli o ruce i nohy, měli zohavené obličeje. „Množství zraněných bylo potřeba někde ošetřit. Pardubice díky napojení na železnici i tím, že byly poměrně blízko bojovým frontám, byly logickou volbou,“ řekl historik.
Velikost karantény si lze jen těžko představit. Hodně napoví to, že po otevření a naplnění navýšila počet obyvatel města zhruba o polovinu. Byla pro srovnání svojí plochou o třetinu větší než blízké závodiště. Léčili se tam Češi, němečtí vojáci, Maďaři, Bulhaři, Turci a další národnosti. Podle záznamů byli na nedalekém vojenském hřbitově pochováni vojáci 37 národností. Celkově nemocnicí prošly statisíce vojáků.
„Bylo až neuvěřitelné, že tam nenastala epidemie, dokázali tvrdě udržet hygienické standardy,“ řekl Fuksa a dodal, že vojáci bojovali s cholerou, tyfem, ale i pohlavními chorobami.
Nemocnice byla samostatným městem uvnitř Pardubic
Nemocnice fungovala jako samostatné město ve městě, byla tam například drůbežárna a pekárna. Karanténa se neobešla bez hasičského sboru, pošty, telefonů, kanalizace, pecí nebo přečerpávacích stanic pro vodu. Prádelna za 12 hodin vyprala 16 tisíc kilogramů prádla. Malá zoologická zahrada nesloužila pro rozptýlení, morčata, opičky nebo myši tam byly kvůli vědeckým pokusům.
V ideálním stavu pracovalo v lazaretu 750 sester, mezi nimi i Alice Masaryková. O své práci si vedla deník. Strašlivé osudy vojáků prožívala. Jednoho Maďara čekala amputace zhnisané nohy. „Dnes ho nesli na operační sál. Plakal bezmocně jako dítě,“ napsala dcera budoucího prezidenta.
S ohledem na to, jak významná vojenská nemocnice byla, je až s podivem, jak málo se z ní dochovalo. Dá se dokonce říct, že nic. Za minulého režimu vyrostlo na Dukle nové sídliště a lazaret dokonale zmizel. O jeho alespoň virtuální oživení se nyní postarala radnice, která v neděli slavnostně otevřela naučnou stezku mapující nemocnici.
„Málokdo dnes ví, že právě tady, kde se rozkládá dnešní Dukla, stávala během první světové války jedna z největších vojenských nemocnic v celé Evropě. Pardubice byly vybrány jako strategické místo kvůli výhodné poloze, dobrému železničnímu spojení a už tehdy funkčnímu vodovodu a kanalizaci. Pomohlo i to, že město patřilo královské komoře, takže se nemuselo zdlouhavě řešit vlastnictví pozemků,“ řekl primátor města Jan Nadrchal z ANO.
Propojení s aplikací SmartGuide
Stezka měří 2,5 kilometru a stála 657 tisíc korun a má devět zastávek. Na každém panelu jsou dvě kukátka, dolní je pro děti, horní pro dospělé. Ta výše posazená zobrazují drastičtější záběry. Na jednom zastavení je lavička a kolejnice, evokuje to, že vojáci přijížděli vlakem. Nebo tam je také hrazda, připomíná, že vojáci se museli navracet do běžného života a učit se žít s amputovanými končetinami. Na panelech jsou QR kódy.
„Stezka má vzdělávací přesah, je přístupná pro školy, rodiny i seniory, je bezbariérová a díky propojení s aplikací SmartGuide přibližuje historii srozumitelně a zážitkově. Je to investice do místa, které si zaslouží, aby se na něj nezapomnělo,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký ze Žijeme Pardubice.
Zájemci si mohou prohlídku projít samostatně nebo se přidat k organizovaným skupinám. „Turistické informační centrum Pardubice bude stezku provozovat a zařadilo ji do pravidelných komentovaných prohlídek města, které se konají vždy v sobotu od 10 hodin. Prohlídka trvá zhruba hodinu a půl a trasa je sjízdná i s kočárkem. Letos jsou naplánovány termíny 28. 6., 12. 7., 2. a 30. 8. a 11. 10. Rezervace a nákup vstupenek je možný online na webu města,“ dodala ředitelka Turistického informačního centra Pardubice Miloslava Christová.
