Lavička nesoucí jméno Jana Novotného, který 30 let pomáhal zachraňovat životy, nepřipomíná jenom jeho, ale i další pardubické oběti zákeřné nemoci.
Mezi prvními přišel se svíčkou v ruce uctít památku svoji maminky Přemysl Nagy.
 |
„Covid postihl celou naši rodinu. Přinesl ho nevědomky ze školy můj bratr. Byl první, který na tom byl velice špatně. V den svých osmapadesátých narozenin na tom byl nejhůř. Maminka, která se nakazila o pár dní později, vypadala, že je z nejhoršího venku. Už ji přesouvali z nemocnice do léčebny dlouhodobě nemocných, ale bohužel to nezvládla. De facto se zadusila,“ ukazuje pohnutě její syn na pokovený štítek s gravírovaným jménem své matky, která zemřela v nedožitých 83 letech.
Covid se nevyhýbal ani velmi mladým lidem. Svůj štítek má na lavičce třeba i Marek Vondrouš, který nestihl oslavit ani svoji plnoletost.
Na svého manžela, který rovněž pracoval u záchranky, přišla zavzpomínat i Božena Procházková. „Týden o jeho život bojovali v nemocnici. Věděl, že to nezvládne,“ řekla se slzami v očích.
Celkem se iniciátorům projektu, kteří chtěli Honzovou lavičkou vzdát mimo jiné hold všem pardubickým obětem covidu, přihlásilo zatím 15 pozůstalých.
„Většina lidí se na mě e-mailem obrátila hned po výzvě, se kterou jsme přišli v létě. Požádali o výrobu štítku se jménem pro své příbuzné a kamarády. Nikdo neplatil ani korunu. Celkem jsme na transparentním účtu vybrali kolem dvaceti tisíc korun, z toho dvanáct tisíc korun stála lavička, na kterou jsme čekali dva a půl měsíce. Část peněz na účtu necháme pro výrobu dalších štítků a zbytek peněz věnujeme na dobročinné účely některé z pardubických organizací,“ řekl Petr Švarc, jeden z iniciátorů projektu, který je pro pardubickou veřejnost nadále otevřený.
Na lavičku se vejde kolem tří set kovových plaket, což je zhruba počet obětí covidu-19 v Pardubicích.
„Prvotní myšlenkou bylo, abychom si uchovali vzpomínku na Honzu, protože to byl velký parťák a kamarád, ale jsme moc rádi, že si ji za svou vzala i veřejnost. Čas utíká, ale tato lavička nám bude naše blízké připomínat dlouhou dobu. Inspirací nám byly podobné lavičky věnované různým lidem v londýnských parcích, kde jich je poměrně dost,“ připomněl další z iniciátorů Čestmír Nejedlý, který doufá, že už podobné lavičky v budoucnu nebudou potřeba.
S instalací na frekventovaném místě v centru Pardubic žádný problém nebyl, neboť byla vyměněna za vysloužilý kus.
