Letos je tomu přesně deset let, co pomocný biskup královéhradecké diecéze Josef Kajnek vykonal duchovní očistu Larischovy vily, v jejímž sklepení za druhé světové války čekali obyvatelé vypálené osady Ležáky na smrt na nedalekém popravišti. V Česku není mnoho míst, kde nacistický teror na hlavy českých vlastenců dopadl tak krutě jako právě v Pardubicích.
Stačilo málo a místo s pohnutou historií mohlo být srovnáno se zemí. Než objekt v roce 2015 získala za symbolickou korunu Československá obec legionářská od společnosti Foxconn, hrozilo, že čtrnáctimetrová věž vily, kterou v roce 1885 postavil významný architekt František Schmoranz pro hraběte Larische, se zřítí.
„Vila měla být za minulého režimu zapomenuta. Na místě popraviště byl vybudován památník, který byl nazván Zámečkem, i když ten pravý Zámeček byla vždy Larischova vila. Na ni se mělo zapomenout. V jejím těsném sousedství vyrostla Tesla a už v 70. letech minulého století byl vydán demoliční výměr na pomalu chřadnoucí historickou stavbu. Že přežila do dnešní doby, je vlastně zázrak,“ řekl František Bobek z Československé obce legionářské.
Od roku 2009 kulturní památka, povýšena o deset let později na národní kulturní památku, neměla jistotu přežití ani poté, co se legionáři se spolkem Zámeček domluvili na záchraně budovy.
Propadlé stropy, všudypřítomná vlhkost, trámy napadené dřevomorkou. To je jen malý výčet toho, co dlouhé roky opuštěnou vilu málem dovedlo ke zkáze.
„Byla v takovém stavu, že opravdu hrozilo, že někdo řekne, to už se nedá opravit,“ dodal správce vily a dlouholetý člen Československé obce legionářské.
Od roku 2016 vila však znovu ožívá. Pardubický kraj, město Pardubice a Ministerstvo kultury České republiky podepsaly memorandum, které mělo památce zajistit výraznou finanční podporu. Za posledních deset let jde o desítky milionů korun, které na začátku šly zejména do záchranných prací. Opravené jsou venkovní fasády, okna, pietně upravené je sklepení, upravené je atrium s novými zvony pojmenovanými Ležáky a Zámeček na památku popravených obyvatel Ležáků a pardubického odboje.
Do oprav půjde sto milionů korun
A další peníze mají do již z velké části opravené vily plynout dál. Jelikož památka má nejvyšší stupeň památkové ochrany, legionáři snáze dosáhnou na evropské peníze.
Koncem loňského roku uspěli se žádostí o dotaci na dokončení rekonstrukce celé budovy. A to jak z vnějšku tak i zevnitř včetně dokončení velké části expozic.
„Obě dvě žádosti nám vyšly a peníze máme zabezpečené. I se spoluúčastí se bavíme o částce zhruba 100 milionů. Počítáme, že do konce roku 2026 by stavební část byla dokončena. Paralelně pracujeme i na expozicích. Do roku 2028 by se z celého Zámečku mělo stát plnohodnotné muzeum se vším všudy,“ říká správce budovy, který od začátku stojí u její obnovy.
Vila se proměňuje na základě architektonické studie architekta Lukáše Hudáka. Vnitřní expozice budou rozčleněny do čtyř částí. Ta první zavede návštěvníky do šlechtické a přívětivé historie Zámečku od roku 1885 do poloviny 30. let 20. století. Další se bude věnovat již dnes pietně využívanému sklepení, odkud od 3. června do 9. července 1942 vedla pouze jediná cesta. Na smrt.
„Chceme památník zasvětit ležáckým dětem, které tady byly svým rodičům odebrány a odvezeny, což je jeden z nejsilnějších okamžiků. Rozhodně si ale nepřejeme, aby šlo jenom o upjaté pietní místo. Jde nám o to, abychom dnešní děti nenásilnou a moderní formou zasvětili do historie místa v kontextu dějin 20. století,“ říká František Bobek.
Kavárna Veselka i výcvikové středisko
Další části rozsáhle vily s desítkami místností budou patřit protinacistickému domácímu a zahraničnímu odboji, který přiblíží paradesantní výsadky a organizaci Obrana národa.
Kromě obnovených prostor pro koncerty, přednášky a společenská setkání se počítá i s replikou známé pardubické kavárny Veselka, ve které za okupace pracoval jako číšník Josef Valčík z výsadku Silver A.
Živá expozice vznikne i venku. Půjde o napodobeninu výcvikového střediska ve Skotsku, ve kterém se cvičili českoslovenští parašutisté včetně Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka.
„Budeme zde organizovat naše pravidelné sportovně-vědomostní soutěže pro děti základních a středních škol, pro které bude interaktivní cvičiště dimenzované,“ dívá se do dalších let František Bobek. Larischova vila by se po dokončení měla zpřístupnit veřejnosti s pravidelnou otevírací dobou podobně jako nedaleký památník.
