Zatímco Česká Třebová se obchvatu kvůli sporům ohledně jeho trasování kolem rybníka Hvězda jen tak nedočká, v případě Lanškrouna by dovolenkáři z Polska mohli na Jadran jezdit kolem města po zcela nové silnici už za pět až šest let.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pokročilo s přípravou šestikilometrové silnice I. třídy a ještě v dubnu chce zahájit proces, na jehož konci bude rozhodnutí, zda posuzovaný záměr má, či nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví.
Přitom ještě před pár lety vůbec nebylo jasné, zda státní podnik nenechá dlouho diskutovanou přeložku u ledu, neboť intenzity dopravy nejsou v porovnání s jinými úseky silnic I. tříd natolik vysoké, aby si Lanškroun mohl říct o obchvat.
Zadaná technicko-ekonomická studie včetně dopravního modelu a ekonomického hodnocení efektivnosti stavby vyšla pro sotva desetitisícové město dobře, ačkoli po silnici I/43 od Svitav podle posledního sčítání jezdí denně přes 4 600 aut. Na druhé straně města, u Albrechtic, je to o víc než tisícovku aut méně.
ŘSD už ví, kudy povede spojnice dálnice D35 s Polskem. Ve hře je několik variant![]() |
„Aktuálně máme dopracované oznámení záměru pro potřeby zjišťovacího řízení, což je takový první krok k procesu posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). Ještě během dubna bychom chtěli oznámení podat na krajský úřad,“ řekla Dagmar Juříková, vedoucí odboru investiční přípravy staveb ŘSD.
Pokud všechno půjde dobře, bude ještě během letošního roku jasné, zda samotné posouzení skončí závěrem zjišťovacího řízení, nebo – a to je pravděpodobnější – bude potřeba stavbu zhruba rok a půl posuzovat podle zákona. V rámci procesu EIA musí investor nechat zpracovat kompletní dokumentaci, součástí je i veřejné projednání. Poté by se mohla rozjet příprava stavby včetně geotechnického průzkumu a majetkoprávního vypořádání.
„Realizace stavby nám v tuto chvíli vychází na rok 2030. Pokud by krajský úřad posouzení ukončil závěrem zjišťovacího řízení, tak je reálné, že by stavba mohla začít i dřív. Samozřejmě jednou z věcí, které hodně ovlivňují přípravu stavby, je majetkoprávního vypořádání,“ dodala Juříková.
Nižší ceny pozemků u krajského přivaděče
Výkupy pozemků by po procesu EIA mohly paradoxně ohrozit související stavbu, jíž je krajský přivaděč silnice II/311 od Albrechtic na Nepomuky. Pozemky pod silnicí s naprosto stejnými parametry budou podle stávající legislativy vykupované za mnohem nižší cenu, což může krajskou investici zpozdit.
Stát na rozdíl od kraje uplatňuje výhody liniového zákona, který majitelům pozemků umožňuje zaplatit až osminásobek hodnoty pozemku. V případě Lanškrouna jde přitom o bizarní záležitost.
Doslova na pár metrech může vzniknout situace, kdy jeden člověk dostane od státu osminásobek odhadní ceny a jeho známý či soused za prakticky stejnou silnici ostrouhá, neboť kraje mohou nabídnout majitelům pozemků cenu podle klasického znaleckého posudku.
„Zatím to zákon neumožňuje a je to vůči majitelům pozemků nefér. Jak jsem mapoval náladu kolegů v hospodářském výboru, chtěli bychom po volbách tento institut rozšířit na kraje, aby na osminásobky dosáhli majitelé pozemků pod silnicemi II. tříd, které často tvoří obchvaty měst,“ řekl místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).
Přes kilometr dlouhá propojka, která bude předmětem změn územního plánu, bude podle starosty stejně důležitá jako samotný obchvat. „Je to pro město další plnohodnotný obchvat, protože nebýt této propojky, tak řidiči jedoucí z hor z Čenkovic by se museli přes ulice Králická a Dobrovského vracet na Albrechtice k obchvatu, a to už by projeli raději městem,“ říká starosta Lanškrouna Radim Vetchý.