Lágry z dob nacismu rostly hlavně u Hitlerovy dálnice

  8:15aktualizováno  8:15
V systému lágrů za druhé světové války nacistům sloužila na území dnešního Pardubického kraje desítka míst, v nichž Židy, Romy a další vězně izolovali, ponížili, zbavili důstojnosti a využili k práci. Mnozí nepřežili. Po budovách z té doby často nezbyla ani stopa, ale neplatí to o všech.

Lágry, koncentrační tábory, pracovní tábory, internační a kdovíjaké další názvy se skrývají za označením hrůz, které za sebou zanechal v době mládí ještě dnes žijících pamětníků nacismus. Ty nejhorší z nich, vyhlazovací, na území Pardubického kraje nebyly, ale následující desítka z nich by neměla být zapomenuta. 

Pardubice

Na prvním místě jsou Pardubice hlavně proto, že z dané desítky jsou jediným místem za druhé světové války patřícím na území protektorátu. Ostatní se octla po Mnichově již na území zabraném Velkoněmeckou říší. A také je dosud plně využíváno, dokonce obdobným účelem. Budova slouží jako věznice. Pardubická takzvaná „zemská donucovací pracovna“ zahájila svou činnost v roce 1891 a byla tehdy ustanovena pro 500 káranců. Na jaře roku 1943 v ní byli shromažďováni Romové z Pardubicka před transporty do koncentračního tábora Auschwitz.

Fotogalerie

Svitavy

Většina dalších táborů byla za německé okupace na Svitavsku a Moravskotřebovsku, dva na Lanškrounsku a jeden na Králicku. Pracovní tábory po roce 1939 sloužily často pro dělníky budující dálnici Wroclav – Vídeň. Tato stavba byla zastavena v roce 1942, účel táborů se měnil.

Přímo ve Svitavách byly od roku 1942 ubikace tábora pro židovské muže ve věku 15 až 35 let z Čech, Moravy a Polska. Ve dvou barácích za ostnatým drátem byla internována asi půltisícovka osob. O dva roky později byli vězni deportováni do Wroclavi, tábor byl zrušen. Během jeho dočasné existence zemřelo minimálně 15 vězňů.

„Myslím, že o něm moc lidí ani neví. Nalézal se v prostoru dnešního areálu továrny Svitap 02 nedaleko železniční vlečky,“ řekl svitavský historik Radoslav Fikejz.

Brněnec

Pobočku koncentračního tábora Gross-Rosen zbudovali v roce 1944 v bývalé textilce. Je to jediný celosvětově známý tábor v kraji, a to díky hollywoodskému filmu Schindlerův seznam. K tisícovce vězňů, zvláště Židů z Polska, Německa, Francie, Slovenska, Holandska i protektorátu postupně přibyli další. Ještě 18. dubna 1945 do továrny Oskara Schindlera dorazil velký transport o 800 mužích a 300 ženách.

Po válce byly ostatky z hromadného hrobu 19 zemřelých z jednoho z transportů a dalších exhumovány a pohřbeny na hřbitově. Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera chce přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor v Brněnci na památník obětem holokaustu. Fond by měl získat část areálu od současného majitele, spolupráci je nakloněna i samospráva.

Dětřichov u Moravské Třebové

Jedno z nejhrůznějších míst, což připomínají dva pamětní texty. Jeden památník mluví o „obětech nacistických zvěrstev“, další o „několika stech obětí nacistické zvůle“. Tábor pro dělníky budující dálnici byl v roce 1941 přeměněn na tábor pro těhotné ženy nasazené na nucené práce. V něm měly porodit a poté se vrátit do pracovních táborů.

„Celkem zařízením prošlo 1 250 žen. V táboře panovaly nesnesitelné hygienické podmínky. Narodilo se tu celkem 636 dětí, z nichž minimálně 206 do měsíce od porodu zemřelo. Kromě minimálně tří žen zde zemřeli také tři muži nasazení do tábora na těžkou práci. Velitel byl k vězeňkyním velmi hrubý a často je bezdůvodně bil,“ uvádí nová kniha šéfa nakladatelství Academia Jiřího Padevěta s názvem Za dráty, která přináší přehled všech táborů na území republiky.

Budovy tábora jsou dávno sprovozeny ze světa. Na jeho místě je pamětní deska, na lesním hřbitově pomník obětem.

Městečko Trnávka

Tento bývalý tábor pro dělníky, potom pro válečné zajatce, pak pro 150 polských Židů a nakonec znovu pro válečné zajatce je pozoruhodný tím, že se z něj podle autora knihy stalo po válce rekreační zařízení Svazu českých řemesel a k rekreačním účelům jako tábor pro děti sloužil naposledy v minulém desetiletí. Nyní je zjevně zpustlý. Do dnešní doby se zachovala z celého areálu pouze jediná dřevěná budova, v níž dříve bývaly umývárny pro několik stovek dělníků.

Rozstání

Jen kousek od Městečka Trnávka existoval tábor pro cca 70 německých Židů. Po jejich deportaci do Terezína nebo Auschwitzu v něm byli váleční zajatci a od roku 1943 do něj byly umísťovány těhotné ruské a ukrajinské dělnice. Na konci okupace pak to byl tábor pro staré a nemocné totálně nasazené Rusy.

Víska u Jevíčka

Při epidemii skvrnitého tyfu tam zemřelo v roce 1942 celkem 142 vězňů, hlavně Rusů. Polští Židé z tábora skončili v polských koncentrácích. Nezbylo po něm nic.

Lubník a Albrechtice

Nedochovaly se ani budovy těchto dvou táborů u Lanškrouna, jejich obyvatelé měli být posilou pro stavbu dálnice. V první z obou obcí sloužil tábor poté wehrmachtu.

Bílá Voda

V šesti dřevěných a dvou zděných barácích tábora nedaleko Červené Vody na Králicku bylo od podzimu 1944 za ostnatým drátem ubytováno asi 650 žen, někdy se uvádí až 900, většinou Židovek z Polska, Maďarska, Rumunska a Francie. Pracovaly v muniční továrně a pro firmu Telefunken. Během věznění zemřely minimálně čtyři ženy, další dvě v nemocnici po osvobození. Dne 6. května 1945 zabránili civilní dělníci firmy Telefunken esesákům v evakuaci vězňů a prohlásili je za osvobozené. Po skončení války byly dřevěné objekty zbořeny a jedna zděná budova až do roku 1990 sloužila jako škola pro děti ze sovětské posádky.

Do Evropského parlamentu v ČR kandidovalo 39 uskupení. Vyhrálo hnutí ANO (6 mandátů) před ODS (4), Piráty a koalicí TOP 09+STAN (po 3). Do parlamentu se dostaly i SPD, KDU-ČSL (po 2) a KSČM (1).

Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Alexandr Vondra, Marcel Kolaja, Luděk Niedermayer, Hynek Blaško, Tomáš Zdechovský

Nejčtenější

Desítky lidí se v pardubickém krematoriu loučily s Adamem Svobodou

Pohřeb hokejového brankáře Adama Svobody v pardubickém krematoriu (20. května...

Desítky lidí čekaly před půl dvanáctou na schodech a prostranství před pardubickým krematoriem, aby se rozloučily s...

Autobusu po STK upadlo kolo s kusem nápravy, jen co lidé vystoupili

Nahnutý linkový autobus krátce poté, co mu na náměstí v Trhové Kamenici upadlo...

Velké štěstí měli v úterý cestující na pravidelné lince z Hlinska do Trhové Kamenice na Chrudimsku. Autobusu, který se...

Už i Kočičí hrádek stojí na pasece, sucho rychle mění krajinu

Kočičí hrádek už není obklopen stromy.

Dlouhodobé sucho začalo překreslovat krajinu. V remízkách umírají stromy, aleje podél silnic bojují o život, v lesích...

Za smrt dvou lidí při nehodě pod vlivem alkoholu a drog dostal muž šest let

Účastníci nehody nebyli podle hasičů připoutaní.

Šesti lety vězení a devítiletým zákazem řízení potrestal Okresní soud v Pardubicích třiadvacetiletého Jana Heřmanského,...

Potřetí už neustoupíme, trvá spolek z Kornic na jiné trase D35 u Litomyšle

Petr Chaloupka ze spolku Živé Kornice.

Budoucí dálnice D35 na Moravu má v Pardubickém kraji jeden obrovský problém jménem Litomyšl. Zvolená trasa kolem města...

Další z rubriky

Nebezpečí na silnicích v kraji číhá podle expertů u Lanšperka a Skutče

Silnice mezi Předhradím a Krounou je známá svými zrádnými serpentinami.

Dopravní experti Besipu vytipovali tento týden na dopravně-bezpečnostní konferenci dva nebezpečné úseky silnic v...

Hasiči v poli chytali dvě ovce. Jednu mají, druhou nenašli ani s dronem

Jednu zaběhnutou ovci se podařilo chytit, hasiči ji předali majiteli.

Dvě ovce utekly v úterý chovateli z ohrady u Chrudimi. Zvířata chytali v poli profesionální i dobrovolní hasiči,...

Úředník z Litomyšle ve Svitavách radil, jak udělat město hezčí

Stav řady historických domů na náměstí ve Svitavách je žalostný.

V minulém týdnu proběhl ve Svitavách diskuzní večer, na který byl pozván úředník Antonín Dokoupil z Litomyšle....

Najdete na iDNES.cz