„Takto tvořený tým je pravděpodobně dost akceschopný, uvážlivý a rozumný, může snad generovat dobrá rozhodnutí,“ řekl architekt Josef Pleskot, který je na východě Čech znám hlavně díky svým pracím v Litomyšli.
Podle něj je třeba postavit slávu pardubického panského sídla tvrzovitého charakteru hlavně na sepětí s tradicí rodu Pernštejnů. „Jak to znám z Litomyšle, kde jsem něco podobného dělal, tak je potřeba propojovat takovéto objekty s okolím. Zámek se musí ještě více zlidštit a stát se pevnější součástí veřejného života ve městě, nejen turistickou atrakcí za velkým valem,“ dodal Josef Pleskot.
Podle něj bude hlavním koordinátorem všech projektů na pardubickém zámku architekt Petr Všetečka. Nový poradní tým se poprvé sešel na Fakultě architektury ČVUT tento týden. Architekti budou veškeré další kroky na pardubickém zámku posuzovat.
„Vedle profesní erudice mají výhodu určitého nadhledu a nejsou svázáni dosud zavedeným vnímáním zámeckého areálu v Pardubicích,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek, který za vznikem týmu stojí.
Podle něj bude zámek dalšími investicemi zapojen do širších městských vazeb i jako součást městské památkové rezervace i okolního parku. „Bude také potřeba znovu zhodnotit umístění expozic a odborných pracovišť v jednotlivých částech zámku, a to ještě dříve, než budou dokončeny návrhy na evropský projekt Vítejte na dvoře Pernštejnů,“ dodal náměstek hejtmana.
Tým, který pozmění zámekLadislav Lábus (1951) Děkan Fakulty architektury, je považován za jednu s nejvýraznějších žijících legend české architektury. Často se věnuje problematice začlenění staveb do historického prostředí a navrhování renovací, včetně funkcionalistických a průmyslových budov. V této oblasti se stal uznávaným expertem. Je členem Vědecké rady Národního památkového ústavu. Kromě mnoha dalších realizací je autorem rekonstrukce paláce Langhans ve Vodičkově ulici v Praze, jež ojediněle spojuje architekturu 19. století se současností a za kterou získal v roce 2003 cenu Grand Prix Obce architektů. Je rovněž autorem rekonstrukce Edisonových transformačních stanic v Praze, které přirozeně doplňují původní podobu stavby a stojí třeba za rekonstrukcí Jízdárny Pražského hradu. Josef Pleskot (1952) Od poloviny 90. let 20. století patří mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce, za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2014 získal titul „Architekt roku“, a to především za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic, kde realizoval nástavbu vysoké pece č.1 - Bolt Tower, Trojhalí - Nová Karolina, Svět techniky - Science and Technology Centrum a konverzi plynojemu na multifunkční aulu GONG. Řadu realizací má v Litomyšli, kde se zabýval obnovou některých domů na zámeckém návrší včetně revitalizace budovy Regionálního muzea. Petr Všetečka (1968) Architekt z Brna. Pro Moravskou galerii navrhl rekonstrukci Jurkovičovy vily, podílel se na obnově 21. správní budovy firmy Baťa a na vytvoření několika expozic ve zlínském mrakodrapu a dalších budovách v baťovském areálu, na přestavbě mauzolea a stálé expozice na Vítkově, obnově minaretu u zámku Lednice, obnově Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, zabývá se obnovou Památníku T. Bati a vytvořil například stálou expozici pro Muzeum Jesenicka. |
