"Je to replika modelu s diferenciální regulací, který prezentoval v roce 1881 na Mezinárodním elektrotechnickém kongresu v Paříži František Křižík. Úprava této lampy umožňovala dlouhodobější svícení lamp na ulicích a v továrnách," řekl Jan Mikeš z Elektrotechnické fakulty ČVUT.
Lampa v Litomyšli je u nás jedinou replikou mechanicky zkonstruovanou Tomášem Flimelem. Ten má na kontě například restaurování kabiny a strojovny výtahu Baťova mrakodrapu ve Zlíně. Jeho restaurátorská dílna se v minulosti zabývala i obnovou dalešického pivovaru, kde se natáčely Hrabalovy Postřižiny, nebo brněnskou vilou Tugendhat. Sestrojení lampy bylo náročné, protože se většina technické dokumentace nedochovala.
"V patentech není lampa popsaná do detailu. Znovu jsme ji celou vyvíjeli od těch nejmenších částí. Znamenalo to ověřovat vlastnosti materiálu, tažnou sílu elektromagnetů," popsal restaurátor Tomáš Flimel.
Důvod, proč lampa zamířila do Litomyšle, leží v historii. V rámci vojenských manévrů v roce 1889 navštívil město císař František Josef I., a aby Litomyšl působila slavnostně, osvětleno bylo právě obloukovými lampami, které spouštěl sám František Křižík.
"Podoba lampy skutečně vychází z původního vzhledu. Snažili jsme se minimálně používat moderní technologie," uvedl Jan Mikeš, který měl na starosti elektrotechnickou část lampy. Dnešní úsporné zářivky a ledky jsou v porovnání s obloukovou lampou spíše svíčkami. "Výkonově je na úrovni 700 až 800 wattů. Svítivost jsme zatím neměřili," řekl Mikeš.
Nejen s ohledem na velkou svítivost a ultrafialové záření průvodci muzea Křižíkovu lampu rozsvěcují jen na pár vteřin, a od září to navíc budou dělat jen o víkendu.
