Starosta Králík Václav Kubín říká, že je to trochu paradox. „Ve volbách v roce 2014 jsem byl na kandidátce hnutí Pro Králicko, které volby vyhrálo, ale skončilo v opozici. Teď jsme byli jako Sportovci třetí, ale chopili jsme se toho, aby tato koalice vznikla. Tak široká tu ještě nebyla,“ říká nový starosta ve své kanceláři, za jejímiž okny vítr unáší sněhové vločky a je vidět velké hromady sněhu na Velkém náměstí.
Je tu úplně ladovská zima. Ten úklid sněhu musí městskou kasu stát dost, ne?
Jinak to nejde, jsme na horách. A letos opravdu zase po dlouhé době, asi po pěti letech, přišla opravdová „kralická“ zima. Říkáme jí tak. Nakladače a stroje hrnou sníh na velké hromady a pak, když je klid, tak se ty hromady odvážejí do řeky. Říkáme tomu, že za peníze města převážíme draze vodu. Hlavně se snažíme rychle zprůjezdnit silnice, včas vše prohrnout, protože pak nám volají lidé, kteří nemohou vyjet. A já je chápu, takže se snažíme to rychle řešit. Ale dříve jsme v Králíkách bývali zvyklí na pořádné chumelenice a náročné zimy a možná na to někteří už zapomněli. Navíc pořádná nadílka sněhu dnes v těchto suchých letech může být pro řadu lidí bydlících „dole“ dobrou zprávou.
Museli Sportovci v tak široké koalici slevit ze svého programu?
Předvolební programy všech hnutí se dost prolínaly a podobaly. Spíš jsme si v koalici ujasnili nějaké priority. Hlavní prioritou koalice je ale věc důležitá pro všechny obyvatele města, tedy bytová politika, stav komunikací, stav osvětlení ve městě či úroveň života v okrajových částech. A samozřejmě mezi ně patří i věci, které prosazujeme pro sportovce, tedy příprava výstavby nové víceúčelové sportovní haly a výměna chlazení na zimním stadionu. Taky je třeba dotáhnout věci, které se nastartovaly za minulého vedení.
Mluvíte o intenzifikaci čistírny odpadních vod za 88 milionů? Největší letošní akci na Orlickoústecku?
Ano, ta bude stát za dva roky město až pětadvacet milionů z úvěru, ostatní financování je zajištěno z dotací a dalších vlastních zdrojů. Už letos budeme muset čerpat z úvěru.
Kdy se obyvatelé Králík dočkají multifunkční sportovní haly?
Mluví se o ní tady asi dvacet let a jsme pořád jen ve fázi, kdy je na ni hotová studie. My se budeme snažit v tomto volebním období udělat vše podstatné pro to, aby se mohla začít stavět. Sehnat peníze, vyřídit a vyprojektovat stavbu. Ale tu halu chceme, abychom ve městě zachovali život. S tím souvisí možnost bydlení, sportování a kultury pro mladé a děti, aby odsud jejich rodiče neodcházeli. Jsme malé město na začátku světa, jak říkáme, a chceme tady obyvatele stabilizovat. Aby tu měli možnost vyžití.
Králíky skončily loni v celorepublikovém průzkumu kvality života nazvaném Obce v datech na 175. příčce. Je to i důvod, proč mladí z Králík odcházejí?
Ten úbytek mladých není zatím nijak dramatický a v podstatě odpovídá celostátnímu trendu. Mladí odcházejí hlavně za prací, ale tady také v současnosti práce je a doufám, že tu i dlouho vydrží. Při podobných průzkumech vždy ale záleží na kritériích, co se hodnotí. V jiných průzkumech bychom třeba obstáli lépe. Město má však od loňského dubna zpracovaný strategický plán rozvoje, který by měl pomoci kvalitu života pro mladé obyvatele zlepšit. A chceme se pobavit s místními podnikateli a firmami, jestli jsou ve městě spokojení, jestli je něco, co bychom pro ně mohli pomoci vytvořit třeba v oblasti dostupnosti k jejich podnikům. Chceme podporovat školy a také jedinou střední školu, aby nám tady vydržela. Ovšem v takovém městě v horách, jako jsou Králíky, budou vždy muset někteří lidé za prací dojíždět, a třeba i taková drsnější zima, na kterou teď koukáme, může být pro někoho hendikepem místa, ve kterém žije. Pro jiného však zase možností třeba ke sportování, podnikání nebo pro naplnění životního stylu.
Vy sám sportujete?
Jsem rekreační sportovec, v létě kolo a plavání, v zimě lyže. Moje děti dělaly sport, a když s nimi člověk jezdí po republice, tak vidí, že města sport velmi podporují a jsou v nich sportovní zařízení, která v Králíkách zatím chybí. Myslím, že sem také patří, a proto jsem i vstoupil do sdružení, které má v názvu Sportovci.
Jste „Králičák“?
Ano. Od narození. Patřím do jakési první generace starousedlíků. Moji rodiče totiž přišli do Králík už před válkou, zažili tady zábor Sudet, odsun Čechů, druhou světovou válku a pak i odsun Němců. Já jsem se tu narodil a je pravda, že jsem pracoval šestnáct roků mimo Králíky. V mládí jsem bydlel také v Dolní Lipce, takže trochu znám i ten život na vesnici.
Po králickém Velkém náměstí se v prosinci 1938 prošel Adolf Hitler a čestným občanem města je stále Konrád Henlein. Někteří lidé žádali před časem město, aby toto občanství zrušilo, leč nepochodili. Jak se na toto dědictví díváte vy?
Pamatuji si to, seděl jsem tehdy v zastupitelstvu. Nepodporuji a nevyznávám žádná hnutí, jako byl fašismus a podobné totality, ale bohužel byly součástí historie. A ta by se neměla měnit, přepisovat či vyškrtávat. Já osobně bych nejraději škrtnul celý tento zvyk dávat někomu čestné občanství.
Už čtyři roky se neví, co bude s bývalým výchovným ústavem pro mladistvé, který musel kvůli problémům s chovanci skončit. Králičtí v referendu odmítli, aby z něj stát udělal azylový dům pro imigranty i věznici pro ženy. Jaký bude mít osud?
Záměr zřízení ženské, aktuálně Vězeňská služba dokonce hovoří o zřízení mužské věznice, je kontroverzní, lidé ji tu nechtějí. Snažíme se jednat s Vězeňskou službou, aby od takového záměru upustila. Ale samozřejmě nemůžeme vlastníka k něčemu nutit, jen vyjádřit názor. Máme ale vizi, že než věznici, tak raději pěkné místo pro bydlení. Třeba v podobě malometrážních bytů. Takže na tom nyní pracujeme. V objektu může být třeba nějaké ubytovací zařízení pro nedaleký areál v Dolní Moravě, může tam být i nějaký dům seniorů. Ten sice existuje v nedaleké Červené Vodě, ale seniorů bude stále více a třeba bude zapotřebí vybudovat na Králicku další podobné zařízení.
Králíky mají turistické atrakce v podobě kralické pevnostní oblasti, loni otevřeného památníku celnictví a třeba i jediného památníku internace řeholníků s historickou expozicí v areálu Hory Matky Boží v Dolní Hedeči. Jsou tato místa významnou položkou rozpočtu?
Jsou, ale mohly by být ještě vyšší, zejména po příjmové stránce. Usilujeme o to. Chceme pořádat více akcí, slavností a chceme umožnit větší zázemí pro turisty, ale i nadšence provozující vojenská muzea. A třeba i rozšířit akce, jako je Cihelna. Třeba za čtrnáct dní nás čeká už 59. Králický karneval. Prostě bychom rádi v Králíkách zastavili více lidí, kteří míří do bunkrů, tak třeba i ty, kteří míří za sportem na Dolní Moravu. Aby tu lidé zůstali déle a více se pokoukali po téhle krajině, která si to opravdu zaslouží.
Máte kolem města spoustu pevností, které připomínají těžké chvíle státu v roce 1938. A společnost stále dělí otázka: Měli jsme se tehdy bránit? Jak to vidíte vy?
Historie se změnit nedá, nic už s tím neuděláme a po boji je každý chytrý a generál. Kdybychom se bránili, kdo ví, jak by to dopadlo. Jestli by nám někdo pomohl, nebo nepomohl. A protože jsme se nebránili, dopadlo to, jak to dopadlo. Ale jsem rád, že tyto pevnosti stále lákají fanoušky historie a že je udržují a zvelebují nadšenci. Myslím si ale, že je stále důležité dnes připomínat, že tehdy lidé byli připraveni republiku bránit. Je to naše povinnost vůči nim a vůči naší budoucnosti. My jsme bunkry prolézali jako malí kluci v době, kdy byly mnohé otevřené a pohyb v nich nebyl často příliš bezpečný. Můj táta dokonce na výstavbě pevností pracoval, jako kovář dělal některé železobetonové součásti.
