Jejich obavy se naplnily, na vrchol míří davy turistů a unikátní přírodní rezervace je nenávratně poškozená, řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
„Já už tam osobně nikdy nepůjdu. Je to jen obrovské utrpení a bolest vidět to, co se tam odehrálo. Je z toho jen lunapark a obrovská ostuda přístupu státu k ochraně přírody v 21. století. Je to pohrdání všemi předpisy a pravidly na ochranu přírody, je to ukázka perverzních dotací, kdy se z veřejných prostředků vydávají obrovské peníze na devastaci posledního ostrůvku vzácné přírody,“ uvedl Bačík.
Česko-polský projekt projekt spočíval v obnovení vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Původní rozhledna na Králickém Sněžníku byla otevřena v roce 1899 a jednalo se o stavbu ve stylu novogotického romantismu, která se skládala ze dvou propojených věží (vyšší měřila 33,5 metru; nižší 17 metrů). V první polovině 20. století byla věž vyhledávanou turistickou atrakcí, po druhé světové válce, kdy se ocitla na polské straně hranice, začala stavba chátrat. V roce 1973 byla věž pro celkový špatný technický stav odstřelena.
V červenci 2021 byla na zhruba deset kilometrů vzdáleném vrchu Větrov nad Starým Městem na Šumpersku otevřena věrná replika původní rozhledny na Králickém Sněžníku. Stavba s názvem Dalimilova rozhledna měří 34 metrů a zvítězila v anketě Klubu přátel rozhleden o Rozhlednu roku 2021.
Stavba rozhledny byla předmětem sporu
Mnoho let se mluvilo o obnovení rozhledny na Králickém Sněžníku, o její vybudování se nakonec postarala polská strana, která získala dotaci z přeshraničního programu Interreg V-A Česká republika - Polsko. Stavba věže se stala předmětem několikaletého česko-polského sporu.
České ekologické organizace dlouhodobě upozorňovaly na porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny. Investor a dodavatel podle nich ignorovali pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdila na vrchol a zpět technika, což dokládaly fotografiemi a videozáběry. Výhrady se projednávaly i na mezistátní úrovni, v roce 2021 si ekologové vymohli zřízení česko-polské pracovní komise. Nakonec ale na další kritiku výstavby rezignovali.
Nesmyslný projekt, velká ztráta. Odpůrci rozhledny na Sněžníku rezignovali |
Ekologové v roce 2021 v otevřeném dopise vyzvali tehdejší ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), aby se její úřad postavil proti ničení přírody, zastavil poskytování dotací, reagoval na opakované a hrubé porušování podmínek a požadoval po polských kontrolních orgánech prošetření situace. Ministerstvo životního prostředí také požádalo Evropskou komisi, aby výstavbu rozhledny přezkoumala. Přesto se rozhledna, podle ochránců přírody zbytečná, dostavěla.
Rozhledna má konstrukci tvořenou do 13 metrů železem a betonem s kamenným obložením, vršek je z velké části prosklený. Vysoká je 33 metrů. Část peněz poskytlo i české ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
Na nárůst turistů si stěžují i na radnici v Dolní Moravě
Kromě polských turistů je vrchol Králického Sněžníku častým cílem i českých návštěvníků. Rekreační areál v Dolní Moravě na Orlickoústecku, do jejíhož katastru hora spadá, se v posledních 15 letech prudce rozrostl, hlavními a celoročními atrakcemi jsou rozhledna Stezka v oblacích a nejdelší visutý most pro pěší na světě Sky Bridge, po němž vloni za necelý první rok provozu přešlo asi 290 tisíc lidí.
Na Králický Sněžník zadarmo v polském davu. Turistický Václavák pobavil |
Radnice v Dolní Moravě není z nárůstu cestovního ruchu nadšená. „Přepísklo se to. Jedni chtějí tichou přírodu, mladší se touží bavit. Čeho je moc, toho je příliš. A do toho ta kola, to je za trest,“ řekl starosta Dolní Moravy Ladislav Janočko.
Jak uvedl už dříve, o svátcích v Polsku nebo ve vrcholné sezoně bývá obec přeplněná auty, která někdy nemají kde zaparkovat. Jednodenní návštěvníci také nepřinesou žádnou tržbu obchodníkům a resort už podle něj nezaměstnává ani větší počet obyvatel vesnice, většina pracovníků dojíždí nebo jde o brigádníky.
