Velkou novinkou letošní turistické sezony v Králické pevnostní oblasti je poměrně rozsáhlá expozice v jedné z podzemních prostor tvrze Hůrka, v níž je spousta vitrín a nástěnek s líčením osudů československých paravýsadků, odbojářů a řadou fotografií, osobních předmětů vojáků a dalších exponátů. Jmenuje se S padákem nad hlavou, historici ji věnovali našim parašutistům a obsahuje také scény v podobě velkých dioramat.
Prvním je scéna s padákem zachyceným na stromě, figurínou parašutisty a obrazovým líčením seskoku. Druhou scénu představuje plakátovací sloup s protektorátními vyhláškami. Na konci expozice je pak stylizovaná venkovská kuchyně vybavená nábytkem z protektorátu. Má dokonce okno a dveře, které ovšem v podzemí nikam nevedou, stará kamna na uhlí a jako osvětlení malou žárovku. Na kuchyňském stole pak leží dobová vysílačka.
„Touto na údaje velmi bohatou expozicí sledujeme plán, že některé prohlídky budou lidé v pevnosti absolvovat sami. Především proto, že všechny tyto vitríny a nástěnná témata někdo projde rychle, ale další se chce do všeho začíst, a tím může ty ostatní třeba zdržovat. Takže chceme zavést i variantu prohlídky, že sem průvodce výpravu přivede a nechá ji, aby si vše v klidu prohlédla. Někteří lidé v této expozici strávili třeba dvě hodiny,“ vysvětluje Martin Ráboň.
Letos vystaví maximální množství exponátů
A protože ví, že pár lidí si chce exponáty mermomocí v nestřeženém okamžiku i osahat, nechají provozovatelé pevnosti například u těžkých a díky své délce a vratkosti návštěvníkům nebezpečných dělových nábojů instalovat také čidla výstražného zařízení.
V některých místnostech pevnosti Hůrka tvoří dobrovolníci další expozice, které budou ale za sklem. „Jde o originál zbraně, uniformy, přilby, ruční granáty a výstroj. Ty vzácnější věci. Chceme v tomto roce vystavit maximální množství exponátů a artefaktů, které se vážou k roku 1938,“ říká Ráboň.
Provozovatelé také vybavují části pevnosti obrázky špičkového „pevnostního“ grafika Bohuslava Kachlíka, které návštěvníkům velmi názorně ukazují, jak fungovaly. „Například filtrovna vzduchu, která už neexistuje a měla vojáky chránit před útoky bojových plynů,“ upozorňuje Martin Ráboň.
Malíř komiksů přiblíží strašnou zbraň
Pro jednu z čelních stěn filtrovny výtvarníci rekonstruují apokalyptický obraz boje v zákopech první světové války, na němž vojáky zabíjí plazící se chlorový plyn.
„Má zajímavou historii. Črtu té situace našli Němci po dobytí britských zákopů, nějaký zemřelý voják zachytil, jak vojáky v plynových maskách ničí žluté mraky bojového plynu. Němci nechali výjev dopracovat a kdysi ho publikovali. Náš kolega tu knihu z roku 1919 získal a obraz přivezl německému malíři českého původu, který se živí malováním komiksů. Ten na základě obrázku tvoří obraz pro tuto místnost. Aby každý věděl, jak strašná to byla zbraň, před níž nebyla obrana,“ říká Martin Ráboň.
Provozovatelé rovněž zamýšlejí na plachtovině umístit u stropu některých částí páteřní dlouhé chodby pevnosti citáty osobností druhé světové války.
Třeba citát „Cílem války není padnout za svou vlast, ale donutit ty parchanty na druhý straně, aby padli za svou,“ amerického generála George S. Pattona.
„Chceme trochu na lidi více působit. Tvrzemi projde za rok až čtyřicet tisíc návštěvníků a někteří se ptají, proč mají dnes bojové jednotky naší armády jen asi čtyři tisíce mužů nebo proč stát nakupuje zbraně, které vojáci nechtějí nebo technicky nestačí,“ říká Martin Ráboň.
V jednom ze sálů v útrobách pevnosti čeká návštěvníky také spousta motorů a diesel agregátů. „Ty původní se v pevnostech nezachovaly, ale tyto jsou v principu stejné. Pro tvrze dělaly motory podniky ČKD a Škoda, po válce se držely podobných konstrukcí. Máme tu i motory z Boudy, kde je větší vlhko, v zimě musí být Bouda otevřená kvůli hibernujícím netopýrům.“
Hůrka sloužila jako zkušebna pro zbraně a plyny
Provozovatelé také například dokonale „vyčistili“ interiér vchodového srubu do tvrze Hůrka od starých, ovšem nepůvodních rozvodů vzduchu a vody, které do tvrze namontovala armáda, když pevnost využívala od padesátých let do začátku tohoto století jako sklad munice. Snaží se tak některé části tvrze co nejvíce přiblížit stavu, který měla při mobilizaci v září roku 1938.
„Byla tu obrovská klimatizační jednotka pro muniční sklad a další zařízení, dnes už nejsou zapotřebí nebo nesplňují ekologické normy. Naráželi jsme ale často i na prvky, které do zabraných tvrzí montovali za války Němci, kdy jim Hůrka sloužila jako zkušebna pro zbraně a plyny. Také tady začali budovat továrnu na součásti pro letadla,“ říká šéf Společnosti přátel čs. opevnění Martin Ráboň.
Nadšenci při vyklizení nepůvodního zařízení a přístaveb ukazují návštěvníkům, že vstupní srub měl překladiště, kde měli vojáci po projetí mříží a pancéřovými vraty vykládat z nákladních aut munici na vozíky úzkorozchodné železnice. Ta je měla dopravovat do skladišť a ke zbraním v pevnosti.
„Vyvezli jsme jen odsud hromady suti, tlakových komor, panelákových dveří a železa. Chceme sem natáhnout elektrické osvětlení podle původních plánů, které se zachovaly. Vyklidili jsme také obrovskou kotelnu v dolním patře vchodového srubu,“ říká Martin Ráboň.
