Podobu jedné z nejfrekventovanějších křižovatek v Moravské Třebové by na padesát let starých fotografiích málokdo rozpoznal. Nároží Lanškrounské, Olomoucké a Komenského ulice se proměnilo k nepoznání.
V roce 1977 tehdejší režim nechal zbořit novogotický kostel zasvěcený sv. Josefu Kalasanskému. Jeho památku donedávna připomínal jen zbytek pískovcové podezdívky, o které vědělo jen pár zasvěcených. Před pár dny svatostánek symbolicky ožil díky novému veřejnému prostoru s oltářem a kostelními lavicemi z betonu.
Iniciativa vzešla od moravskotřebovských muzejníků, kteří v posledních letech pomáhali rozplétat historii dvou soch vystavených v klášterní zahradě františkánského kláštera.
Historické milníkypřelom 14. a 15 stol. – stavba špitálu s kaplí |
„Františkáni sami nevěděli, kam sochy sv. Bonifáce a sv. Severýna patřily. Naši muzejníci pomocí fotografií zjistili, že sochy byly vsazeny do nik v průčelí zbouraného piaristického kostela na nároží Olomoucké a Lanškrounské ulice,“ uvedl místostarosta Moravské Třebové Václav Dokoupil.
Muzejníci společně s františkány začali přemýšlet, zda sochy nevrátit na jejich původní místo. Narazili přitom na architekta Ondřeje Pchálka, který shodou náhod pracoval na rekonstrukci bytového domu, který se nacházel v sousedství zbouraného svatostánku. Přišel se vkusným návrhem úprav veřejného prostoru, kde myšlenku s návratem soch nahradila moderní architektura.
„Třebaže se během pozvolného vývoje dvakrát vystřídala pozice starosty, všichni starostové byli věci nakloněni a pomalu jsme směřovali k realizaci. Záměr jsme postupně projednali s památkáři, vlastníky sítí, zkoordinovali s předcházející přestavbou křižovatky a provedli územním řízením,“ sdělil architekt Ondřej Pálka, podle jehož návrhu byl celý prostor Piaristického nároží upraven.
Kostel připomínají i letopočty v dlažbě
Vzpomínky na historii kostela jsou zvěčněny v městské dlažbě, ve které jsou zadlážděny letopočty s významnými i nešťastnými milníky z historie svatostánku. Kostelní betonové lavice, některé vyzvednuté nad povrch, některé zapuštěné, podle architekta Pálky symbolizují jeho osud i fakt, že zde již nikdy kostel stát nebude. Ploše neúplně kopírující půdorys původní stavby dominuje i betonový oltář se zalitým fragmentem původního kostela.
Jde o část okenní kružby, která byla součástí původní věže tehdejšího svatostánku. „Byla součástí nalezených fragmentů, které jsme objevili s panem architektem v depozitáři pod nádvořím zámku a které někdo z demolice kostela v 70. letech zachránil. Návrhu to dalo nový rozměr. Z původní stavby se toho kromě několika menších úlomků z venkovní výzdoby na římsách jinak moc nedochovalo, nebo o tom alespoň nevíme,“ uvedl Dokoupil.
Pietní prostor nároží, které navazuje na Pardubickým krajem nedávno zrekonstruovanou křižovatku, chce město využívat k setkáním při výročí 17. listopadu nebo jiných důstojných událostech.
„Jsem rád, že myšlenka na vznik tohoto prostoru přišla odspodu a nikdo svrchu neřekl, že obnovíme vzpomínku na kostel. Lidé do toho byli vtaženi i díky architektovi a my jsme myšlenku podpořili. S bohoslužbami tam nepočítáme. Je to paradox. Na jednu stranu místo vyzývá ke vzpomínkám a ke ztišení, na druhou stranu to moc nejde, neboť lavice s oltářem pod širým nebem jsou u rušné křižovatky,“ řekl k originálnímu, a snad i provokujícímu dílu místostarosta Moravské Třebové Václav Dokoupil.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
